Česká astronomická společnost
Sluneční plachetnice v akci | 2011.02.11 06:30 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
aneb O nečekaných překvapeních a malé lekci marketingu Poslední události na oběžné i meziplanetární dráze naznačují, že se budeme potkávat vedle vědeckých a technologických postupů stále více i s postupy komerčními a marketingovými, a že i přes všechen pokrok stále bude hrát důležitou roli náhoda. Za tu by se dal považovat malý zázrak kolem sluneční plachetnice NanoSail-D, ke kterému NASA a Spaceweather.com vyhlásily celosvětovou fotografickou soutěž... |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Začněme tedy s náhodou - už odepsaný miniaturní satelit NanoSail-D se 17. ledna náhodou ohlásil v operačním módu - "odpoutávám se od mateřské sondy FASTSAT". Samotné těleso má přitom rozměry jen 10x10x40 cm a skládá se z elektronické a komunikační jednotky a plachetního systému. Sonda byla vypuštěna 20. listopadu 2010 v 1.25 UTC na palubě mateřské družice FASTSAT z aljašského kosmodromu na ostrově Kodiak pomocí nosné rakety Minotaur IV společnosti Orbital Sciences Corporation. Po úspěšném dosažení oběžné dráhy mělo až 6. prosince dojít k oddělení subsatelitu NanoSail-D. Tady musíme poprvé krátce odbočit - jedná se o druhý letový exemplář (někdy lze najít i označení NanoSail-2D), první identická sonda byla zničena při předchozích pokusech v r. 2008. Proto panovaly na Zemi obavy, že se po startu nepodařilo subsatelitu oddělit. Není ani divu - byl sestaven doplněním záložního letového exempláře z náhradních dílů. Velký okamžik nastal 20. ledna 2011, kdy se podařilo během 5 sekund napnout plachty. Konečně se tedy i Američanům zadařilo, jsou ale až druzí. A to se zapomíná. Krátké odbočení č.2 - připomeňme si něco z marketingových zákonů: Nikdo si nepamatuje toho, kdo byl druhý! (O třetích a dalších ani nemluvě - kde jsi, Evropo?) Když už jsi druhý, udělej z toho přednost či příležitost. A tak tu máme soutěž o nejlepší snímek prolétající plachetnice - máte zájem o 500 USD? Můžete se zapojit. Nejbližší termíny (podle www.heavens-above.com pro Prahu a další města) se nabízí o nadcházejícím víkendu a v příštím týdnu. NanoSail-D - Viditelnost v Praze (od 12. do 19. února 2011)
Click on the date to get a star chart and other pass details.
--> Aktualizovaná tabulka přeletů pro Prahu <-- --> NanoSail-D - Viditelnost v dalších městech (od západu na východ) <--
Někdy v dubnu či květnu 2011 by se měla plachetnice o hmotnosti přibližně 4 kg a ploše plachty 10 m2 dostat do horních vrstev atmosféry a ukončit jako meteor svoji kosmickou plavbu. Apogeum její dráhy se pohybuje kolem 650 km, odporem atmosféry a manévrováním se bude postupně snižovat. Tento princip by mohl být využit i jinak - a velmi zajímavě. Množství nefunkčních satelitů a posledních stupňů nosných raket zabírá cenné místo a jen velmi pomalu se tlakem slunečního záření "čistí" oběžná dráha kolem Země. Pochopitelně změnit dráhu a navést mrtvý satelit do atmosféry je energeticky, konstrukčně i finančně a organizačně náročné - právě jednoduchá plachta by pomohla urychlit sestup nepotřebných těles do horních vrstev zemské atmosféry a uspíšit tak jejich zánik. Díky rozměru plachty bude zajímavé sledovat plachetnici na nízké oběžné dráze, kdy podobně jako družice Iridium bude i NanoSail-D odrážet sluneční světlo tak, že bude jasně pozorovatelný záblesk (zřetelně jasnější než Venuše či dokonce Iridium - plachta má prostě 6x větší plochu než Iridium, bude ale záležet na jejím sklonu a napnutí). Vzhůru k fotoaparátům - další pokyny a informace o soutěži a o plachetnici NanoSail-D najdete na stránkách nanosail.org, nanosaild.engr.scu.edu a NASA. P.S. A Ikaros? Tak tato slavná japonská džunka je nadohled Venuše! Potvrzuje to i snímek ze dne 26. ledna 2011 z paluby plachetnice (310 kg hmotná centrální jednotka už vypustila obě "externí" kamery, které měly zdokumentovat napnutí plachty a tak může pořizovat snímky jen "zevnitř") - proto vidíme planetu Venuši přes středové upevňovací výztuhy a část prohnutých plachetních dílů. Manažer projektu Ikaros Osamu Mori potvrdil 26. ledna 2011 splnění cílů půlroční mise - podařilo se ověřit manévrování v prostoru i dobíjení energie z panelů slunečních baterií, které jsou přímo součástí plachet. Experiment ale pokračuje a protože ambice má Japonsko velké - chtělo by doplachtit k Trojanům a k Jupiteru - snad do konce této dekády, máme se jistě nač těšit. Jedním z přístrojů na palubě je i zařízení GAP - viz obrázek vlevo s detailem, jedná se detektor polarizovaného světla gama záblesků. Jeden takový se podařilo detegovat již 7. července 2010. Přístroj GAP (obrázek vpravo) má průměr 17 cm, výšku 17 cm a hmotnost 3,7 kg, krabička vlevo je napájecí zdroj. |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Míček Ivo Zobrazeno: 6928x Tisk |
Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.