Česká astronomická společnost

Zobrazování hvězdné oblohy - díl šestý, závěrečný 2010.06.09 14:40

Obr. 10: Paválcové zobrazení Mollweidovo V předposledním díle seriálu o zobrazení oblohy byla řeč o kuželovém zobrazování. Podívali jsme se například na Ptolemaiovo či Hammerovo zobrazování. Dnešní, závěrečný díl bude pojednávat o zobrazeních paválcových. Seznámíme se tak se zobrazením Sansonovým či Mollweidovým. V samotném závěru článku nebude chybět několik životopisných poznámek k jednotlivým v seriálu zmíněným osobnostem.

2.4.2. Zobrazení paválcová

Těchto zobrazení se používá pro zobrazení celého povrchu glóbu.

2.4.2.1. Paválcové zobrazení Sansonovo
(Synonyma: z. Sansonovo - Flamsteedovo, z. Mercatorovo - Sansonovo)

Toto zobrazení zachovává délku všech rovnoběžek a centrální deklinační kružnice, jejímž obrazem je úsečka. Centrální deklinační kružnice je rovnoměrně dělená. Obrazy ostatních deklinačních kružnic jsou sinusoidy. Souřadnice bodů jsou určeny rovnicemi

x = R.arc&aplha;.cosδ

y = R.arcδ

Základní vlastností mapy je plochojevnost. V polárních oblastech však dochází k velkým tvarovým zkreslením. Výhodou je snadné vynesení sítě poledníků a rovnoběžek.

Užití:
Zobrazení s používá opět ke znázornění rozložení hustoty objektů na sféře. Našel jsem ho např. v knize J. Budějického aj., Radioastronomie, ČSAV, Praha 1962)


Obr. 9: Paválcové zobrazení Sansonovo

2.4.2.2. Paválcové zobrazení Mollweidovo

Toto zobrazení je rovněž plochojevné. Obrazy rovnoběžek jsou úsečky, dělené deklinačními kružnicemi na stejné díly, délkojevné jsou však jen rovnoběžky s deklinacemi ± 45° 46'. Vzdálenosti rovnoběžek se směrem k pólům zmenšují. Kromě přímkového obrazu střední deklinační kružnice (předp. α = 0°) jsou zobrazeny ostatní deklinační kružnice jako elipsy. Souřadnice bodů na mapě jsou udány rovnicemi

x = 2√2.π-1R.arcα.cosψ

y = √2.R.sinψ

přičemž ψ je definováno implicitně rovnicí

π.sinδ = sin2ψ+2arcψ

Užití:
Podobně, jako v předchozích případech se využívá plochojevnosti zobrazení.Mollweidovy mapy najdeme např. v knize A. Rükla Souhvězdí (Aventinum 1996).


Obr. 10: Paválcové zobrazení Mollweidovo

3. Životopisné poznámky

John Flamsteed, *19.8. 1646, +31.12. 1719, byl anglický astronom a první královský astronom, který nechal založit hvězdárnu v Greenwichi.

Johann Heinrich Lambert,*26.8. 1728, +25.9. 1777, byl švýcarský matematik, fyzik a astronom.

Gerhard Mercator (latinsky Gerardus),*5.3. 1512, +2.12. 1594, byl vlámský kartograf a matematik německého původu. Vlastním jménem Gerard de Cremere (Gerhard de Kremer), jméno Mercator je latinským tvarem jeho jména.

Karl Brandan Mollweide,*3.2. 1774, +10.3. 1825, byl německý matematik a astronom působící v Halle a Lipsku.

Guillaume Postel, *25.3. 1510, + 6.9. 1581, byl francouzský profesor a diplomat, jazykovědec, astronom a religionista.

Nicolas Sanson, *20.(?)12. 1600 , +7.7. 1667, byl francouzský kartograf

Reference
[1] Budějický J., Plavcová Z., Plavec M., Radioastronomie (ČSAV, Praha 1962)
[2] Internet, www.wikipedia org
[3] Lovell B., Meteornaja astronomija (Moskva 1958)
[4] Rükl A., Constelations et Planetes (Gründ, Paříž 1988)
[5] Rükl A., soukromé sdělení
[6] Šulc M., Povídání o mapách, KR 1997, No 2, No 3, KR 1998, No 1.

  Šulc Miroslav   Zobrazeno: 4994x   Tisk

Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.