Planety jsou pozorovatelné jako výrazné body nízko nad východním obzorem vždy přibližně po 6. hodině ranní letního času. Zmíněný "tanec" probíhá už nyní a končit bude přibližně 18. října. Pro pozorování je třeba odkrytého východního obzoru a dobrého počasí. Doslova každým dnem se bude poloha trojice planet měnit a tudíž je to i výborná příležitost pro astrofotografy. Do 18. října je také poměrně jedinečná možnost v průběhu noci odpozorovat všech 5 planet Sluneční soustavy, které můžeme pozorovat očima. Večer totiž najdeme na jihu velmi jasnou planetu Jupiter a v druhé polovině noci v Blížencích i narudlý a též výrazný Mars.

Nejprve si pojďme představit jednotlivé "aktéry tanečního maratonu". Venuši poznáme bezpečně nejlépe. Je ze všech ranních planet nejjasnější. Ranní obloze vévodí již od konce minulého roku, kdy jsme ji mohli v dalekohledech pozorovat jako výrazný stříbřitý srpeček. Merkur, který je ke Slunci nejblíže, se nyní dostává do tzv. největší západní elongace (tedy vychází dříve jak Slunce a z našeho pohledu je od Slunce úhlově nejdále). V malém přístroji jej též prozradí fáze podobná Měsíci. Tato elongace je navíc jednou z nejlepších v roce a Merkur tak najdeme bez větších obtíží. Posledním aktérem je Saturn. Ten se po kýženém 4. září, kdy mu z pohledu ze Země na krátkou chvíli "zmizely" úzké prstence, nyní dostává na ranní oblohu a bude ozdobou jara a léta roku 2010. "Odsunutým aktérem" je i Mars, jenž v ranních hodinách leží vysoko na obloze v souhvězdí Blíženců a prozradí jej načervenalá barva, 12. října i Měsíc.

Jak planety pozorovat?
Všechny planety jsou bez potíží pozorovatelné pouhýma očima, neboť jsou to jedny z nejjasnějších objektů nočního nebe. Samozřejmě - máte-li po ruce dalekohled, znamená to pro vás určitý "luxus" navíc. Malý přístroj (triedr, divadelní kukátko) odhalí i slabé hvězdy v pozadí. Větší přístroj na stativu (s průměrem nad 7 cm v průměru) už pak ukáže při větším zvětšení mimořádně úzké Saturnovy prstence nebo fázi Merkuru. V určitých dnech pak zažijete výjimečný zážitek - všechny (nebo alespoň dvě) planety v jednom zorném poli vašeho přístroje.

"Taneční" kalendář
Protože je těžké popisovat den za dnem, určitě bude snazší vám polohy planet vůči sobě ukázat i na mapkách. Následuje proto výpis jednotlivých dnů a k nim i mapka ukazující polohy planet vůči sobě. Mapky ukazují polohy planet nad východním obzorem vždy v 6 hodin ráno letního středoevropského času (tedy stále platného). Šedá oblast je pod obzorem.

3. - 5. října 2009, (sobota - pondělí)

Planety leží v přímce. Každý další den se k sobě na obloze vzájemně přibližují.

6. října 2009 (úterý)

Planeta Venuše míjí hvězdu Sigma Leo ze souhvězdí Lva pouhých 0.4°. K pozorování doporučujeme malý dalekohled, například triedr či divadelní kukátko, hvězda má jasnost 4 magnitudy (je tedy při své výšce nad obzorem na hranici viditelnosti očima).

7. října 2009 (středa)

Planety se i nadále k sobě zdánlivě přibližují. Merkur a Saturn tvoří spolu s hvězdou beta Vir v Panně (4. magnituda) fotogenický rovnostranný trojúhelník. Merkur je v největší západní elongaci, v dalekohledu má fázi jako Měsíc v poslední čtvrti (osvětlená polokoule směřuje ke Slunci, které je pod obzorem). Merkur také pomalu ale jistě slábne.

8. října 2009 (čtvrtek)

První z mimořádných úhlových přiblížení. Merkur a Saturn od sebe dělí 0.35° (tedy o něco více, než je polovina průměru měsíčního úplňku). I ve větším dalekohledu jsou obě planety viditelné v jednom zorném poli. Astrofotografové mají mimořádnou příležitost nafotit Saturn s jeho úzkými prstenci a Merkur ve fázi podobné jako Měsíc krátce před poslední čtvrtí.

9. - 12. října 2009 (pátek - pondělí)

Merkur se stává čím dál hůře pozorovatelný - slábne a na obloze se vrací ke Slunci (vychází tedy čím dál později). 12. října také najdeme Měsíc ve fázi poslední čtvrti jihovýchodně od Marsu. Dělit je bude přibližně 2.7° (kolem 2. hodiny ranní budou k sobě nejblíže, jen 1.5° - viz snímek).

13. října 2009 (úterý)

Venuše a Saturn jsou úhlově mimořádně blízko sebe, dělí je na obloze jen 0.7°. Pěkný pohled nabídne i dalekohled, který ukáže již zmíněné Saturnovy prstence.

14. října 2009 (středa)

Pořadí planet se opět mění. Nejseverněji leží Saturn, těsně "pod" ním Venuše a u obzoru Merkur. Ten se stává pomalu nepozorovatelným - je třeba jej hledat malým dalekohledem.

15. října 2009 (čtvrtek)

Ke "šňůře" planet se přidává Měsíc ve fázi úzkého srpku. Lze pozorovat tzv. popelavý svit, tedy zemskou atmosférou rozptýlené sluneční světlo na neosvětlené měsíční polokouli.

16. října 2009 (pátek)

Měsíc se dostává do fotogenického trojúhelníku s Venuší a se Saturnem.

17. a 18. října 2009 (sobota a neděle)

Merkur a Měsíc mizí v jasu ranního rozbřesku. Z planet už jsou ráno pozorovatelné jen Venuše, Saturn a samozřejmě vysoko nad obzorem Mars, který se při pohledu malým dalekohledem blíží k otevřené hvězdokupě M44 - Jesličky.

Doufáme, že se vám podaří "tanec planet" alespoň jednou pozorovat. Pokud by se vám poštěstilo i při fotografování, určitě nám své fotky pošlete. V případě, že se v redakci sejde více fotografií, vytvoříme fotogalerii.

Zdroje:
[1] Skymap Pro 11
[2] Hvězdářská ročenka 2009, P. Příhoda a kol, Praha, 2008