Dalekohled na palubě družice pátrá po přítomnosti planet za hranicemi Sluneční soustavy, v okolí blízkých hvězd, a to na základě periodického poklesu jasnosti konkrétní hvězdy. Přechází-li "neviditelná" planeta před kotoučkem hvězdy, na krátkou dobu ji zastíní a astronomové zaregistrují pokles její jasnosti. Při analýze takovýchto napozorovaných úkazů astronomové nezaregistrují pouze samotný fakt přítomnosti exoplanety, ale dovedou určit i její průměr a dobu oběhu kolem mateřské hvězdy. Zatím bylo na základě pozorování družice NASA s názvem Kepler odhaleno 1235 kandidátů na planety.

Vědci předpokládají, že v okolí hvězd podobných Slunci může existovat velké množství planet podobných Zemi a obíhajících v tzv. zóně života. Odhaduje se, že přibližně 1,4 až 2,7 % hvězd podobných Slunci může vlastnit planetu podobnou Zemi. To znamená, že u každé 37. hvězdy (v horším případě u každé 70. hvězdy) může existovat planeta vhodná pro život. Jako podobnou Zemi označují astronomové planetu o velikosti 0,8 a 3 průměry Země. Zónou života je označována oblast v okolí hvězdy, v níž může na povrchu přítomné planety existovat voda v kapalném stavu.

Autoři nové vědecké práce předpokládají, že za tři roky pozorování může družice Kepler objevit zhruba 12 Zemi podobných exoplanet. A kolem hvězd naší Galaxie může kroužit minimálně 500 miliónů, možná až 50 miliard planet! To je zajisté dobrá zpráva pro existenci pravděpodobného života mimo Zemi.

Od roku 1995, kdy byla objevena první planeta mimo Sluneční soustavu, najdeme v katalogu exoplanet již 539 "úlovků". Jsou mezi nimi mladé, staré, mimořádně horké či ledově chladné exoplanety, ale také terestrické trpasličí planety či plynní obři. Můžeme jen spekulovat, na kolika z nich panují obyvatelné podmínky.

Zdroj: www.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí