Technická poznámka - časová pásma jsou označena časovým rozdílem proti světovému času (UT), tj. času na nultém poledníku v Greenwichi.

Redakční poznámka: Článek bude postupně aktualizován dle probíhající půlnoci v různých časových pásmech.

• UT+12 Nový Zéland, webcam
• UT+11 Nová Kaledonie, Šalamounovy ostrovy, webcam
• UT+10 Nová Guinea, webcam
• UT+9 Austrálie, Japonsko, webcam
• UT+8 Čína, Filipíny, webcam
• UT+7 Laos, Thajsko, Vietnam, webcam
• UT+6 Srí Lanka, Kazachstán, webcam
• UT+5 Indie (5+1/2), Pakistán, webcam
• UT+4 Omán, Arménie, Ázerbájdžán, webcam
• UT+3 Rusko, Saudská Arábie, webcam
• UT+2 Ukrajina, Turecko, Egypt, webcam
• UT+1 Německo, Polsko, Švédsko, webcam
• UT Velká Británie, Irsko, Portugalsko, webcam
• UT-1 Azorské ostrovy, Kapverdské ostrovy, webcam
• UT-2 Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, webcam
• UT-3 Brazílie, Argentina, webcam
• UT-4 Chile, Bolívie, Venezuela, webcam
• UT-5 Peru, Kolumbie, východ USA, webcam
• UT-6 Mexiko, Kanada, webcam
• UT-7 USA, webcam
• UT-8 západ USA, webcam
• UT-9 Aljaška, webcam
• UT-10 Havajské ostrovy, webcam
• UT-11 Samoa, webcam

UT+12 Nový Zéland

Jako jedni z prvních se rozloučí s Mezinárodním rokem astronomie obyvatelé Nového Zélandu. Přestože původní jméno této země, Aotearoa ("Země dlouhého bílého mraku") asi astronomům nijak lichotivě nezní, tak má přece jen řadu neopomenutelných předností. Je to především geografická poloha, protože se jedná o nejjižnější civilizované a poměrně dostupné místo v jižním Pacifiku. To znamená, že je důležitým pozorovacím stanovištěm k tomu, aby mohli astronomové v celosvětové spolupráci "pokrýt celou oblohu". Na Novém Zélandu není mnoho profesionálních astronomů, což je vzhledem k počtu obyvatel (přes 4 miliony) pochopitelné. Na druhou stranu je zde celkem velký počet aktivních astronomů amatérů. Ovšem pravděpodobně nejcennější je velmi úzká a efektivní spolupráce obou skupin.

Královská astronomická společnost Nového Zélandu sdružuje nejen profesionály a amatéry, ale také řadu menších lokálních astronomických společností a klubů. Mezi hlavní směry činnosti patří astrofotografie, komety, meteory, problematika světelného znečištění, proměnné hvězdy a popularizace astronomie.

Za jedno z hlavních center astronomického výzkumu na NZ je možné považovat univerzitní pracoviště v Canterbury a především observatoř Mt. John (http://www.tekapotourism.co.nz/webcam.htm ), na které v minulých letech získali pozorovací čas i astronomové z UK v Praze a MU v Brně.

Mezinárodní vědecké konference o dvojhvězdách (Binkey 2009), pořádané v červnu letošního roku v Brně, se účastnil také jeden z novozélandských vědců a zde si můžete přečíst jeho dojmy (http://cosmicdiary.org/blogs/john_hearnshaw/?p=354)

Další počteníčko:

• http://www.astronomy2009.org.nz/
• http://www.transitofvenus.co.nz/astronomy/nzastro_past_pres_future.html
• http://en.wikipedia.org/wiki/Royal_Astronomical_Society_of_New_Zealand
• http://www.phys.canterbury.ac.nz/research/mt_john/index.shtml
• http://www.astronomyclubs.com/1/128/0/0/club.aspx
• http://www.transitofvenus.co.nz/astronomy/index6.html

UT+11 Nová Kaledonie, Šalamounovy ostrovy, východní Sibiř

Pokud se přesuneme z teplých koutů tohoto pásma na sever, můžeme najít přístav Magadan, které je hlavním městem Magadanské gubernie. Žije zde přibližně 100 000 obyvatel a průměrná roční teplota činí -3°C (brrrr!). Obyvatelé této oblasti měli v roce 2000 možnost vidět (a také slyšet) denní bolid, který jistým způsobem může připomínat "naši" Morávku z téhož roku. Kdo jej chcete vidět alespoň ze záznamu, tak už klikejte sem: http://www.activeboard.com/forum.spark?forumID=58381&p=3&topicID=24311896

Tak už se to končí i východnímu pobřeží Austrálie. Tam je toho na výběr poměrně dost. Zajímavá je například historická budova hvězdárny v Sydney (a také jejich členité web stránky). Hvězdárna byla založena již v roce 1858 a byla centrem vědeckého výzkumu pro celý Nový jižní Wales. Dnes slouží jako muzeum a také jako popularizační a vzdělávací centrum. Jak je patrné z fotografie, není půvabná jen hvězdárna, ale celé její okolí. Pro toho, kdo se vydá na "Observatory Hill" a navštíví hvězdárnu, je jako bonus připraven i nádherný výhled na záliv a část města.

Papua - Nová Guinea

I tomuhle ostrovnímu státu již skončil astronomický rok, jen nevím, zda to místní obyvatelé zaregistrovali. Přitom je to jeden z několika málo států, které mají astronomický motiv přímo na státní vlajce (symbol souhvězdí Kříže). Pokud máte v příštím roce trochu volna a láká vás adrenalinové opojení z těžkých úkolů, neváhejte a začněte se věnovat popularizaci astronomie právě zde. Bude vám vděčná přibližně tisícovka různých kmenů, které hovoří asi 740 jazyky. Některé místní mýty mají i astronomický podtext, takže uvádíme i tip na novoroční dárek pro vaše blízké: http://www.flipkart.com/myths-songs-south-pacific-william/0766188515-85w3fkdxyd

Poslední zastávkou tohoto pásma je Vladivostok, velkoměsto ruského Dálného východu. Právě zde byla založena v roce 2005 organizace "ASTRO DV", která je první podobného druhu v této oblasti. Věnuje se popularizaci astronomie, má poměrně skromné technické vybavení, ale velmi sympatické nadšení "pro věc" a také zajímavé zahraniční kontakty. Provozují rovněž obsahově bohaté web stránky (http://www.astrogalaxy.ru), většina informací je na nich uvedena jen v ruštině.

Čas běží stále dál a půlnoc právě zastihla i centrální části Austrálie, kde je situace poněkud zvláštní, protože je zde čas posunutý o devět a půl hodiny proti UT. Není to však docela výjimečné, některé státy mají posunutý čas dokonce o čtvrthodinu oproti řádnému pásmovému času.

Austrálie se zařadila mezi státy, které na počest IYA2009 vydaly nejen známky, ale i stříbrné pamětní mince (či medaile). Na obrázku je vidět její grafické zpracování.

Unikátní meteorit s rodokmenem z australské pouště 2009.09.18 07:20

Zprávu o vzácném nálezu neobvyklého typu meteoritu, který našli vědci v Nullarborské poušti v jihozápadní Austrálii na základě systematických pozorování, která umožnila nejen nalezení samotného meteoritu, ale i určení jeho původu ve Sluneční soustavě, přináší dnešní vydání prestižního časopisu Science.

Tiskové prohlášení Astronomického ústavu Akademie věd ČR

A ještě něco nás s Austrálií již několik let spojuje, je to společná bolidová síť, která vznikla také díky ondřejovskému týmu dr. Spurného. Další si přečtěte třeba zde http://www.astro.cz/clanek/3963 nebo tady http://www.veda.cz/article.do?articleId=51392

Také v Japonsku už skončil rok astronomie. Z národních projektů stojí za pozornost třeba tenhle: http://www-irc.mtk.nao.ac.jp/~webadm/StarsofAsia_E/index.php?Book

Když se řekne Čína, tak se leckomu vybaví dynamicky se rozvíjející velmoc. Obrovská produkce výrobků všeho druhu, ale také nešetrné zásahy do životního prostředí. Vlastní kosmický program včetně letů lodí na oběžnou dráhu kolem Země s lidskou posádkou, ale také země s neobyčejně nízkou cenou lidského života a státem tolerovaným potlačováním základních lidských práv.

Ovšem v souvislosti s letošním rokem astronomie by se nám v České republice mělo vybavit něco docela jiného. A to úspěch českého týmu studentů na Mezinárodní astronomické olympiádě. Další detaily naleznete zde http://olympiada.astro.cz/. Gratulujeme a děkujeme!

Také na Filipínách se končí rok astronomie. Z několika organizací, je zajímavá třeba tahle. Vypadá, že sdružuje astronomy, kteří se dokáží odvázat, což se k dnešnímu dni docela hodí :-) http://www.astroleaguephils.org/history.html

Neúprosná rotace naší planety ukončuje Mezinárodní rok astronomie i v tomto časovém pásmu. Opět se podíváme do několika exotických zemí.

V Thajsku se v posledních letech velmi intenzivně rozvíjí špičková profesionální astronomie. Vláda založila Národní astronomický výzkumný ústav (NARIT), jehož cílem není jen vlastní astronomický výzkum, ale také astronomické vzdělávání na všech úrovních. Mnohem podrobněji je situace thajské astronomie popsána zde: http://journals.cambridge.org/action/displayFulltext?type=1&fid=1286020&jid=IAU&volumeId=2&issueId=SPS5&aid=1286016

Velmi zajímavý a aktuální pohled na astronomii v Thajsku a Laosu můžeme naleznout na blogu našeho "starého známého" z Nového Zélandu.

Astronomie je vskutku globální věda, že ano? http://cosmicdiary.org/blogs/john_hearnshaw/?p=703

Také ve Vietnamu je astronomie podporována, na některých univerzitách je nově zavedeno dokonce i magisterské studium astronomie a velké naděje ohledně popularizace astronomie jsou vkládány do činnosti dlouho plánovaného planetária v Hanoji. Podrobněji je situace popsána v tomto článku:

Když se řekne Šrí Lanka, tak se nám vybaví možná také třeba kvalitní čaj nebo letité ozbrojené konflikty, ale docela jistě si vzpomeneme na Arthura C. Clarka. Na Šrí Lance existuje také Astronomická společnost Šrí Lanky, kterou v roce 1959 (tehdy jako Cejlonskou astronomickou společnost) zakládal právě Sir Arthur C. Clarke.

Tato nezisková společnost se soustředí především na vzdělávání a popularizaci astronomie a příbuzných věd. K tomuto účelu se snaží využívat především prostředí internetu.

Zatmění Slunce 2010

Šrí Lanka dostane hned na začátku roku 2010, přesně 15. ledna, astronomický dárek v podobě prstencového zatmění Slunce, které tady bylo pozorovatelné naposledy v roce 1955, podrobnosti naleznete například zde http://eclipse.gsfc.nasa.gov/OH/OH2010.html#SE2010Jan15A

Také v Kazachstánu končí v tuto chvíli astronomický rok, tato země bývá většinou asociována s lety do vesmíru, protože právě na jeho území se nachází kosmodrom Bajkonur. Ale v kazašském nejlidnatějším městě Almaty bylo nedávno instalováno velmi moderní planetárium firmy Carl Zeiss (typ SKYMASTER ZKP 4). Je umístěno v sále o průměru 10 metrů a provozuje jej nevládní organizace. Součástí dodávky bylo také ozvučení sálu a dalekohled o průměru 600 mm.

Konec roku astronomie nastal i v Indii, kde je čas oproti UT posunutý o pět a půl hodiny. V Indii má astronomie a astrofyzika velmi dlouhou tradici. Seznam astronomických observatoří naleznete zde http://en.wikipedia.org/wiki/Category:Astronomical_observatories_in_India

Ovšem rok 2010 přináší kulaté výročí jedné z největších osobností moderní astrofyziky, na podzim uplyne 100 let od narození Subrahmanyana Chandrasekhara (19. října 1910 - 21. srpna 1995). Vystudoval fyziku na Presidency College v indickém Madrásu a na Cambridgeské univerzitě v Anglii. Od roku 1937 až do své smrti vyučoval na Chicagské univerzitě ve Spojených státech. V roce 1983 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za přínos k objasnění fyzikálních procesů při vzniku a vývoji hvězd (zejména objev a výpočet tzv. Chandrasekharovy meze, stanovící maximální možnou hmotnost bílého trpaslíka na 1,44 násobek hmotnosti Slunce). Je zajímavé, že také jeho strýc, indický fyzik Chandrasekhara Venkata Raman obdržel Nobelovu cenu za fyziku v roce 1930. Na počest Subrahmanyana Chandrasekhara je pojmenována rentgenová observatoř Chandra, kterou NASA vypustila do vesmíru v roce 1999, fyzikovu přezdívku Chandra nese i asteroid č. 1958.

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě bude na jaře 2010 pořádat seminář pro veřejnost věnovaný odkazu tohoto vynikajícího astrofyzika.

Situace astronomického výzkumu a také astronautiky v Pákistánu je zřejmá z odkazů uvedených níže.

V tuto chvíli se také v Arménii se lidé loučí s IYA2009, zejména členové Arménské astronomické společnosti, která je nezávislou nevládní organizací působící od roku 1999. Přestože její členská základna není velká, spolupracuje s řadou jednotlivců i organizací v zahraničí. Mezi hlavní aktivity patří informace o projektech Bjurakanské observatoře, pořádání letních škol astronomie nebo udílení výročních cen mladým astronomům. V roce 2007 organizovali mezinárodní konferenci JENAM 2007, což byla dosud největší astronomická akce, jaká se kdy v Arménii konala.

Není zřejmé jak vysoké jsou členské příspěvky do této astronomické společnosti, nicméně je členové mohou platit poměrně unikátní arménskou bankovkou (100 arménských dramů), na které je kromě portrétu Viktora Ambartsumjana vyobrazena také Bjurakanská observatoř a řada dalších astronomických motivů.

Také se pomalu rozhlížejte, koho můžete navrhnout na prestižní cenu V. A., která se bude udělovat poprvé v roce, který Arménům právě začal (viz http://vaprize.sci.am/ ).

Několik odkazů na stránky podávající přehled o ázerbájdžánské astronomii naleznete níže, před několika desetiletími spolupracovala skupina brněnských astronomů s observatoří v Šemaše, která je vybavena 2m dalekohledem, jenž je v provozu stejně dlouho jako "dvoumetr" v Ondřejově (viz také http://en.wikipedia.org/wiki/Shamakhi_Astrophysical_Observatory).

Přestože Rusko je rozprostřeno přes několik časových pásem a v našem seriálku už jsme zamířili před pár hodinami na ruský Dálný východ, nyní končí astronomický rok centrální části této země, tedy i pro obyvatele hlavního města Moskvy. Právě tam se již v první polovině roku 2009 konala třídenní konference "Astronomie a společnost", kterou ruská astronomická komunita považovala za hlavní lokální příspěvek k IYA 2009. Podrobnější informace skrývá pro ty z vás, kteří vládnete ruštinou, jeden z odkazů uvedených níže. Pokud se rozhlížíme po bohaté historii (snad i současnosti) ruské astronomie, nemůžeme vynechat dalekohled umístěný na Kavkaze, který se svým průměrem zrcadla 6 metrů byl po nějakou dobu i největším dalekohledem světa. Jeho optické vlastnosti jsou po celou dobu provozu dosti problematické. I někteří čeští astronomové měli možnost pozorovat s tímto obrem, kterým patrně skončila éra masivních monolitických primárních zrcadel. Pokud by vás zajímalo, co se právě teď děje v kopuli šestimetru a zda obsluha smutní či se raduje z konce astronomického roku, pak už nic nečtěte a klikejte sem: http://w0.sao.ru/tb/tcs/ .

O astronomii v Saudské Arábii se podařilo zjistit tohle: http://www.astronomy2009sa.org/ a pak na chvíli se dokonce blýsklo na lepší časy s anglickým textem zde: http://art.kau.edu.sa/Content.aspx?Site_ID=130&lng=EN&cid=1446 , ovšem jen do konce prvního odstavečku. Raději se podíváme jinam, ale až za hodinu, přátelé!

Konec roku se nezadržitelně blíží k nám, bohužel jsme tady zapomněli uvádět praktické výzvy ovlivňující průběh vašeho silvestrovského veselí. Tak tedy, pokud čtete stále náš seriálek a nestihli jste si dát šampaňské na půlnoční přípitek do lednice, tak teď už jej tam nedávejte! Už by se nestihlo vychladit. Šup s ním do mrazáku, protože za hodinu už jsme doma!

Tak dobrý? Už jste zpátky?

V tuto chvíli se loučí na Ukrajině, tahle fotka je z globální akce "100 hodin astronomie" a byla pořízena ve Lvově. Z národních stránek bylo možné si stáhnout přehled všech akcí na různých hvězdárnách a dalších astronomických institucích. Dokonce zřídili i heslo na wiki, jen o IYA2009 na Ukrajině.

Ukrajina je také v "klubu" zemí, které vydaly pamětní stříbrnou minci, má hodnotu 100 hřiven a blýská se na všechny strany (snad tím nezhorší situaci kolem světelného znečištění).

Turecko

Velmi hezký přehled struktury astronomických institucí v Turecku je na této adrese: http://www.developingastronomy.org/index.php/survey/response/185-gasturkey

S tureckými astrofyziky velmi těsně spolupracují čeští, moravští i slezští vědci. Zejména Masarykova univerzita v Brně a Slezská univerzita v Opavě.

Egypt

Velmi zajímavé odkazy o historii dávné egyptské astronomie jsou uvedeny níže. Ovšem v roce, který těm současným Egypťanům právě začíná, budou v Alexandrii pořádat již 20. konferenci IPS (International Planetarium Society), která se pořádá co dva roky. Podrobnosti zde: http://www.bibalex.org/IPS2010/home/home.aspx

O průběh roku astronomie se v Egyptě staralo především Centrum pro popularizaci vědy v Alexandrii: http://www.bibalex.org/psc/Home/Index.aspx?lang=en

Tak! A jsme doma! I nám právě skončil Mezinárodní rok astronomie. Pokud jste si už připili na zdraví se všemi, kteří jsou kolem vás a dokážete ještě zaostřit na další řádky, pak znovu vítejte u seriálu astronomických silvestrovských jednohubek. Tyhle budou od našich evropských sousedů ?

V Německu sice rok končí stejně jako u nás, ale už stihli bilancovat a vypadá to velmi impozantně, protože akcí organizovaných v rámci IYA2009 bylo v celém státě přes 40 000 a navštívilo je více než 2 miliony lidí. Sympatické a inspirativní se zdá být také to, že se hlavní organizátoři chtějí sejít, vyhodnotit trendy této celoroční kampaně a odpovědět si na otázku: ?Jak dál pokračovat po Mezinárodním roce astronomie v popularizaci astronomie a přírodních věd??

Mezi techniky divize planetárií firmy Zeiss se traduje takový bonmot: "Nejlepší planetárium na světě je v Jeně, ale nejlepší planetárium v Německu má Hamburg!"

Tak tady je máte obě, vlevo Hamburg (http://www.planetarium-hamburg.de/) a vpravo Jena (http://www.planetarium-jena.de/)

Polsko

I u našich slovanských sousedů už mají konec roku astronomie za sebou, jejich řeč je natolik blízká, že je škoda to překládat, tak to berte třeba jako zkoušku, zda už jste přece jen trošku nepřebrali :-)

Astronomia w Polsce

Najsłynniejszym polskim astronomem jest Mikołaj Kopernik (1473-1543), którego teoria heliocentryczna zapoczątkowała "rewolucję kopernikańską" w nauce i sposobie postrzegania świata. Innym słynnym astronomem z naszego kraju był gdańszczanin Jan Heweliusz (1611-1687). Współcześnie jako najbardziej znanych astronomów wymienia się astrofizyka Bohdana Paczyńskiego (1940-2007) oraz radioastronoma Aleksandra Wolszczana.

Astronomia jest uprawiana w ośrodkach akademickich i naukowych w Białymstoku, Gdańsku, Kielcach, Krakowie, Łodzi, Opolu, Poznaniu, Rzeszowie, Szczecinie, Toruniu, Warszawie, Wrocławiu, Zielonej Górze. Ponad dwustu zawodowych astronomów zrzeszonych jest w Polskim Towarzystwie Astronomicznym (PTA).

Największymi instrumentami obserwacyjnymi działającymi na terenie naszego kraju są pracujące koło Torunia teleskop optyczny o średnicy 90 cm oraz radioteleskop o średnicy 32 m. Natomiast największym teleskopem, w którym udziały ma Polska jest 11-metrowy teleskop SALT w Republice Południowej Afryki. Nasz kraj jest także uczestnikiem ogólnoświatowej sieci radioteleskopów VLBI, misji kosmicznych (np. INTEGRAL), a także wielu innych projektów badawczych.

Polska astronomia uzyskuje wybitne lub wyróżniające się wyniki w wielu współczesnych dziedzinach astronomii, jak odkrycia planet i układów pozasłonecznych (w tym pierwszego w historii) czy zastosowania mikrosoczewkowania grawitacyjnego do poszukiwania niewidocznych obiektów Galaktyki (projekt OGLE), gwiazdy kataklizmiczne i asterosejsmologia, badania kosmosu na falach radiowych, astrofizyka materii międzygwiazdowej, badania małych ciał Układu Słonecznego, fizyka Słońca, poszukiwania gwiazd zmiennych, kosmologia, astrofizyka wysokich energii i wiele innych.

W zakresie edukacji i popularyzacji astronomii należy wymienić w pierwszej kolejności 15 planetariów działających w naszym kraju. Regularne wykłady popularnonaukowe odbywają się w wielu polskich miastach, astronomia obecna jest także na festiwalach nauki. Polska szkolna olimpiada astronomiczna jest jedną z najstarszych na świecie (ma ponad 50 lat).

Astronomia w Polsce może poszczycić się dużą rzeszą hobbystów interesujących się tym co się dzieje na niebie i w kosmosie. Miłośnicy astronomii zrzeszeni są w kilkunastu organizacjach, z których najstarszą jest Polskie Towarzystwo Miłośników Astronomii (PTMA).

W języku polskim ukazują się dwa czasopisma popularnonaukowe o astronomii, dwumiesięcznik "Urania" oraz kwartalnik "Vademecum miłośnika astronomii". W Internecie od wielu lat działają polskie portale astronomiczne (np. Astronomia.pl, Astronet). Co roku ukazuje się po kilkanaście i więcej książek o tematyce badań kosmosu.

O historii astronomii w Polsce od wieku XV do współczesności można przeczytać w artykule profesora Kreinera.

Švédsko

Má řadu zajímavých stránek, odkazy viz níže, na snímku je observatoř v Uppsale.

A jsme na nule! Jen doufám, že ne s dobrým pitím či jídlem, protože seriálek běží dál a teprve vstupujeme na západní polokouli naší planety, čili na nule jsme pouze ze zeměpisnou délkou! Alespoň doufejme, že jen s ní (co by za takovou krásnou nulu dal náš státní rozpočet, že ano :-)).

Tímto momentem končí rok astronomie i celé Velké Británii a Irsku nebo také Portugalsku či na Kanárských ostrovech. Na velmi obsáhlých stránkách Spojeného království, jež jsou věnovány IYA2009 (http://www.astronomy2009.co.uk/) je naprosto jednoduchý postup pro ty, kteří byli astronomií okouzleni v průběhu roku astronomie a chtěli by u ní setrvat:

1. navštivte další akci na hvězdárně, která by byla podobná té, jež se vám líbila již dříve
2. navštivte planetárium (raději dvakrát nebo i třikrát ? pozn. autora tohoto textu :-))
3. spojte se s místní astronomickou organizací
4. využijte k získávání dalších informací internetu a již existujících astronomických portálů
5. předplaťte si časopis popularizující astronomii
6. kupte si svůj vlastní triedr nebo astronomický dalekohled

Velmi podobný postup lze zvolit i u nás.

V Severním Irsku je ve městě Armagh observatoř (založena 1793!), která se podílí na moderním astrofyzikálním výzkumu a má pozorovací čas také na SALT. Okolí poblíž hvězdárny je upraveno jako zajímavý astropark a na úpatí kopce směrem k centru města se nachází před několika lety rekonstruované planetárium (digitální projektor DigiStar3). Další podrobnosti naleznete mezi odkazy, stejně tak o astronomii v Irsku a Portugalsku.

Tak v tomhle časovém pásmu se nalézají snad jen ostrovy, ale i na nich jsou patrně astronomové amatéři či profesionálové, kteří se loučí s rokem astronomie právě nyní. Na Azorských ostrovech vydali vlastní variantu suvenýru k IYA2009, který tvoří dvě známky zakomponované do ozdobného listu. Motivem jedné z nich je radioteleskop, na druhé je observatoř Ribeira Grande. Pokud si chcete projít všechny filatelistické lahůdky končícího roku astronomie, pak klikněte sem: http://www.astronomy2009.org/organisation/structure/taskgroups/philately/calendar/

Na Kapverdských ostrovech je v činnosti speciální atmosférická observatoř, její stránky naleznete níže. A to je vše, zase musíte hodinku počkat.

Pokuď si nedopřáváte gastronomické lahůdky průběžně k četbě těchto astronomických silvestrovsko-novoročních jednohubek, pak vězte, že název této je pokynem k tomu, dát si sendvič. Tohle časové pásmo je tak pusté, že není jasné, jestli zde někdo vůbec truchlí nad právě končícím rokem astronomie. Čili, není-li nutné použít následující minuty na astronomii, je možné je vyplnit gastronomií :-) aneb, jak poznamenal náš syn, oni tam snad nemají ani dalekohled !!! (míněno v pásmu UT-2)

Asi před pěti lety byla zveřejněna vědecká práce, která dokazuje, že vnitřní části Země rotují rychleji než vnější. Mimo jiná data bylo pro podporu této teorie využito také údajů ze 17 menších zemětřesení v oblasti Jižních Sandwichových ostrovů.

Jak se zdá, ještě jste do těchto chvil nebyli pověřeni žádným domácím úkolem z pilnosti. To musíme napravit. Vrhněme se na chvíli na geofyziku. Tohle je snad především časové pásmo středoatlantického hřbetu, takže si o tom něco nastudujte a za hodinku si vás proklepnu! :-) http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edooce%C3%A1nsk%C3%BD_h%C5%99bet, http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozp%C3%ADn%C3%A1n%C3%AD_oce%C3%A1nsk%C3%A9ho_dna

Je to tak, po hodině servírujeme další jednohubku a časová břitva neúprosně ukončila život Mezinárodního roku astronomie i v zemi, která hostila největší astronomickou akci této planety v roce 2009, v Brazílii. Jaké byly důvody, které vedly IAU k rozhodnutí, že své další Valné shromáždění uspořádá v Riu?

Moderní éra brazilské astronomie začala asi v 70. letech minulého století, předchozí činnost byla spíše chaotickou izolovanou aktivitou stále vznikajících a zanikajících institucí. Situace se změnila až po zavedení řádných graduálních astronomických studijních oborů. Od té doby roste vědecká výkonnost přibližně o 15% ročně. Federální vláda podpořila některé velmi náročné projekty (1,6-m dalekohled LNA) a řada nadací vložila prostředky do skutečně velkých projektů (Gemini nebo SOAR). Brazílie má v současné době asi 300 astronomů s titulem Ph.D. (a patrně nestudovali v Plzni :-)). Velkou pozornost věnují také astronomickému vzdělávání na základních a středních školách spolu se všeobecnou popularizací astronomie. Celostátní astronomické olympiády se v základním kole účastní přes 350 000 žáků a studentů!

Argentina

I v zemi netradiční observatoře pro výzkum kosmického záření má v tuto chvíli IYA2009 už "padla". Gigantický projekt, na kterém se podílela i Česká republika, byl dokončen v roce 2008. Připomeňme si tu dobu tiskovou zprávou AV ČR.

Vědci slaví dokončení Observatoře Pierra Augera

Vědci z Observatoře Pierra Augera, která zkoumá nejenergetičtější kosmické záření, oslaví v pátek 14. listopadu 2008 ve městě Malargüe v provincii Mendoza v Argentině dokončení stavby jižní větve tohoto gigantického detektoru. Inaugurace je uspořádána na znamení dokončení první fáze projektu stavby jižní části Observatoře a zároveň započetím druhé fáze, která zahrnuje plány na stavbu severní části v Coloradu v USA a realizaci několika rozšíření a vylepšení stávající základny na jižní polokouli. Slavnostní inaugurace v Argentině bude zahájena neformální recepcí ve čtvrtek 13. listopadu, po níž bude následovat sympozium v pátek 14. listopadu, během kterého budou představeny okolnosti vzniku projektu, postupná stavba observatoře i její nejnovější vědecké výsledky. Observatoř Pierra Augera zkoumá tajemství kosmického záření s nejvyššími energiemi - nabitých částic, které přilétají z kosmu s energiemi 10miliónkrát většími, než je energie nejvýkonnějšího pozemského urychlovače částic. Dosud zatím neexistovala shoda o původu těchto částic.  

Mezinárodní spolupráce v projektu Pierra Augera zahrnuje více než 400 fyziků ze 70 institucí 17 zemí. Budování jižní větve observatoře začalo již v roce 2000. Observatoř se rozkládá na ploše více než 3000 kilometrů čtverečních v argentinské provincii Mendoza, na východ od hřebene And. Tvoří ji síť více než 1600 povrchových detektorů, rozmístěných v pravidelné síti, a 24 fluorescenčních teleskopů, které pozorují slabé ultrafialové světlo vznikající při tvorbě spršky kosmického záření v atmosféře. Na stavbu observatoře bylo až dosud vynaloženo zhruba 53 milionů dolarů. První významné vědecké výsledky o nejenergetičtějších částicích, které ve vesmíru známe, zveřejnila Observatoř Pierra Augera na podzim roku 2007. Vědcům se podařilo zjistit, že tyto částice nepřicházejí rovnoměrně ze všech směrů. Jisté směry příchodů jsou preferovány a poměrně dobře se shodují s prostorovým rozložením blízkých galaxií, které obsahují aktivní černé veledíry. Několik vědeckých organizací označilo tento pozoruhodný výsledek za jeden z nejvýznamnějších průlomů ve vědě v roce 2007. Observatoř rovněž využila svůj postupně rostoucí detektor ke změření energetického spektra kosmického záření a dosáhla přitom vyšší přesnosti než jakýkoli předcházející experiment. Vědcům z Augerovy observatoře se podařilo potvrdit, že v oblasti nejvyšších energií spektrum velmi příkře klesá. To je ve shodě s teoretickou předpovědí starou více než 40 let, která předpokládá, že částice kosmického záření interagují s všudypřítomným reliktním zářením a ztrácejí přitom na své cestě vesmírem energii. Nově získané horní limity na podíl fotonů a neutrin v nejenergetičtějším kosmickém záření navíc vyloučily některé z teorií o možném vzniku těchto částic.

Bližší informace: http://www.auger.org/collaboration/auger_institutions.html. Na stavbu a chod Observatoře Pierra Augera přispělo a přispívá více než 40 agentur: http://www.auger.org/contact/agencies.html

Tak pápá za hodinku!

Půlnoc pokračuje na své cestě a ukončuje rok 2009 v dalším časovém pásmu. Podívejte se na logo IYA2009, které si vytvořili v Chile (Chile, dalekohled lidstva). Je to velmi výstižné, protože na hřebenech chilských velehor vyrostly hotová astronomická městečka. Dokonce se tady rozvinul velmi zvláštní druh tzv. astronomické turistiky, svým principem to možná připomíná cestování po nemovitostech celebrit v Beverly Hills, jen ty hvězdy jsou v Chile o poznání opravdovější ?

Díky členství naší republiky v ESO (Evropská jižní observatoř) mají i naši astronomové možnost získávat pozorovací čas třeba i u čtveřice osmimetrových dalekohledů VLT, které dohromady tvoří nejvýkonnější dalekohled světa. Prozatím. Protože už se pomalu začíná realizovat vývoj a stavba dalekohledu o průměru 42 metrů. Pak nezbude, než logo přepracovat na "Chile, superdalekohled lidstva". Možná, protože v kolonce umístění má tento gigant stále napsáno TBD ("to be determined").

Informace o astronomickém dění v Bolívii a Venezuele dokumentují odkazy uvedené níže.

Hranice dne a roku dorazila do Peru, pokud se tady mluví o astronomických observatořích, tak se mají na mysli ty prehistorické. Podle výzkumů provedených před třemi lety je zde dokonce vůbec nejstarší observatoř na území celého amerického kontinentu. Nachází se jen několik kilometrů severně od Limy. Vědci určili její stáří na 4 200 let, tedy 800 let před dosud nejstarší známou astronomickou pozorovatelnu v Americe. Podrobnější informace skrývá jeden z odkazů uvedených níže.

Velmi hezká studie, schovaná za dalším odkazem (viz níže) nás seznámí se stavem astronomie v Kolumbii a vypracoval ji pro jednání GA IAU v Praze v roce 2006 William E. Cepeda-Pena z Národní kolumbijské univerzity.

Z východního pobřeží USA nelze vynechat slovutnou astronomickou instituci United States Naval Observatory (USNO). Je to jedna z nejstarších astronomických institucí. Nachází se v severozápadní části Washington, D.C., nyní již v zastavěné oblasti, jak je vidět na snímku. Její vědecké zaměření je zřejmé z webových stránek, mnohé služby jsou dostupné on-line (viz http://www.usno.navy.mil/USNO). Kromě vědeckého poslání slouží od roku 1974 jako oficiální sídlo viceprezidenta USA.

Za hodinku opět tady :-) !

Haló, Mexiko! I pro Tebe právě rok astronomie končí! (!México, el ano astronómico está terminando para ti también!)

Na mexickém území má astronomie dlouhou tradici, která může konkurovat i starověkým státům z oblasti Blízkého východu. Za tento fakt vděčí především indiánskému kmenu Májů, kteří na Yucatanském poloostrově vytvořili vyspělou civilizaci, jejíž počátky sahají až do roku 2000 let před naším letopočtem.

Podle některých pramenů byli Májové první civilizací před objevením dalekohledu, u níž byla zaznamenána znalost difúzní podstaty Velké mlhoviny v Orionu. Stopy astronomie zaznamenáme také v májské architektuře, v níž nechybějí pozorovatelny a stavby orientované podle poloh nebeských objektů při astronomicky významných momentech. Například velká pyramida ve městě Cholula, která je mimochodem co do objemu největší pyramidou vůbec, je orientována směrem, v němž Slunce zapadá v den letního slunovratu. Májové sledovali také průchody Slunce zenitem, moment kdy Slunce zářilo takřka přesně nad hlavou, jim připadal výjimečný a hrál určitou roli i v jejich náboženství.

Také v období po španělské kolonizaci astronomie v Mexiku měla své obdivovatele. Ve třináctém století zde dokonce vyšla první astronomická kniha v Americe. Jednalo se o text "Tractatus de Sphaera", jehož autorem byl Giovanni Campano de Novara. Ačkoli tento text pojednával zejména o astronomii geocentrické, je zde i několik zmínek o astronomii heliocentrické, což bylo v té době rozhodně významné.

Astronomie se v Mexiku evidentně těší oblibě dodnes, čemuž nasvědčuje i propracovaný web k Mezinárodnímu roku astronomie. Ten mimo jiné dokládá, že letos v Mexiku nebyla jen prasečí chřipka. Pokud je Vašim koníčkem vedle astronomie také španělština, naleznete zde

velké množství informací nejen o současném astronomickém dění v této zemi. Pokud španělštinou nevládnete, pak si můžete web alespoň prohlédnout, zajímavý je i po grafické stránce. Jeho adresa je http://www.astronomia2009.org.mx.

Kanada má už také rok astronomie za sebou, mají rovněž hezké stránky, na kterých si jako jednu z posledních událostí připomínají 30 let provozu jejich dalekohledu na Havajských ostrovech (Canada-France-Hawaii Telescope), na Havaj se teprve podíváme, tak to slupněte jako předkrm: http://www.cfht.hawaii.edu/en/gallery/30YearsAtTheTop/ :-)

Dovi za 60 minut!

Vítejte zpátky u seriálu o konci jednoho mezinárodního roku. Ten právě končí i velké části obyvatel USA, východní části této rozlehlé země se loučily před hodinou a západ si ještě hodinku počká. Pokud se podíváte na snímek USA, na kterém jsou znázorněny polohy jednotlivých hvězdáren, pak je hned jasné, že se jedná mimo jiné také o astronomickou velmoc. Jejich oficiální stránky věnované IYA2009 naleznete zde: http://astronomy2009.us/ a obdobně jako ty naše české stránky, umožňovaly každé instituci, která chtěla přispět k IYA2009, tuto akci inzerovat. Seznam je to úctyhodný (http://astronomy2009.us/isupportiya/), jen geografickou názornost má "náš" kalendář akcí přece jen lepší :-) (http://www.astronomie2009.cz/cz/kalendar-akci.html).

Americká astronomická splečnost (AAS), která byla založena již v roce 1899, je jednou z největších organizací svého druhu na světě. Ovšem mezi jejími členy (je jich ~7 700!) jsou také matematikové, fyzikové, geologové a inženýři různého zaměření. Jste-li milovníci cestování stylem "last minute", pak ještě stihnete prestižní 215. AAS Meeting, který začne ve Washingtonu, DC 3. ledna 2010. Šťastný let!

Tož zatím ?

V tuto chvíli už končí rok astronomie i pro obyvatele západních částí USA. A to jsou končiny, kde se na velkých observatořích v průběhu 20. století velmi radikálně měnily představy člověka o struktuře vesmíru a také o jeho vývoji. Observatoře Mt. Wilson a později také Mt. Palomar se zapsaly do dějin astronomie nesmazatelným inkoustem. Dnes už není Mt. Palomar se svým unikátním pětimetrovým dalekohledem ani v první desítce největších dalekohledů světa, také značné světelné znečištění v této oblasti rozhodlo o tom, že se větší dalekohledy umisťují na docela jiných lokalitách, ale přesto je to observatoř s fascinující historií a důstojnou současností.

Palomarská observatoř se nachází v Kalifornii asi 145 km od observatoře Mount Wilson. V současné době tvoří observatoř hned tři velké dalekohledy: Haleův reflektor (5,08 m), dalekohled Samuela Oschina (1,22 m) a zrcadlový dalekohled o průměru 1,52 m. Haleovým dalekohledem byly objeveny kvasary a také poprvé rozeznány jednotlivé hvězdy ve vzdálených galaxiích. Současný vědecký program je zaměřen na řadu oblastí od pozorování blíkozemních planetek, přes sledování objektů Kuiperova pásu až po hledání exoplanet či pozorování gama záblesků.

To je konec depeše, další za hodinku.

Rok 2010 v těchto okamžicích dorazil i na Aljašku. Kdo ví, kdo všechno se tady loučí s rokem astronomie, ale nějaké astronomické kluby tam jsou. Také se na Aljašce nachází jedna zajímavá observatoř, sice není tak úplně astronomická, ale nepředbíhejme.

Je pojmenována zkratkou HIPAS (HIgh Power Auroral Stimulation) a slouží k výzkumu ionosféry. Nachází se asi 50 kilometrů severovýchodně od města Fairbanks. Podrobnosti naleznete na níže uvedeném odkaze.

Z několika málo planetárii je možná zajímavé tohle, protože podle informací na webových stránkách, je provozováno jen dobrovolníky. Jeho název je v originále "Marie Drake Planetarium", nachází se ve městě Juneau a patří stejnojmenné střední škole. Jeho sál má průměr asi 9 metrů a je pro veřejnost otevřeno každé úterý od 18 do 19 hodin. Každé poslední úterý v měsíci je připravena zvláštní akce. Ovšem další podrobnosti jsou nejasné, takže ... až náhodou pojedete kolem a bude úterý podvečer ... tak dejte vědět, jaké to bylo ...

A než se zase na hodinu rozloučíme, tak mi to přece jen nedá. Ta asociace je silnější než já, opouštíme Aljašku, tak si raději (z důvodu vlastní bezpečnosti) projděte informace o Velké medvědici a Malém medvědovi :-) (http://cs.wikipedia.org/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Velk%C3%A9_medv%C4%9Bdice a http://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%BD_medv%C4%9Bd)

Vítejte na Havajských ostrovech! Tedy alespoň "jako", protože i sem už dospěl právě v tuto chvíli konec roku astronomie. To je právě taková falešná představa, že pokud pojedete na Havaj, tak budete mít "havaj". Pro astronomy je tomu právě naopak, žádná "havaj", spousta observatoří a málo kyslíku. Taková je realita. A pro všechny! (astronomy). Například na observatoři Mauna Kea (Bílá hora) je tolik dalekohledů, zejména "zahraničních", že se dá parafrázovat: "Kdo nemá dalekohled na Havaji, jako by nebyl!" Ale protože si to všechno můžete prohlédnout na různých virtuálních prohlídkách (odkazy dole), tak zamiřme jinam.

Velká pozornost je věnována také popularizaci astronomie, a to na špičkové úrovni, například Imiloa Planetarium má ve svém hlavním sále o průměru 16 metrů 120 míst k sezení. Ovšem sál je navíc vybaven prvním stereoskopickým 3D (INFITEC) projekčním systémem Definiti (firma Sky Skan), který promítá obraz na celou kopuli (tzv. "full dome" projekce). Můžeme jen doufat, že třeba v roce 2010 dorazí podobná technologie i do České republiky.

Tak, všichni milí čtenáři, ještě hodinka a bude to "Definiti" docela globální! Zatím...

Už je to tady, poslední časové pásmo se právě rozloučilo s rokem astronomie! Je to opět pásmo, kde převažuje slaný oceán nad pevninou v poměru, který už v tuto chvíli ani nezvládneme vyčíslit. Přece jen se i tady dá najít ostrovní stát (spíše souostrovní) - Samoa. Téměř by nebylo o čem psát, observatoř nedohledána, planetárium nenalezeno atd., kdyby to nebyl opět státní symbol, který nás zachránil! Vlajka má jednak barvy společné s naší státní vlajkou, ale navíc obsahuje motiv hvězd souhvězdí Kříže. Kde už jsme to jen viděli? To je test pro vytrvalce. Ty státy jsou asi čtyři nebo je jich pět?

Mnoho obyvatel tohoto souostroví asi IYA2009 nijak neregistrovalo, zato podzimní přechod na jízdu automobilů vlevo jim možná ještě dělá potíže. Každoročně tam zavítá asi 80 000 turistů a vytvoří tak čtvrtinu HDP. Ale tým našeho přenosového vozu, který se pomalu loučí, tam pojede až napřesrok, až budou mít všichni řidiči to levičáctví v krvi (alespoň pár promile).

Loučí se Tomáš Gráf a jeho internetový vyhledavač David (Google) Gráf, podklady ze španělských stránek přeložil Lukáš Gráf a podklady ze stránek čínských nějaký Žlutý pes (arabské stránky se ukázaly pro jakýkoliv pokus o překlad jako sebevražedné). Děkuji týmu astro.cz za převedení textů na server (z redakce spolupracovali Petr Horalek a Karel Mokry), ještě jednou přeji všem pevné zdraví a aby v roce 2010 bylo jasno nejen při pohledu na noční nebe!