Dr. Hal Levison (SwRI), Dr. Martin Duncan (Queen's University, Kingston, Canada), Dr. Ramon Brasser (Observatoire de la Côte d'Azur, France) a Dr. David Kaufmann (SwRI) použili počítačové simulace ke zjištění, zda Slunce mohlo zachytit malá ledová tělesa z okolí blízkých hvězd v době, kdy se nacházelo se svými "sourozenci" uvnitř rodné hvězdokupy, čímž by mohlo dojít k vytvoření zásobárny pozorovaných komet.

Přestože Slunce nemá v současné době žádného hvězdného průvodce, předpokládá se, že vzniklo ve hvězdokupě společně se stovkami dalších blízkých hvězd, které byly obklopeny hustým plynným oblakem. Postupně každá z hvězd kolem sebe vytvořila velké množství malých ledových těles (komet) na okraji protoplanetárních disků, v nichž se zformovaly planety. Většina těchto komet byla gravitačně vypuzena z prenatálního planetárního systému právě zrozenými obřími planetami, čímž se staly volně se pohybujícími drobnými obyvateli hvězdokupy.

Hvězdná asociace, jejímž členem Slunce bylo, brzy přestala existovat, když byl její zbývající plynný stavební materiál odfouknut zářením horkých mladých hvězd, které se vlivem vnějších sil během krátké doby rovněž rozutekly do okolí. Tento nový model ukazuje, že Slunce následně mohlo svojí gravitací zachytit velký oblak komet ještě před tím, než se hvězdokupa zcela rozptýlila.

"Když bylo Slunce mladé, sdílelo stejný prostor s velkým množstvím svých sourozenců a my můžeme pozorovat pozůstatky této hvězdokupy ještě dnes," říká hlavní autor článku Hal Levison.

"Proces zachycení je kupodivu velmi účinný a vede ke zvýšení pravděpodobnosti, že kometární oblak obsahoval směsici vzorků materiálu z velkého počtu hvězdných sourozenců našeho Slunce," říká spoluautor výzkumu Martin Duncan.

Svědectví pro toto tvrzení vyplývá z přibližně sférického oblaku komet, známého jako Oortův oblak, který obklopuje Slunce a sahá přibližně do poloviny vzdálenosti k nejbližší hvězdě. Doposud se předpokládalo, že tento oblak vznikl z protoplanetárního disku obklopujícího Slunce. Avšak protože detailní modely vzniku planetárních soustav ukazují, že komety vytvářejí mnohem řidší oblak, než je ve skutečnosti pozorováno, je k jejich vysvětlení nutný další zdroj původu.

"Pokud využijeme modely vzniku planetárních soustav k odhadu počtu původní populace těles Oortova oblaku, dospějeme nakonec k závěru, že více než 90 % komet pozorovaných v této oblasti má svůj původ mimo Sluneční soustavu," dodává Hal Levison.

"Vznik Oortova oblaku je záhadou více než 60 let a naše výzkumná práce pravděpodobně vyřešila tento dlouhodobý problém," říká Ramon Brasser.

Financování tohoto výzkumu zajistily následující instituce: NASA's Astrobiology Institute, Outer Planets Research and Origins of Solar Systems programs, the Natural Science and Engineering Research Council of Canada a Germany's Helmholtz Alliance.

Závěry výzkumu pod názvem "Capture of the Sun's Oort Cloud from Stars in its Birth Cluster" byly publikovány 10. 6. 2010 ve vědeckém časopise Science Express.

Zdroj: www.swri.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí