Česká astronomická společnost

Meteorický roj Kvadrantidy vrcholí 4. ledna 2011 ráno, následuje zatmění Slunce 2011.01.01 04:50

Kvadrantida. Foto: Jim Westlake Každoroční meteorický roj s frekvencí kolem 120 meteorů v hodině (nejvyšší běžnou ze všech rojů v roce) bývá tradiční astronomickou pozvánkou na počátku nového roku, neboť maximum roje připadá vždy na dobu kolem 3. ledna. Letošní podmínky k jeho pozorování jsou velmi nadprůměrné. Nejvyšší frekvence meteorů má roj dosáhnout v úterý 4. ledna po 2. hodině ranní a na obloze vůbec neruší Měsíc, který je v novu. V ranních a dopoledních hodinách hned po východu Slunce pak po roji meteorů následuje další nevšední úkaz - částečné sluneční zatmění.

Radiant roje v 1 hodinu ráno na severovýchodě. Zdroj: Sky and Telescope. Téměř každý meteorický roj nese název dle souhvězdí, v němž se nachází tzv. radiant, tedy místo, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu na pomezí Pastýře a Draka. V lednu toto místo na obloze dosahuje maximální výšky nad obzorem až k ránu. V době maxima v úterý 4. ledna kolem 2 hodin 10 minut SEČ bude v České republice asi 30° nad obzorem. To zmenší počet možných viditelných meteorů přibližně na polovinu (polovina meteorů zazáří za obzorem). Za ideálních podmínek spatříme časně ráno po 2. hodině asi 55 - 60 meteorů za hodinu, tedy průměrně jeden meteor za minutu. Jak ale bude radiant roje stoupat, frekvence se ještě navýší. K ránu kolem 6. hodiny se bude nad naším územím pohybovat kolem 80-90 meteorů za hodinu.

Mateřské těleso roje je stále ještě nevyřešenou záhadou. Uvažovalo se, že jde o kometu kometu 96P Machholz. Ta se má ke Slunci vrátit v roce 2012 (obíhá Slunce s periodou 5.2 let, naposledy u něj byla v roce 2007). V prosinci roku 2003 přišel známý vědec v oboru meteorů Peter Jenniskens (NASA Ames Research Center) s hypotézou, že s největší pravděpodobností je to fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl toho roku objeven a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1. Dráha tělesa se se Zemí protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje (obecně mezi 28. prosincem a 12. lednem, přičemž maximum je velmi ostré a trvá jen několik hodin). Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy patrně nebudeme pozorovat. Samotné meteory jsou poměrně pomalé - vstupní rychlost meteoroidů do zemské atmosféry je 41 km/s. Z důvodu nepravidelného rozložení proudu roje může hodinová zenitová frekvence (kdyby byl radiant v nadhlavníku) kolísat mezi 60 a 200 meteory. Maximum slabších meteorů předchází hlavnímu maximu až o 14 hodin. A vzhledem k tomu, že letos v noci vůbec neruší Měsíc, jsou ideální podmínky na pozorování.

K pozorování meteorů doporučujeme najít místo daleko od měst s minimálním vlivem světelného znečištění. Z důvodu inverzního charakteru počasí v těchto dnech jsou nejlepší volbou hory. Ke sledování jevu není třeba žádného přístrojového vybavení, neboť meteory se náhodně objevují ve všech místech oblohy. Rozhodně je však nutné nepodcenit mrazivé počasí a vybavit se i několika vrstvami teplého oblečení. Nejlépe se meteory pozorují vleže, ideální je mít teplý spacák a karimatku. Vzhledem k době maxima roje i poloze radiantu na obloze je nejlepší pozorovat až v druhé polovině noci a časně ráno. Využít můžete také nabídky úpické hvězdárny, která (nejen) k pozorování roje připravuje akci pro zájemce. Více informací najdete na webu hvězdárny.

Částečné zatmění Slunce. Zdroj: National Geographic. V úterý 4. ledna budou Kvadrantidy jen součástí nevšední přehlídky astronomických úkazů. Roj bude nejlepší sledovat přibližně od 1. hodiny ranní až do 6 hodin 30 minut. Poté začne svítat, přičemž v té době najdeme nad jižním obzorem v souhvězdí Panny planetu Saturn a nízko nad jihovýchodem velmi jasnou Venuši (nejjasnější objekt oblohy v časných ranních hodinách vůbec). Nízko na obzoru se bude rozkládat severozápadní polovina krásného souhvězdí Štíra a za pokročilého svítaní bude pozorovatelný i Merkur. Kolem 8. hodiny ranní (po hodině a půl po začátku svítání) vyjde Slunce a Měsíc v novu nad celým územím České republiky nabídne ještě výjimečnější úkaz - částečné zatmění Slunce. Při maximální fázi úkazu kolem 9 hodin 25 minut bude skryto shora přibližně 79 % měsíčního průměru (což zatmění činí největším v ČR až do roku 2026).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] IMO.net
[2] Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí (Pavel Koten)
[3] Pozvánka na pozorování na úpické hvězdárně
[4] Částečné zatmění Slunce 4. ledna 2011 (Tiskové prohlášení ČAS, Petr Horálek)

Poznámka redakce: Název roje Kvadrantidy je lidový. Oficiální název, který ustanovila terminologická komise ČAS v roce 2006, pochází z latinského názvu souhvězdí Kvadrantu, tedy Quadrantidy. V článku jsme užili neoficiálního lidového názvu pro jeho snazší přečtení.

  Horálek Petr   Zobrazeno: 6912x   Tisk

Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.