Svůj poslední celý den ve vesmíru posádka raketoplánu Discovery prožila především přípravami na nadcházející přistání. Byly pečlivě zkontrolovány všechny systémy, které budou potřeba při přistání (hydraulické systémy řídící elevony a kormidlo raketoplánu, vysunování podvozku, došlo i k pokusnému zapalování motorků RCS), astronauté uklízeli v kabině a připravovali speciální odlehčené křeslo pro svého kolegu Tima Kopru, který strávil více než 50 dní ve stavu beztíže, speciální křeslo mu pomůže s postupným přechodem zpět do zemské gravitace. Uprostřed příprav na návrat domů si astronauté našli čas i na poslední rozhovory s médii.
Přistání v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě se má uskutečnit v noci na pátek v 1:05 SELČ, druhá příležitost je o oblet Země později ve 2:42. Bohužel, podle předpovědí návratu astronautů nebude přát počasí, v přistávací oblasti jsou očekávány deště, doprovázené bouřemi. Discovery ale nemusí nutně přistát dnes v noci, posádka má na jeho palubě zásoby do neděle, manažeři NASA ale chtějí mít raketoplán na Zemi nejpozději v sobotu. Pokud by počasí nedovolilo přistát na Floridě, byl by Discovery přesměrován do Kalifornie, kde je předpověď počasí dobrá.
Raketoplán dnes v 18:02 uskutečnil úhybný manévr před neidentifikovaným kusem kosmického smetí, který se k němu měl přiblížit v 18:55. Tento manévr nebude mít dopad na plánované časy přistání. Při včerejších testech přistávacích systémů také nějaký kus smetí odletěl přímo z raketoplánu, dosud se neví, o co šlo ale NASA tvrdí, že to nebyl kus tepelné ochrany. Tepelný štít byl na základě poslední inspekce v letový den 12 shledán připraveným pro návrat.
Letový den 12 (8. - 9. září)
Posádka raketoplánu Discovery byla probuzena hudbou z řídícího střediska v úterý v 16:59 SELČ. Tentokrát byla "probouzecí" melodie věnována letovému specialistovi Timothymu Koprovi, který stanici opouští po skoro dvou měsících. V závěru letového dne 11, než se posádka raketoplánu uložila na palubě svého stroje ke spánku, se rozloučila se svými kolegy z posádky ISS a byly uzavřeny poklopy mezi stanicí a letounem. Nyní už stačilo odpojit raketoplán od stanice. K tomu došlo v úterý ve 21:26 SELČ. Otevřely se západky, zajišťující připojení letounu k ISS a silné pružiny ve stykovacím mechanismu poslaly raketoplán pryč od stanice. Ten za chvíli aktivoval vlastní motory a pilot Kevin Ford pomalu odlétal s raketoplánem od stanice. Ve vzdálenosti asi 140 metrů od ní (zhruba půl hodiny po odpojení) zahájil Ford oblet stanice. Jedná se o tradiční proceduru při odletu raketoplánu, při které jeho posádka fotografuje Mezinárodní kosmickou stanici, fotky jsou poté na Zemi analyzovány, zda nedošlo k poškození stanice mikrometeority nebo kosmickým odpadem. Oblet stanice, při kterém tradičně řídí raketoplán jeho pilot, měl Ford ztížen ztrátou systému nejslabších trysek (byly deaktivovány kvůli úniku paliva z jedné z nich), které se používají k manévrování poblíž ISS, aby bylo možné let precizně řídit a nedošlo ke kontaminaci stanice palivem raketoplánu. Ford se musel spolehnout na silnější motory, zvládl to ale bez problémů.
Po obletu stanice Discovery provedl separační manévr a v současné době při každém obletu Země zvětšuje svou vzdálenost od ISS jako přípravu na přistání (v plánu v noci na pátek v 1:05 SELČ). Vzdálenost ale musí být dostatečně malá, aby se raketoplán mohl na stanici vrátit. Dnes nad ránem našeho času totiž provedl poslední inspekci tepelného štítu pomocí své robotické paže a nástavce s kamerami, cílem je odhalit potenciální poškození způsobené mikrometeority v době, kdy byl letoun připojen ke stanici. Pokud by bylo odhaleno vážné poškození, Discovery by se vrátil na ISS a jeho posádka by počkala na náhradní raketoplán. Odhalení takového poškození je ale krajně nepravděpodobné, na kompletní výsledky této inspekce si musíme ještě počkat.
Letový den 11 (7. - 8. září)
Mise raketoplánu Discovery se pomalu chýlí ke konci a tomu odpovídají i aktivity posádky. 11. letový den byl vlastně posledním, kdy na palubě ISS společně pracovaly posádky stanice a raketoplánu. Nákladní modul Leonardo, ve kterém byly na stanici dopraveny zásoby a užitečný materiál, byl naplněn odpadem a nepotřebnými věcmi, uchopen staniční robotickou paží a přenesen zpět do nákladového prostoru raketoplánu, ve kterém se vrátí na Zemi (pro porovnání: raketoplán Discovery na ISS dopravil v modulu Leonardo, v nosné paletě v nákladovém prostoru za modulem Leonardo a ve vlastní kabině pro posádku celkem 8413 kg materiálu, domů veze 2369 kg nepotřebných věcí a odpadu).
Jakmile byl nákladní modul Leonardo bezpečně přenesen do raketoplánu, 13členná smíšená posádka se naposledy shromáždila ve staničním modulu Harmony. Při ceremoniálu rozloučení velitel raketoplánu Sturckow řekl: "No Gennady (velitel stanice), všechny dobré věci jednou končí. Díky tobě a tvé posádce za vaši báječnou pomoc během naší mise." Gennady Padalka převzal mikrofon a reagoval: "Díky moc za tvoje vřelá slova. Posádka ISS vám velmi ráda pomohla, dělali jsme, co jsme mohli. Odvedli jste dobrou práci, co se týče rozvoje a zásobování stanice." Došlo i na rozloučení s Timem Koprou, který stanici opouští poté, co byl od července členem její posádky, nahradí ho Nicole Stottová, která přicestovala raketoplánem. Kopra se podle svých slov na Zemi nejvíce těší na jeho ženu a děti a také příležitostný doušek piva. Po rozloučení posádek Michael Barratt zazvonil na zvonec a ohlásil odchod posádky raketoplánu Discovery. Poté, v úterý v 5:11 SELČ, byly uzavřeny poklopy mezi stanicí a raketoplánem. Jeho odpojení od ISS je v plánu v úterý ve 21:26 SELČ.
Kontrolorům v Houstonu trochu kazí náladu kus čínského meteorologického satelitu, který by ve středu v 9:30 SELČ měl minout stanici o asi 50 km a o oblet Země později o necelých 26 km. Podle jejich slov by tato troska neměla ohrozit odlétající raketoplán ani samotnou stanici.
Mimochodem, Čína tento svůj satelit zničila záměrně, aby demonstrovala sílu svých protidružicových zbraní.
Zde se můžete podívat na rozloučení posádek
Letový den 10 (6. - 7. září)
Posádky raketoplánu Discovery a ISS byly probuzeny v neděli v 17:35 SELČ. Na konci devátého dne mise šli astronauté spát o něco později, protože asistovali řídícímu středisku v testech náhradního mechanického šroubu, nainstalovaného ve spojovacím uzlu mezi moduly Harmony a Leonardo (viz. letový den 9). Testy dopadly výborně a astronauté si oddechli, protože odpojení modulu Leonardo a jeho uložení zpět do nákladového prostoru raketoplánu půjde díky výměně šroubu bez problémů. Navíc, na stejný uzel modulu Harmony, na kterém je nyní ukotven Leonardo, se v polovině září připojí premiérová japonská zásobovací loď HTV a zaseklý mechanický šroub by mohl zkomplikovat i toto. Desátý letový den tedy kombinovaná posádka ISS a raketoplánu Discovery začala posledními transporty vybavení a zásob mezi modulem Leonardo a stanicí, po kterých si po zbytek dne užila zasloužené volno. Někteří astronauté si užívali stav beztíže a pohled na zemský povrch z 350 km, jiní mluvili s médii. John Olivas a Tim Kopra zodpovídali otázky texaských reportérů, Frank De Winne a Christer Fuglesang (oba Evropané) si pohovořili se švédskými médii.
NASA také zhodnotila prozatímní plnění stanovených úkolů. Astronauté během tří kosmických výstupů vykonali vše potřebné, přece jen je ale potkaly dva zádrhely: při druhé kosmické vycházce měl John Olivas připojit ohřívače malého přechodového adaptéru (sloužící ke spojení dvou modulů) ke zdroji elektřiny, aby bylo možné tento adaptér použít k uskladnění zásob. Přechodová komůrka však byla předtím (v červenci) přemístěna z jednoho portu modulu Unity na druhý, s čímž se při její konstrukci nepočítalo a přitom otočena o 180 stupňů, takže přirozeně elektrické kabely jejích ohřívačů nebyly na předpokládaných místech a nedosáhly ke zdroji napětí. Z dlouhodobého hlediska by toto neměl být problém ale komůrku nebude možné použít k uskladnění zásob.
Druhý zádrhel zažili astronauti během třetí vycházky. Jejich úkolem bylo připojit k elektřině stykovací port modulu Unity, ke kterému má být v únoru 2010 připojen nový modul Tranquility. Astronauté po vnějšku stanice vedli dva svazky kabelů, každý svazek jich obsahoval osm. Jeden kabel se ale nepodařilo připojit k modulu Unity, NASA momentálně hledá způsoby, jak toto obejít a pracovat bez tohoto kabelu.
Letový den 9 (5. - 6. září)
V sobotu ve 22:39 SELČ astronauté John Olivas a Christer Fuglesang přepnuli v přechodové komoře Quest napájení svých skafandry na vlastní baterie a zahájili tím třetí a zároveň poslední kosmický výstup mise STS-128. Trval 7 hodin a 1 minutu a byly splněny všechny hlavní úkoly. Vycházka začala vyklopením jednoho externího nosiče nákladu, který bude potřeba při listopadové misi raketoplánu Atlantis, jež na stanici dopraví několik náhradních dílů. Kromě toho došlo také na výměnu vadného gyroskopu a boxu rozvodného systému, kvůli kterému bylo nutné na chvíli odpojit od elektřiny jeden gyroskop a část chladícího systému (jako když doma opravujete zástrčku a předtím vypnete elektřinu). Astronauti také instalovali dvě nové antény GPS a natáhli dva svazky 18 metrů dlouhých elektrických kabelů z rozvodného systému na stykovací uzel modulu Unity, kde bude v únoru připojen nový modul Tranquility, jeden z kabelů se ovšem připojit nepodařilo.
Uvnitř stanice mezitím probíhal samozřejmě transport vybavení z modulu Leonardo a do něj, astronauté se ale věnovali i údržbě. Jeden ze 16 otáčivých šroubů, které připojují modul Leonardo k modulu Harmony, se zasekl a bylo potřeba ho vyměnit. Výměny se dočkal i vadný filtr ve staničním systému výroby kyslíku.
Krátké video z třetího výstupu
Letový den 8 (4. - 5. září)
Posádka byla do tohoto letového dne probuzena v pátek v 18:00 SELČ tradičně hudbou z řídícího střediska. Necelou hodinu předtím, v 17:06, minul ISS o pouhého 1,3 kilometru kus evropské rakety Ariane 5, vypuštěné v roce 2006. O setkání stanice s tímto kusem kosmického smetí se vědělo ale úhybný manévr nebyl vyžadován, troska totiž patřila mezi objekty, jejichž dráhu lze velmi přesně vypočítat a NASA si byla jistá, že nedojde k ohrožení stanice. Zbytek držáku nákladu z rakety Ariane proletěl 1,3 kilometru před stanicí zleva doprava. 13členná posádka ISS si první polovinu svého osmého letového dne užila zasloužené volno, které bylo přerušeno tiskovou konferencí, při které astronauté v přímém přenosu odpovídali na dotazy médií. Po této konferenci se posádka pustila do další práce, především do transportu nákladu mezi stanicí a nákladním modulem Leonardo, astronauti z něj vynášeli přivezený náklad do stanice a ze stanice do Leonarda putoval náklad, určený k návratu na Zemi.
Bylo nutné se připravit i na nadcházející poslední kosmický výstup mise STS-128, který John Olivas a Christer Fuglesang zahájí v sobotu ve 22:49 našeho času. Na kosmický výstup se astronauté připravují především shrnutím naplánovaných úkolů, přípravou vybavení a strávením noci v přechodové komoře Quest ve sníženém tlaku, kde se jim z krve odbourá dusík, který může tvořit během kosmické vycházky v krvi bublinky. Mezi hlavní úkoly posledního výstupu patří vyklopení jednoho z externích držáků na náklad, který naplní náhradními díly raketoplán Atlantis při listopadové misi STS-129, příprava stanice na uchycení nového modulu Tranquility (přiveze ho v únoru 2010 raketoplán Endeavour STS-130) a oprava systému staničních gyroskopů.
Letový den 7 (3. - 4. září)
V tento den se uskutečnila druhá ze tří plánovaných kosmických vycházek mise STS-128. Tento výstup, provedený astronauty Olivasem a Fuglesangem, trval celkem 6 hodin a 39 minut (začal v noci na pátek v 0:12 SELČ) a byl zaměřen pouze na instalaci nové chladící nádrže se čpavkem na energetický modul P1. Kosmická vycházka začala skoro o hodinu později oproti plánu kvůli tomu, že Danny Olivas si musel sundávat přilbu a upravovat mikrofon, ke kterému by se jinak nedostal. Poté ale už šlo všechno dobře. Oba astronauté se po opuštění stanice přesunuli do nákladového prostoru raketoplánu (během mise je otevřený kvůli termoregulaci), kde uvolnili ze speciálního nosiče novou nádrž se čpavkem (váha: 770 kg). Fuglesang se poté upevnil ke staniční robotické paži, nádrž se čpavkem ručně uchopil a operátor paže Kevin Ford v modulu Destiny jej přesunul k modulu P1 (připomeňme, že staniční robotická paže během tohoto manévru stále držela prázdnou nádrž od čpavku, kterou z modulu P1 odmontovali Olivas a Stottová během prvního výstupu, takže paže přesouvala k modulu P1 starou nádrž a Fuglesanga, držícího novou nádrž). Oba astronauté se setkali na modulu P1, ke kterému se mezitím připevnil Olivas a spolu s Fuglesangem sem nainstalovali novou nádrž se čpavkem, která podle prvních testů funguje dobře.
Poté bylo potřeba zbavit se staré nádrže, kterou od prvního výstupu držela paže stanice. Olivas, připevněný k modulu P1 ji vyjmul z držení staniční robotické paže a předal ji Fuglesangovi, upevněnému k paži. Ten ji opět uchopil do rukou a operátor staniční paže Ford jej dopravil do nákladového prostoru raketoplánu, kde oba astronauti prázdnou nádrž připevnili k nosiči, ze kterého předtím vyjmuli novou nádrž. Všechny úkoly byly splněny rychleji, než se předpokládalo, a tak se astronauté ještě věnovali méně podstatným úkolům. Připevnili kryt na kameru, která je součástí staniční robotické paže a slouží k jejímu navádění a "připravili půdu" pro jiné mise, které k ISS zamíří po STS-128.
Zeb Scoville, vedoucí důstojník pro kosmické vycházky NASA se vyjádřil, že "podle jeho názoru to byla extrémně úspěšná kosmická vycházka".
Zbytek posádky stanice (kromě několika "koordinátorů" kosmické vycházky) se mezitím věnoval přenášení materiálu, přivezeného modulem Leonardo, do stanice.
Sestřih nejzajímavějšího z druhého kosmického výstupu
Letový den 6 (2. - 3. září)
Tento den strávila 13členná kombinovaná posádka ISS a raketoplánu především přenášením vybavení z modulu Leonardo do modulů stanice. V laboratoři Destiny byly nainstalovány dva vědecké přístroje k pokusům s pevnými a kapalnými látkami a také chladič na vzorky, určené k návratu a prozkoumání na Zemi. Modul Kibo obdržel spací kóji pro jednoho astronauta (po dvou dalších je v modulech Zvezda a Harmony, jedna další kóje má být raketoplánem dopravena na ISS příští rok. Nová čistička vzduchu a běžící pás COLBERT, dopravené v modulu Leonardo, si musí počkat na únorový přílet nového modulu Tranquility. Na řadu přišly i přípravy na druhou kosmickou vycházku, kterou John Olivas a Christer Fuglesang zahájí ve čtvrtek ve 23:19 SELČ.
Posádka také obdržela dvě dobré zprávy: tepelný štít raketoplánu Discovery je v dobrém stavu a letounu byl oficiálně povolen vstup do atmosféry na konci mise. Dvě nalezená poškození, jedno na dlaždici tepelného štítu a druhé na krytu jednoho ze zadních motorů, nepředstavují žádné nebezpečí.
Za druhé: nebude nutný úhybný manévr před kouskem z evropské rakety Ariane 5, který by měl stanici minout o něco málo přes 3 kilometry v pátek v 17:06 SELČ. Pravděpodobně jde o kus komponenty, která raketě slouží jako držák na náklad, exemplář rakety, ze kterého troska pochází, vynesl 11. srpna 2006 na geostacionární dráhu dva komunikační satelity. Samotná troska má velmi eliptickou dráhu, nejvyšší bod ve 32 000 km a nejnižší v pouhých 312 km. Kvůli úhybnému manévru, který měl být proveden motory raketoplánu Discovery, dokonce hrozilo odložení druhé kosmické vycházky.
Letový den 5 (1. - 2. září)
Pátý den mise STS-128 znamenal pro smíšenou posádku raketoplánu a ISS především první kosmickou vycházku, kterou absolvovali astronauté John Olivas (z posádky raketoplánu) a Nicole Stottová (taktéž přicestovala raketoplánem ale stala se členem posádky stanice). Kosmický výstup začal v úterý ve 23:49 a skončil po 6 hodinách a 35 minutách ve středu v 6:24 SELČ úspěšným splněním všech naplánovaných úkolů. Astronauté se po opuštění přechodové komory Quest nejdříve přesunuli k modulu P1 (energetický modul se solárními panely, část "hřbetu" stanice) a odmontovali z něj vyprázdněnou nádrž na čpavek, součást chladícího systému stanice. Tekutý čpavek koluje chladícími cestami stanice a "odnáší" teplo, generované elektronikou. Tato nádrž se se svou hmotností 590 kg stala jedním z nejtěžších předmětů, se kterým kdy manipulovali astronauté v otevřeném prostoru. Bylo totiž potřeba tuto nádrž odpojit od chladícího systému a odmontovat, poté ji ručně předat staniční robotické paži, která ji bude držet až do druhé kosmické vycházky, kdy Olivas a Fuglesang nainstalují na modul P1 novou nádrž čpavku, přivezenou raketoplánem.
Po úspěšné demontáži nádrže Olivas a Stottová ještě odmontovali z exteriéru modulu Columbus dva vědecké experimenty, vystavené přímému působení vesmírného prostoru a exportovali je do nákladového prostoru raketoplánu Discovery pro návrat na Zemi, přenos těchto experimentů provedla Stottová, upevněna na staniční robotické paži spolu s prázdnou nádrží od čpavku. Na závěr ještě astronauté zkoumali poškození několika míst vnějšího pláště stanice dopady mikrometeoritů, než kosmickou vycházku definitivně ukončili. Jedinou překážkou během celého výstupu byly poruchy spojení se Zemí kvůli bouřce, která se přehnala přes jednu pozemní sledovací stanici a odřízla řídící středisko od jednoho ze spojovacích satelitů.
Uvnitř stanice se astronauté mezitím věnovali jednak koordinování kosmické vycházky "zevnitř", řízení robotické paže ale také přenášení nového užitečného nákladu z modulu Leonardo. Během dneška by rovněž měly být hotové analýzy fotografií tepelného štítu raketoplánu, pořízené při jeho příletu k ISS posádkou stanice, zatím na nich nebyly objeveny známky žádného poškození.
Sestřih nejzajímavějšího z první kosmické vycházky
Letový den 4 (31. srpna - 1. září)
Hlavní úkol čtvrtého dne mise raketoplánu Discovery byl pro 13člennou posádku ISS vyzvednout z nákladového prostoru raketoplánu nákladní modul Leonardo a připojit ho samostatně ke stanici. Leonardo je jeden ze tří exemplářů italských nákladních modulů MPLM, sloužících jako "nákladní kontejnery" na palubách raketoplánů. Leonardo byl nejdříve vyzvednut z nákladového prostoru raketoplánu staniční robotickou paží, pootočen o 90 stupňů a přenesen na dolní port modulu Harmony (ke stejnému modulu je připojen i raketoplán, takže Leonardo urazil relativně krátkou vzdálenost). Zde byl něco málo přes hodinu po vyzvednutí z raketoplánu pevně přichycen. Moduly MPLM jsou hermeticky uzavíratelné, takže o několik hodin později, po zkouškách těsnosti spojení, mohli do Leonarda bez problémů vstoupit astronauté a začít několikadenní transfer vybavení z modulu do ISS. V modulu Leonardo najdou především nové vědecké přístroje, nové spací kóje, čističku vzduchu a běžecký pás do nového modulu Tranquility (start v únoru 2010). John Olivas a Nicole Stottová zakončili den nástupem do přechodové komory Quest, kde stráví noc ve sníženém tlaku, je to příprava na první kosmickou vycházku, která začne v úterý ve 23:49 SELČ, pátý den mise. Během času, stráveném ve sníženém tlaku, se astronautům z krve odbourá dusík, což zabrání tvorbě bublinek v krvi, jakmile astronauté vystoupí do otevřeného prostoru.
Manažeři NASA přinesli posádce raketoplánu nepochybně dobré zprávy: hlavní oblasti jeho tepelného štítu ("nos" a náběžné hrany křídel) jsou v dobrém stavu pro vstup do atmosféry. Ještě sice probíhá analýza stavu zbytku štítu ale nebyly zde viděny žádné známky poškození.
Jediným problémem, se kterým se mise STS-128 potýká, je nefunkčnost několika trysek raketoplánu. Připojení ke stanici sice zvládnul velitel Sturckow i bez nich ale po připojení raketoplánu ke stanici je nutné celý komplex otočit o 180 stupňů, aby tepelný štít raketoplánu nebyl vystaven nárazům mikrometeoritů a kosmického smetí. Toto otočení se provádí právě pomocí trysek, které raketoplán Discovery při této misi nemá k dispozici a tak bylo nutné použít motory ruského modulu Zvezda. Bylo při tom ale spotřebováno nadměrné množství paliva a NASA tedy uvažuje, jak použít k manévrování se stanicí jiných motorů raketoplánu.
Letový den 3 (30. - 31. srpna)
Pro posádky raketoplánu i kosmické stanice nadešel velký den, spojení obou těles a začátek společné práce na plnění úkolů mise. Finální fáze setkání se stanicí začala pro posádku raketoplánu v bodě 15 km za ní. Tady byl proveden zážeh, díky kterému Discovery překonal poslední kilometry k ISS během následujícího obletu Země (asi 90 minut), na jehož konci se ocitnul asi 300 metrů pod stanicí. Přiblížil se k ní na vzdálenost zhruba 180 metrů a provedl devítiminutovou otočku o 360 stupňů, během které posádka stanice snímala výkonnými fotoaparáty tepelný štít raketoplánu, zda nedošlo k jakémukoliv poškození. Poté Discovery přeletěl po dráze, připomínající čtvrtinu kruhu, přímo před stanici (ve směru jejího pohybu) a odsud se k ní ze vzdálenosti asi 140 metrů přibližoval, v závěrečné fázi rychlostí jen pár centimetrů za sekundu. V závěru se raketoplán bez problémů připojil na přední port modulu Harmony.
Během přibližování ke stanici tradičně řídí raketoplán jeho velitel, který to měl tentokrát zkomplikováno. Kvůli úniku paliva byly vypojeny dvě přední trysky, které mají malý výkon a tak se jimi dá velmi jemně korigovat pohyb raketoplánu. Bez nich byl Rick Sturckow odkázán na silnější motory, kterými se nedá řídit tak snadno precizní manévr ale své role se zhostil skvěle a spojení proběhlo bez problémů 31. 8. ve 2:54 SELČ. Co se týče tepelného štítu raketoplánu, pravděpodobně je zcela v pořádku, podle podrobných analýz totiž z externí nádrže při startu nepadaly téměř žádné trosky, ještě si počkáme na výsledky inspekce štítu, provedené při příletu stroje k ISS.
Asi hodinu a půl po spojení obou těles byl otevřen průlez a posádky stanice a raketoplánu se vřele přivítaly. Po této ceremonii se pustily do další práce. Z nákladového prostoru raketoplánu byl vyzvednut nástavec OBSS, který zatím podrží robotická paže raketoplánu, aby nepřekážel při vyzvednutí modulu Leonardo, přivezeného raketoplánem. Došlo také na výměnu člena posádky ISS, Tima Kopru oficiálně vystřídala Nicole Stottová.
Na závěr se ještě podívejte na videozáznam přivítání obou posádek, na ISS je opět 13 lidí!
Letový den 2 (29. - 30. srpna) Den po startu je tradičně věnován inspekcím raketoplánu a přípravám na připojení ke stanici v letový den 3. Posádka byla probuzena hudbou z řídícího střediska 29. srpna ve 20:29 SELČ a pustila se do práce. Robotickou paží raketoplánu byl uchopen 15 metrů dlouhý nástavec OBSS s kamerou a infračervenými senzory, s jehož pomocí byla provedena inspekce tepelného štítu raketoplánu, konkrétně oblastí "nosu" a náběžných hran křídel, tato místa jsou totiž při vstupu do atmosféry nejvíce zatížena. Během této prohlídky nebyla odhalena žádná poškození tepelného štítu a vůbec se zdá, že Discovery má zatím v tomto štěstí, protože při startu nebylo zaznamenáno žádné odpadávání trosek z externí nádrže. Na druhé straně, podrobné analýzy výsledků inspekce ještě nejsou hotové. Kromě prohlídky štítu se tento den také dostalo na kontrolu skafandrů, které budou použity při kosmických vycházkách na ISS (pokud je na stanici dělá posádka raketoplánu, skafandry si přiveze s sebou) a na přípravy k setkání a spojení s ISS. K těm patří i několik zážehů motorů během prvních tří dnů mise, které postupně zvyšují dráhu letounu a ten se přibližuje ke stanici. Na závěr druhého dne posádka ulehla ke spánku 30. srpna v 11:29 SELČ.
Discovery se zatím nepotýká s žádnými technickými potížemi kromě jedné. Byl zaznamenán únik paliva z jedné trysky v předním bloku manévrovacích motorků RCS. Tento blok obsahuje 14 manévrovacích trysek s tahem 400 kg a dva menší motorky o tahu jen 10 kg, z čehož jeden ztrácel palivo. Řídící středisko tedy požádalo posádku o vypnutí obou menších motorků na zbytek mise, aby se zabránilo případné kontaminaci ISS. Přiblížení a spojení se stanicí (31. 8. ve 3:04 SELČ) tak bude mít velitel Sturckow trochu ztíženo ale letový ředitel Tony Ceccacci prohlásil, že "to není nic, co by bylo mimo naše zkušenosti nebo trénink posádky".
