Když se podívám na Prohlídku Měsíce, je v ní doslova cítit nadšení z našeho kosmického souseda. Fascinoval Vás Měsíc odjakživa?

Musím přiznat, že když jsem s astronomií začínal, fascinovaly mě spíše objekty vzdáleného vesmíru, takže měsíční svit mi kdysi dokonce vadil. Navíc Měsíc pro mě tenkrát byl poměrně nezajímavou přehlídkou šedých skvrn a různých nerovností. Když se mi však v roce 1991 dostal do rukou Atlas Měsíce od Antonína Rükla, bylo takříkajíc vymalováno. Tento úžasný atlas mi doslova otevřel oči a já poznal, že na měsíčním povrchu lze s pomocí dalekohledu rozeznat spoustu zajímavých útvarů. Dílo Antonína Rükla bylo tedy pro mě, podobně jako pro celou řadu pozorovatelů po celém světě, obrovskou inspirací k poznávání našeho kosmického souseda.

Prohlídka Měsíce je na českém internetu tematicky zcela unikátní projekt. Co Vás k vytvoření tohoto průvodce vedlo?

Mám pocit, že dokud Měsíc neznáte, může se skutečně jevit jako trochu nudný objekt k prohlížení dalekohledem. Pokud se však dobře seznámíte se skutečnými rozměry a s podmínkami vzniku měsíčních útvarů, ukáže se před vámi naprosto fantastický svět s fascinující minulostí. A právě to mě vedlo k vytvoření průvodce. Ukázat co nejširšímu okruhu zájemců, že Měsíc není nudný.

Při zběžném zhlédnutí webu působí prohlídka Měsíce poměrně komplexně. Máte však i přesto nějaký oblíbený tematický celek, ke kterému jste se při tvorbě projektu vracel nejčastěji?

Jestli Prohlídka Měsíce vypadá komplexně, tak to mě těší, ale jasnou koncepci jsem od počátku neměl. Nemálo poměrně obsáhlých celků již zmizelo v křemíkovém nebi, jiné zůstaly spíše jen ze setrvačnosti. Například sekce věnovaná měsíčním misím je od dob Wikipedie prakticky zbytečná, ale stále si ji prohlíží poměrně hodně lidí, takže jsem ji na webu ponechal. Mezi mé oblíbené celky patří ty, v nichž jsou snímky od mnohdy renomovaných autorů, kteří mi poskytli svolení k jejich publikaci. Takovou sekcí je například Velký a rozplizlý Měsíc.

Která část Prohlídky Měsíce Vám dala největší práci?

Tou byl jednoznačně Průvodce měsíčními útvary dokončený teprve v loňském roce. Jde o průvodce po dvanácti vybraných zástupcích jednotlivých typů měsíčních útvarů, který popisuje vzhled těchto útvarů za různého osvětlení. Aby však tento průvodce mohl vzniknout, musel jsem nejprve získat množství vhodných fotografií, kreseb a popisů od pozorovatelů z celého světa a to zabralo několik let. Zajímavou funkcí tohoto průvodce je výpočet daného colongituda, což znamená, že pokud v textu narazíte na popis zajímavého osvětlení daného útvaru, stačí kliknout a hned se dozvíte, kdy k takovému osvětlení dojde. Tuto pro pozorovatele užitečnou funkci vyvinul pro stránky Prohlídky Měsíce Pavel Karas.

Je Prohlídka Měsíce jen "internetovou záležitostí", nebo ji můžeme spatřit i v jiné dostupné formě?

V roce 2002 vyšly hned čtyři různé verze Prohlídky Měsíce na CD-ROMech, z nichž bych měl zmínit především tu, kterou vydalo nakladatelství Aldebaran. Nemalá část textů z Prohlídky Měsíce se objevila také v publikaci Pod vlivem Měsíce, a co mě těší, tak i v mnoha článcích, esejích, ale i bakalářských nebo diplomových pracích věnovaných nejen Měsíci. Co už mě však tak netěší, je skutečnost, že některé kapitoly z Prohlídky Měsíce byly použity v různých materiálech někdy i komerčního charakteru bez jakékoli předchozí dohody nebo citace.

Jako vystudovaný geolog jste se určitě zabýval vznikem našeho Měsíce. Mohl byste nám stručně nastínit v současnu nejuznávanější teorii jeho vzniku?

V rámci svého studia geologie jsem měl díky Jakubovi Halodovi z České geologické služby úžasnou příležitost podílet se na výzkumu dvou meteoritů z Měsíce. Tehdy jsme se však zabývali spíše geologickým vývojem Měsíce než jeho vznikem. Každopádně teorie vzniku Měsíce je dnes již poměrně dobře propracovaná a ukazuje na to, že nás kosmický soused vznikl při gigantické srážce naší planety s jinou planetou o velikosti přibližně současného Marsu. K této dramatické události došlo v době, kdy byla Země ještě v plenkách, zhruba sto milionů let po jejím vzniku.

Při pohledu na snímky odvrácené i přivrácené strany Měsíce se lidé velmi často se lidé oprávněně ptají, proč je přivrácená strana značně více pokryta měsíčními moři. Existuje už dnes přijatelné vysvětlení tohoto fenoménu?

Upřímně řečeno, při každé své přednášce o Měsíci se trochu bojím, že se na to někdo zeptá. A on se také většinou někdo zeptá. Vysvětlení tohoto problému je totiž poměrně složité a samo o sobě by vydalo na samostatnou přednášku nebo spíše celou knihu. A musím říct, že pro většinu čtenářů by to byla dosti nudná kniha. Odpovím tedy následovně: velkou roli v rozdílnosti obou měsíčních polokoulí bude hrát to, že na odvrácené straně je kůra o dost mocnější než na přivrácené. To znamená, že na přivrácené straně se magma z měsíčního pláště mnohem snáze prodralo k povrchu, kde pak po utuhnutí vytvořilo měsíční moře. Důvod rozdílu v mocnosti kůry na přivrácené a odvrácené polokouli je však stále předmětem vědeckých debat.

Jaké nejzajímavější geologické útvary můžeme na Měsíci spatřit očima nebo malým dalekohledem? A můžeme při zběžném pohledu na tvář Měsíce okamžitě odhadnout, které útvary jsou geologicky starší a které naopak vzniklé relativně nedávno?

Očima můžeme zahlédnout především tmavé měsíční skvrny, které představují jednak pozůstatky srážek našeho Měsíce s planetkami (o tom vypovídá jejich okrouhlý tvar) a také upomínku na dávnou vulkanickou aktivitu našeho kosmického souseda (tmavé zabarvení čedičových láv). Ano, už při zběžném pohledu lze poměrně snadno odhadnout, který útvar je mladší nebo starší. Když vidíme například dva překrývající se krátery, je tím mladším pochopitelně ten, který překrývá druhý kráter. Jde o tzv. princip superpozice, který jistě znáte z domu, když na sebe vršíte noviny. Ty nejstaršího data najdete vespod hromady. V případě měsíčních kráterů je to jednoduché, ovšem u geologických struktur na Zemi to mnohdy vypadá, jakoby někdo onu "hromadu novin" promíchal, roztrhal, hodil do pračky a pak ještě polil kávou a hrachovou polévkou.

O Jakých časových intervalech se ale ve skutečnosti bavíme, je-li řeč o vzniku kráterů? A existovalo v životě Měsíce nějaké období, kdy byl bombardován meteority nejvíce, nebo byl (a je) bombardován rovnoměrně od svého vzniku?

Měli bychom zdůraznit, že pro geologa zabývajícího se studiem Měsíce není tisíc, sto tisíc nebo dokonce milion let skoro žádná míra. Pokud popisujeme jeho minulost, bavíme se o stovkách milionů nebo miliardách roků. Nejintenzivnější bombardování nastalo záhy po vzniku Měsíce a od té doby prudce klesalo. Před zhruba čtyřmi miliardami roků však došlo k prudkému nárůstu bombardování, které bylo pravděpodobně způsobeno migrací velkých plynných planet. Toto období bývá označováno jako pozdní intenzivní bombardování a bez nadsázky lze tvrdit, že představuje jedno z nejžhavějších témat současné planetární geologie. Existují však i pochybnosti o tom, zda k němu vůbec došlo.

Měsíc je s lidstvem spojen už od nepaměti. Lidé ho spojili s tvorbou kalendáře, všimli si i jeho vlivů na přírodu okolo. Neposledně je o něm zmínka v Bibli, jakož o předzvěsti apokalypsy. Jaké nejčastěji diskutované vlivy Měsíce na člověka jsou reálné a jaké jsou jen oblíbenými mýty?

Není pochyb o tom, že Měsíc život na Zemi ovlivňuje. Stačí vzpomenout pravidelné vzdouvání hladin moří a oceánů zapříčiněné z velké části právě Měsícem. Přílivy a odlivy jsou důležité pro celou řadu živočichů, kteří obývají pobřeží. Od velikých hejn bahňáků, kteří si za odlivu pochutnávají na měkkýších, až po mořské želvy karety zelenavé, jež využívají přílivu ke kladení vajíček. Dobře víme, že rovněž rozmnožovací cykly různých druhů organismů se řídí také podle fází Měsíce. Na druhou stranu je ale vliv našeho kosmického souseda někdy silně přeceňován, co čemž svědčí různé pranostiky a mýty, která se snažím již řadu let sbírat. Mezi mé nejoblíbenější patří "Posaďte se za úplňku holou zadnicí do čerstvě vyorané brázdy - zbavíte se tak hemeroidů".

Máte nějaké nejoblíbenější úkazy či pohledy spojené s Měsícem? Nebo dokonce nějaký mimořádný zážitek?

Oblíbených míst nebo zážitků spojených s Měsícem mám spoustu. Ze všech míst uvedu alespoň dno kráteru Plato, blízké okolí Alp nebo oblast Mare Humorum. Při sledování stínových představení v těchto oblastech jsem několikrát doslova zalapal po dechu. Jinak je pro mě sledování Měsíce spíše velmi uklidňující činností. Tedy dokud mi přes kotouč Měsíce nepřeletí temná silueta letadla nebo netopýra.

Blížící se zatmění Měsíce bude jedním z nejdelších v tomto století. Víme, že Měsíc při zatmění nezmizí z oblohy, neboť na něj dopadá sluneční světlo lomené zemskou atmosférou. Mohl byste nám trošku přiblížit, jak se to přesně na vzhledu Měsíce projeví v průběhu úplného zatmění?

Kdybychom stáli v době úplného zatmění Měsíce někde na jeho přivrácené straně, sledovali bychom zatmění Slunce. Naše Země by postupně ukrajovala sluneční disk, až by jej celý zakryla. Kolem Země by se však objevil jasný prstenec světla způsobený rozptylem slunečního světla v zemské atmosféře. A vzhledem k tomu, že v atmosféře je nejvíce rozptylováno modré světlo, zůstává jen červená složka slunečního světla, která atmosférou prochází bez citelných ztrát. Proto získává zatmělý Měsíc načervenalé zabarvení. Pokud je však například stratosféra plná aerosolů síry ze silných vulkanických erupcí nebo "zaprášená" meteorickými roji, je procházející sluneční světlo pohlceno a Měsíc při zatmění výrazně ztmavne.

Říkal jste, že nejčastěji může ovlivnit vzhled zatmění silný meteorický déšť nebo výrazná sopečná erupce. V nedávné době ukončil svou bouřlivou sopečnou aktivitu islandský vulkán Grímsvötn. Myslíte, že ovlivní vzhled blížícího se zatmění? A jestli ano, jak to poznáme?

Ano, v minulosti se již silné vulkanické erupce mnohokrát na vzhledu zatmělého Měsíce významně projevily. Například 9. prosince 1992 po erupci filipínské sopky Pinatubo. Nemyslím si však, že by islandský vulkán Grímsvötn transportoval do ovzduší takové množství materiálu, že by se to projevilo na vzhledu nadcházejícího zatmění. I když vyloučeno to samozřejmě není. Pokud k tomu dojde, poznáme to podle toho, že během maximální fáze bude některý z okrajů zatmělého Měsíce tmavější. Pokud by se sopečný popel rozprostřel po celé atmosféře, tak jak tomu bylo v případě sopky Pinatubo, výrazně by ztmavnul celý Měsíc. Každopádně nás čeká velmi napínává podívaná!

V posledních letech se objevuje stále častější zmínka o tzv. tyrkysovém jevu. Co je to?

Jde o zvláštní azurově modré zabarvení, které bývá patrné pár minut po začátku úplného zatmění nebo před jeho koncem v místech, kde je měsíční kotouč nejblíže okraji zemského stínu. Někdy je velmi nenápadný, jindy doslova bije do očí a přináší jedinečný vzhled duhově zbarveného úplňkového Měsíce. S vysvětlením přítomnosti nezvyklé barvy přišel v roce 2007 klimatolog Richard Keen z Univerzity v Coloradu. Během zatmění zemská atmosféra pohlcuje modrou část lomeného slunečního světla a posílá tak k Měsíci načervenalé zabarvení. Vysoko ve stratosféře však světlo proniká i velmi tenkou ozonovou vrstvou, která způsobuje jev opačný - sluneční světlo ochuzuje o červenou část světla a na Měsíc se promítne jen úzce profilovaný svazek tyrkysové modři. Vždy však jen u okraje zemského stínu, neboť ozón sluneční světlo téměř neláme. Intenzita jevu pak závisí pouze na tom, zda je ozónová vrstva v místě, kudy jde sluneční světlo k Měsíci, dostatečně silná.

Vraťme se ještě k závěru k Vaší Prohlídce Měsíce. Je již definitivně dokončena, nebo můžeme se těšit na něco dalšího?

Prohlídka Měsíce ještě definitivně dokončena není, i když ji čekají už jen spíše kosmetické úpravy. O plánech raději moc nemluvím, protože ty se mnohdy mění nebo se jejich uskutečnění protáhne z měsíců na roky. Jedno dílko spojené s Prohlídkou Měsíce ale přece jen mohu prozradit. Spolu s neuvěřitelně nadšeným kreslířem Měsíce Milanem Blažkem (nynější odborný pracovník Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy) připravujeme tištěnou verzi Průvodce měsíčními útvary. Tištěná verze bude dost odlišná od té internetové, a především bude doplněna řadou Milanových opravdu úžasných kreseb. Více už ale raději prozrazovat nebudu.

Na závěr pojďme krátce navštívit vaše pracoviště, kterým je Hvězdárna a planetárium Brno. Ta je nyní v rozsáhlé rekonstrukci. Kdy je v plánu dokončení a na co zbrusu nového se už nyní mohou její návštěvníci těšit?

Ano, i když je mé domovské pracoviště již od srpna loňského roku staveništěm, máme spolu s kolegy kupodivu mnohem více starostí než za běžného provozu. Rozhodně to ale nejsou problémy astronomické, ale spíše administrativní, technické, stavební a logistické. Troufám si však tvrdit, že na Kraví hoře roste zcela nová instituce, která návštěvníkům jak z řad široké veřejnosti, tak i vážnějších zájemců o astronomii a přírodní vědy vůbec, bude mít co nabídnout a že naváže na svou dlouholetou tradici. Více ale prozrazovat nechci, protože do otevření, které by podle plánu mělo proběhnout v půlce letošního listopadu, ještě nějaký čas zbývá.

Děkuji mnohokrát za rozhovor.

Bylo mi potěšením, Petře.

Mgr. Pavel Gabzdyl (* 1974, Havířov) je jedním z předních českých popularizátorů astronomie, především té měsíční. Vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V tomtéž městě pracuje jako odborný pracovník místí hvězdárny a planetária. Je autorem několika populárně astronomických knih, z nichž nejedna je věnována právě našemu nejbližšímu kosmickému sousedovi. Z celého obsáhlého výčtu jmenujme alespoň "Pod vlivem Měsíce" (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně) nebo "Měsíc" (2006, zevrubný průvodce Měsícem). Zcela jedinečný a obsahově bezkonkurenčně nejobsáhlejší projekt, který v České republice nemá obdoby, je internetový průvodce "Prohlídka Měsíce", na kterém Pavel Gabzdyl pracuje již od roku 1998. Tento průvodce populární formou ukazuje veřejnosti Měsíc jako bezednou pozorovatelskou inspiraci, a to nejen množstvím povrchových útvarů, ale i úkazů, které můžeme s Měsícem na obloze spatřit.

Doporučujeme:
[1] Prohlídka Měsíce
[2] Stránky Pavla Gabzdyla