Hvězda vznikla teprve nedávno, když se studený oblak plynu a prachu smrštil vlastní vahou. Jak gravitace postupně stlačovala tento oblak, jeho teplota se zvyšovala - zrodila se hvězda, která je zpočátku zahřívána díky gravitaci, nikoliv jadernými reakcemi. Naše Slunce strávilo zhruba 50 miliónů roků ve fázi gravitačního smršťování, než vstoupilo na tzv. hlavní posloupnost a než se jeho jádro zahřálo natolik, aby se v něm začaly spojovat atomy vodíku za vzniku hélia, což je zdrojem energie v nitru Slunce i v současné době.

Hvězda AP Columbae se nachází v souhvězdí Holubice, jižně od známého souhvězdí Orion. "Hvězda AP Columbae se stále ještě smršťuje působením vlastní gravitace a ve vývojovém diagramu se přesouvá do oblasti hlavní posloupnosti hvězd," říká astronom Adric Riedel, Georgia State University, Atlanta, jehož tým změřil paralaxu této hvězdy - která je závislá na vzdálenosti od Země - a zjistil, že hvězda je mimořádně svítivá. Ačkoliv je velmi slabá a červená, je 4krát jasnější, než by měla být, protože je 2krát větší než hvězdy hlavní posloupnosti stejné barvy.

"Nejlepší odpovědí je, že se jedná o mladou hvězdu obsahující velké množství lithia," říká Adric Riedel. Ačkoliv hvězda před vstupem na hlavní posloupnost září především na účet gravitace, jaderné reakce, které ve hvězdě probíhají za relativně nízkých teplot, spotřebovávají především lithium, takže dospělé hvězdy jako Slunce lithium již neobsahují.

Astronomové tuto protohvězdu objevili již v roce 1995, ale teprve nyní se podařilo určit její vlastnosti a vzdálenost. Jako protohvězdu označujeme hvězdu ve fázi vývoje, kdy se již vlastní těleso hvězdy zformovalo, avšak ještě nedošlo k zapálení termojaderných reakcí v jejím nitru.

Zpočátku astronomové považovali hvězdu AP Columbae za červeného trpaslíka s proměnnou jasností, který byl velmi aktivní především v oblasti rentgenového záření. Vzdálenost objektu tehdy ještě nebyla známa. Znovu se hvězda dostala do centra pozornosti astronomů v roce 2005, kdy vědci poprvé dospěli k závěru, že se jedná o velmi mladou hvězdu, která se nachází poměrně blízko naší Země. Během nových pozorování se astronomům podařilo zjistit, že objekt AP Columbae není "dokonalou" hvězdou.

Pokud kolem rodící se hvězdy AP Columbae obíhají planety, stále by ještě měly být horké a zářit v oboru blízkého infračerveného světla, jež by astronomové měli být schopni detekovat. "Tyto blízké mladé hvězdy jsou nejlepší cíle pro přímé zobrazení jejich planetárních průvodců," říká astronom Ray Jayawardhana, University of Toronto, Kanada. Protože se nacházejí blízko Země, všechny obíhající planety by na sebe měly prozradit více informací než planety kroužící kolem vzdálených hvězd; a protože jsou velmi mladé, mohou nám ukázat, jak vypadala naše Sluneční soustava, když měla jen zlomek současného stáří.

Avšak kde se vzala hvězda tak mladá jako AP Columbae tak blízko Slunce? Adric Riedel upozorňuje na mladou hvězdokupu IC 2391, která se nachází ve vzdálenosti 450 světelných let a promítá se do souhvězdí Plachet (Vela) poblíž souhvězdí Holubice. Ačkoliv je dělí stovky světelných roků, pohybují se vesmírem společně - podobně jako hejno hus směřující na jih. Hvězda AP Columbae sdílí stejný směr pohybu, je tedy pravděpodobné, že vznikla společně s nimi přibližně před 40 milióny roků (stáří Slunce je přibližně 4,57 miliardy roků).

Zdroj: news.sciencemag.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí