Poslední let pro Discovery s označením STS-133 bude trvat 12 dní, z toho týden stráví letoun zakotvený u Mezinárodní kosmické stanice, na kterou doručí dvě důležité věci: italský modul PMM Leonardo a nosnou paletu ELC4 s náhradními díly. Posádku raketoplánu bude tvořit šest zkušených astronautů a dojde také na dva výstupy do kosmu v letové dny 5 a 7.
Modul Leonardo
 Název modulu je možná některým čtenářům povědomý, jde totiž o ten stejný modul, který dříve létal raketoplány na trase Země-ISS a zpět jako nákladní kontejner, nyní byl trochu upraven pro delší pobyt ve vesmíru a na stanici již zůstane nastálo, její posádce poskytne více místa na uskladnění věcí nebo provádění vědeckých činností.
Jde o hermetizovaný modul vyrobený v Itálii tvaru válce o délce 6,4 m a průměru 4,5 m (podobná velikost jako evropská laboratoř Columbus), podnikl celkem 7 výletů na oběžnou dráhu jako "náklaďák" Leonardo, tentokrát se už na Zemi nevrátí, stane se posledním hermetizovaným elementem, jež bude přidán k americkému segmentu stanice. Prošel několika úpravami, aby na oběžné dráze vydržel dlouhodobě, jmenujme například rozšíření soustavy jeho meteorických krytů, umožnění lepšího přístupu k systémům modulu pro případ nutnosti opravy na oběžné dráze, prodloužení životnosti výbavy a systémů nebo například ještě softwarové úpravy vedoucí k eliminaci falešných poplachů. V této verzi modul váží asi 4,4 tuny a na oběžnou dráhu uveze 12,3 tuny nákladu. V jeho útrobách se na stanici dostane 14 palet nákladu.
EXPRESS LOGISTICS CARRIER 4
Druhou důležitou věcí v Discoveryho nákladovém prostoru bude nosič ELC4, nehermetizovaná nákladní paleta obsahující především náhradní díly, která bude připevněna vně stanice pro případ potřeby jejího nákladu, který v případě ELC4 tvoří náhradní radiátor pro udržování teploty stanice. Před vyřazením raketoplánů má stanice obdržet čtyři takovéto palety: ELC1 a 2 byly vypuštěny loni při misi STS-129, ELC3 přijde na řadu v únoru 2011 při misi STS-134.
Robonaut 2
 Ve speciálním kontejneru v modulu Leonardo najde posádka stanice speciální "dáreček": humanoidního robota jménem Robonaut 2. Jde o druhou generaci humanoidních robotů, kteří jsou vyvíjeni jako možní budoucí pomocníci astronautů. Robonaut 2 je výsledkem spolupráce NASA a společnosti GM, kteří jej veřejnosti představili letos v únoru. Původně byl Robonaut 2 určen pouze k pozemním testům, s koncem programu raketoplánů však NASA vycítila jedinečnou šanci dostat jej do vesmíru. A tak se po misi STS-133 tento robot stane členem posádky ISS. Nějakou dobu po jeho příletu jej posádka stanice rozbalí a nainstaluje v modulu Destiny, kde budou probíhat testy, jak se chová a funguje ve stavu beztíže. V budoucnu by se mohly rozšířit jeho aplikace a pole působnosti a bylo by krásné, kdyby jednoho dne posádce například pomáhal s údržbou stanice nebo třeba výměnou vědeckých vzorků. Robonaut váží asi 150 kg, unese 20 kg, je vysoký 102 cm a jeho mozek tvoří celkem 38 počítačových procesorů.
Posádka raketoplánu
 Velitel Steven Lindsey (na fotografii třetí zprava)
Penzionovaný plukovník amerického letectva, má za sebou pestrou službu v NASA. Pracoval například jako zástupce pro operace raketoplánů, šéf operací Mezinárodní kosmické stanice. Má za sebou 4 kosmické lety, ve vesmíru strávil více než 1203 hodin. Lindsey donedávna také pracoval jako šéfastronaut NASA, v této pozici měl na starosti sestavování a přípravu posádek raketoplánů a ISS. Netajil se tím, že by se chtěl stát velitelem posledního letu raketoplánu, což se mu také podařilo. Pak však došlo k prohození letů a po původně poslední misi STS-133 se uskuteční ještě jeden nebo dva lety. Jako velitel bude zodpovědný za vykonání úkolů mise a její bezpečnost, bude také řídit raketoplán při příletu ke stanici a při přistání na Zemi.
Pilot Eric Boe (třetí zleva)
Plukovník amerického letectva, do NASA vstoupil roku 2000. Po základním výcviku pracoval na technických projektech v oblasti raketoplánů a kosmické stanice. Po dobu jednoho roku sloužil ve Hvězdném městečku v Rusku jako ředitel operací za NASA. Má za sebou jeden kosmický let, misi Endeavour STS-126 v listopadu 2008, kde sloužil také jako pilot. Při misi bude mít na starosti provoz raketoplánu a bude jej řídit při odletu od stanice.
Letový specialista Alvin Drew (první zleva)
Rodák z Washingtonu D.C. má jako profesionální pilot více než 25 let zkušeností a 3500 nalétaných hodin na 30 typech letadel. Do NASA vybrán roku 2000, po dokončení základního výcviku pracoval na technických projektech týkajících se operací na stanici ISS. Stejně jako Boe poté sloužil jako ředitel operací NASA ve Hvězdném městečku. Má za sebou jeden kosmický let, misi Endeavour STS-118 v srpnu 2007. Při této misi jej čekají mimo jiné dva kosmické výstupy.
Letový specialista Timothy Kopra (první zprava)
Před vstupem do NASA pracoval jako raketový inženýr a spolupracoval na procedurách startů raketoplánů a testování hardwaru pro stanici ISS. Do oddílu astronautů byl vybrán roku 2000 a má za sebou dlouhodobý let na ISS, kde pracoval jako člen 20. dlouhodobé posádky od července do září 2009, absolvoval zde také jeden kosmický výstup. Při tomto letu si sbírku rozšíří na tři.
Letový specialista Michael Barratt (druhý zprava)
Barratt je vystudovaným lékařem v oblasti interny a letecko-kosmickém lékařství, v roce 1992 začal pracovat v NASA jako letový lékař. Sloužil jako vedoucí lékař v programu kosmické stanice a poté jako vedoucí letový lékař, starající se o přípravy první dlouhodobé posádky ISS. Ještě před jejich startem byl roku 2000 sám vybrán jako astronaut. První let do vesmíru absolvoval roku 2009 jako člen 19. a 20. dlouhodobé posádky ISS, pracoval na ní od března do října, provedl také dva výstupy do kosmu. Při této misi bude například řídit staniční robotickou paži.
Letová specialistka Nicole Stottová
Pracovala původně v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě jako inženýrka programu raketoplánů nebo také velitelka konvojů NASA. Roku 1998 přesídlila do Houstonu, kde se starala o simulace misí raketoplánů. Jako astronautka byla také vybrána roku 2000 a první let do kosmu zažila v roce 2009, kdy pracovala od srpna do listopadu na palubě ISS. Při této misi se bude starat o koordinaci kosmických výstupů "zevnitř".
Zdroje:
|
