Jednalo by se teprve o čtvrtý mimozemský materiál (první materiál z planetky nepoznamenaný kontaktem se zemskou atmosférou a povrchem) - vedle lunární horniny z misí Apollo a Luna, máme na Zemi ještě vzorky z okolí komety 81P/Wild 2, odebrané sondou Stardust a částice "slunečního větru", které získala sonda Genesis - její návrat byl poznamenán nebrzděným dopadem na zemský povrch a následnou kontaminací vzorku prachem v místě dopadu.

Návratové pouzdro úspěšně přistálo podle očekávání v australském vnitrozemí, v neděli 13. 6. 2010, kde už na ni čekal vyhledávací tým. Nalezené pouzdro bylo vrtulníkem přepraveno do australského střediska Woomera. Další cesta povede do Tokia a dále do Kanagawy, kde dojde v superčisté komoře v laboratoři Jaxa Sagamihara Campus konečně k otevření pouzdra a analýze jeho obsahu - tak si to představuje prezident JAXA Dr Keiji Tachikawa. Původní plán odběru předpokládal vyražení povrchové horniny projektilem a jejich následné nasátí do nasávacího tubusu - právě telemetrie měřící tento odběr selhala. Michael Zolensky z Johnson Space Center ale věří, že se díky následnému tvrdému dosednutí sondy a jejímu setrvání hodinu a půl na povrchu podařilo nasát vzorky i bez výstřelu.

Projekt v hodnotě 200 mil. USD provázela řada problémů - nejen s odběrem vzorků, ale též s neúspěšným vysazením přistávacího modulu Minerva na povrchu planetky Itokawa, s pohonem či autonomní navigací - to vše např. způsobilo neplánované prodloužení mise o 3 roky (původně byl návrat plánován na rok 2007). Japonský řídící tým si ale dokázal úspěšně poradit se všemi nástrahami a letovou sondu s návratovým pouzdrem vrátit na Zemi. Ocenit musíme hlavní pohonnou jednotku, kterou představoval iontový motor - jeho práce trvala 14 000 hodin!

Už vstup do zemské atmosféry (13. 6. 2010 ve 13:51 GMT) byl zajímavý - sonda se vracela rychlostí 12 km/s a předvedla "bolid" jak se sluší a patří - také tento okamžik byl předmětem výzkumu. Karbonový ochranný štít čelil teplotě 3000 °C, po otevření hlavního padáku byl od návratového pouzdra oddělen. Autor snímku je Ozaki Takashi Yomiuri Shimbun.

Na záběrech sledovacích týmů je vidět rozpad mateřské sondy a let návratového pouzdra až do okamžiku "temné fáze". Záznam byl pořízen pracovníky Ames Research z paluby létající laboratoře NASA, co není nic jiného než upravené dopravní letadlo DC-8 (Foto: Ames Research: Ron Dantowitz, Marek Kozubal, Birgitte Berman, James Brietmeyer).

Už hodinu po přistání bylo pouzdro nalezeno vrtulníkem vyhledávacího týmu, tomuto dohledání napomohl i radiomaják na povrchu pouzdra, které má jen 40 cm v průměru a hmotnost 17 kg. Stejně tak byl nalezen i tepelný štít, který dále poslouží k porovnání materiálových vlastností ovlivněných průletem atmosférou. Hlavní zájem ale směřuje k pouzdru s možným vzorkem z povrchu planetky. Mohli bychom totiž v pozemských podmínkách zkoumat naprosto unikátní materiál, který tu byl na počátku formování Sluneční soustavy, a který na Zemi už dávno horotvorné a další procesy dokonale přeměnily.

Máme se každopádně nač těšit!

Zdroje: JAXA, NASA a BBC

Související: Japonská sonda Hayabusa se vrací (František Martinek)

Odkazy:
http://www.jaxa.jp/projects/sat/muses_c/index_e.html
http://www.nasa.gov/topics/solarsystem/features/hayabusa20100609-revised.html
http://www.youtube.com/watch?v=gfYA4f-AIL0
http://news.bbc.co.uk/2/hi/science_and_environment/10307048.stm
http://news.bbc.co.uk/2/hi/science_and_environment/10285973.stm