Červená skvrna byla objevena na základě měření změn jasnosti během rotace trpasličí planety. Původ skvrny je zatím neznámý, avšak její "světelná křivka", která popisuje časové změny její jasnosti, nemá přesně stejný průběh na různých vlnových délkách. Malé avšak stále stejné odchylky naznačují, že tmavá skvrna je ve viditelném světle poněkud červenější.

"Naše první pozorování trpasličí planety Haumea vypovídala o tom, že se na jejím povrchu nachází odlišná skvrna. Pozorovaná dvě maxima a dvě minima jasnosti na světelné křivce nebyla zcela shodná, jak bychom očekávali pro stejnorodý povrch. To ukazovalo na přítomnost tmavší skvrny na jinak světlém povrchu. Avšak světelná křivka Haumey nám říkala i něco víc - zvláště když jsme získali infračervená data, kdy jsme pak začali chápat, co ta skvrna může představovat," říká Pedro Lacerda (Newton Fellow at Queen´s University Belfast).

Pravděpodobné vysvětlení těchto měření je, že skvrna je bohatá na minerály a organické látky, nebo že představuje drobný krystalický led. Pokud je tato skvrna jizvou po nedávném impaktu na povrchu tělesa, potom se přítomný materiál může svým složením podobat materiálu impaktoru, snad promíchanému s materiálem z podpovrchových vrstev Haumey.

Haumea obíhá kolem Slunce za drahou Neptunu, v oblasti označované jako Kuiperův pás. Jedná se o čtvrté největší známé těleso v této oblasti (větší jsou jen Eris, Pluto a Makemake). Tato velká tělesa Kuiperova pásu společně s největším objektem hlavního pásu planetek - asteroidem Ceres - patří mezi tzv. trpasličí planety. Jednou z překvapujících vlastností Haumey je její velmi rychlá rotace: kolem vlastní osy se otočí jednou dokola za 3,9 pozemské hodiny. Žádné další velké těleso ve Sluneční soustavě se neotáčí tak rychle jako Haumea. V důsledku rotace má trpasličí planeta tvar protáhlého elipsoidu o rozměrech přibližně 2000 x 1600 x 1000 km. Tento tvar je výsledkem rovnováhy mezi gravitací tělesa a odstředivou sílou. Nelze vyloučit, že Haumea byla roztočena na současnou rychlost v důsledku velkého impaktu před více než miliardou roků.

Navíc v roce 2005 byly objeveny dva malé měsíce Haumey, které mohly vzniknout právě jako důsledek předpokládané kolize. Jeden z měsíců má průměr asi 310 km a kolem Haumey obíhá po téměř kruhové dráze ve vzdálenosti 50 000 km jednou za 49 dní. Druhý poněkud menší měsíc krouží ve vzdálenosti 39 000 km jednou za 18 dnů.

Protože se Haumea nachází ve velké vzdálenosti od Země, je pozorovatelná pouze jako poněkud nezřetelný světelný bod. Mnohem více informací jsme o tomto objektu získali na základě vyhodnocení změn jasnosti, tj. světelné křivky. Protože se zde kombinuje rotace trpasličí planety a její eliptický tvar, zjasnění a pokles světla Haumey je důsledkem odrazu slunečního světla na větší či menší části povrchu. Rozsah těchto variací umožňuje určit zploštění tělesa a zjištěné časové intervaly mezi jednotlivými poklesy a nárůsty jasnosti určují jeho periodu rotace. Takto přesně určený tvar trpasličí planety Haumea a její rotační rychlosti vede k závěru, že její průměrná hustota 2,5krát převyšuje hustotu vody. Ze spektroskopických pozorování víme, že Haumea je pokryta vodním ledem. Zjištěná poměrně vysoká hustota napovídá, že musí mít kamenné jádro.

Nová pozorování červené skvrny na povrchu trpasličí planety Haumea jsou naplánována na počátek roku 2010 pomocí dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře. "Nyní budeme provádět detailní spektroskopii této skvrny s nadějí, že detailně identifikujeme její chemické složení a vyřešíme tak záhadu jejího původu," dodává Pedro Lacerda.

Zdroj: www.physorg
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí