Česká astronomická společnost
| Rozhovor: Petr Pravec -Astronomický ústav AV využije dalekohled na jižní polokouli | 2010.04.10 07:20 |
|
|
Vaše skupina dostala nabídku využít dalekohled ke své vědecké práci. Odkud ta nabídka přišla? Ta nabídka přišla z dánské strany při jednání našich zástupců v ESO. Na La Silla stojí dánský 1,5metrový dalekohled, který ovšem využívali v poslední době jen po 4 měsíce v roce. Tedy celých 8 měsíců v roce byl dalekohled nevyužitý a Dánové hledali spolupráci, jak dalekohled využít po celý rok. Hledali takový vědecký projekt, který by byl kvalitní a dobře by se doplňoval s jejich projektem. Proto nám nabídli, abychom tam uskutečnili zkušební pozorování a přesvědčili se, zda dalekohled vyhovuje svými parametry našemu projektu. Dalekohled je staršího data z roku 1975. Strávili jste u dalekohledu několik týdnů. V jakém je stavu? Dalekohled samotný je v dobrém stavu. Po optické stránce je vynikající, montáž je mechanicky kvalitní, kopule je rovněž použitelná. Ovšem dalekohled má velice zastaralý řídící systém, který pochází svou konstrukcí a designem z devadesátých let minulého století a neodpovídá dnešním parametrům, nehledě na to, že některé jeho části jsou ještě starší a v případě poruchy se již nedají se vyměnit. Zkrátka je potřeba dalekohled pro dlouhodobou udržitelnost modernizovat. Ale jak jsem říkal, jinak je v dobrém stavu. Jaký je plán rekonstrukce? Počítáme s tím, že bychom na jaře příštího roku začali s rekonstrukcí. Ze začátku by to byly přípravné práce prováděné částečně firmou zde v České republice. Potom se všechny připravené hardwarové věci pošlou na observatoř La Silla a tam se nainstalují. Postupně se dalekohled modernizuje a zrekonstruuje s tím, že celá rekonstrukce bude trvat zhruba 10 měsíců. V lednu 2012 by měl být znovu uveden do provozu už v nové podobě. Takže si to můžeme představit tak, že po rekonstrukci bude ovládání dalekohledu jednodušší, než je teď? Samozřejmě. Ta rekonstrukce umožní dalekohled používat daleko efektivněji a také s větší produktivitou a menšími náklady. Nebude už nutné do Chile létat, protože pozorování se bude provádět na dálku. Budeme moci být stále v Ondřejově nebo jinde v České republice a ovládat dalekohled na dálku. I samotný provoz bude automatizovaný, takže i zde se sníží náklady na lidský čas. Celkové náklady tak dosáhnou jen třetiny dnešních nákladů. Jaký bude pozorovací program dalekohledu? Dánští astronomové budou pokračovat ve svém projektu MiNDSTEp, který se týká pozorování gravitačního mikročočkování. My plánujeme dva hlavní projekty. Prví bude NEOSource – projekt sledování blízkozemních asteroidů včetně jejich zdrojových oblastí a pochopení mechanizmů, které tam fungují. To bude projekt Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV. Druhý projekt budou pozorování stelárních astronomů, jak z Astronomického ústavu AV, tak z Karlovy univerzity i Masarykovy univerzity. Stelární astronomové plánují pozorovat například geometrické proměnné hvězdy v nejbližších galaxiích - Magellanových oblacích. Oborem vaší skupiny jsou právě planetky. Do jaké míry vám dalekohled pomůže ve výzkumu? Dalekohled přispěje velmi podstatně. My studujeme jevy na planetkách, kvůli kterým potřebujeme mít určitou časovou řadu napozorovaných dat. Pozorování v jedné nebo několika málo nocí obvykle nepřináší podstatně nové výsledky. My potřebujeme dlouhé časové řady, abychom zjistili vývoj a odvodili některé parametry, které se objeví až po čase. Teprve to nám pomůže. V současnosti používáme v Ondřejově a na spolupracujících stanicích ve světě pouze poměrně malé dalekohledy, typicky o velikosti do 1 metru. To jsou na dnešní poměru už dosti malé dalekohledy a některé jevy s nimi nelze vůbec zkoumat. A co s nimi zkoumat šlo, to už je většinou vědecky vysvětleno. Do budoucna nezbytně potřebujeme získávat pozorování z většího dalekohledu, abychom se mohli dostat dál a pochopit mechanizmy pracující mezi blízkozemními asteroidy lépe. Obávám se, že bez přístupu na nějaký dalekohled o velikosti minimálně 1,5 metru bychom ta data nemohli získat. Takže pro nás je nabídka dánských astronomů klíčová. Během svého pobytu na konci loňského roku jste zažili zemětřesení. To bylo ještě před tím velikým zemětřesením z letošního roku. Mělo to nějaký vliv na observatoř? Na samotnou observatoř to nemělo žádný podstatný vliv. Takové zemětřesení o stupni číslo 3 je poměrně malé a observatoř La Silla je zažívá několikrát do roka. Ta zemětřesná vlna observatoří pouze projde, způsobí maximálně pokažení jednoho snímku, protože dalekohled se přeci jen rozkýve, ale pak se vrátí na úplně stejné místo a nedojde k žádnému pohybu podloží nebo změně geometrie budovy. Nám se přesto stalo, že došlo k poruše dekodéru polohy kopule, takže občas nějakou drobnou poruchu to způsobit může, ale to je poměrně snadno opravitelné. Naštěstí tato v Chile poměrně častá zemětřesení nemají epicentra blízko observatoře a nemají tedy žádný velký vliv. Na otázky Petra Sobotky odpovídal Mgr. Petr Pravec, PhD., vědecký pracovník Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR |
|
| Sobotka Petr Zobrazeno: 4347x Tisk | |
Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.