Geminidy patří spolu s lednovými Kvadrantidami a srpnovými Perseidy k nejaktivnějším každoročním rojům. Během maxima své aktivity vyprodukují až 120 meteorů za hodinu, je-li radiant přímo v nadhlavníku. Těchto podmínek se v České republice nikdy těšit nemůžeme - u nás stoupá toto místo, z něhož vlivem perspektivy meteory zdánlivě vylétají, do výše okolo 70° nad obzorem. I tak je to ale dost, aby člověk během maxima spatřil alespoň stovku meteorů za hodinu.

Ledoprachové částice, které svým hořením při průletu zemskou atmosférou vytváří toto nebeské divadlo, pochází z tělesa 3200 Phaethon. Zatímco nejběžnějším mateřským tělesem meteorických rojů bývá obvykle kometa, 3200 Phaethon je drolící se planetka. Pomocí družice IRAS ji 11. října 1983 objevili astronomové Simon Green a John Davies. Planetka má neobvyklou dráhu, která ji každý přibližně půldruhý rok navádí do nehostinné vzdálenosti asi jen 0,14 AU. Ačkoliv u ní nikdy nebyla pozorovaná vysloveně kometární aktivita, jeví se planetka spíše jako kometa. Jednak svou protaženou dráhou, při níž se Phaethon dostává ke slunci blíž než jakákoliv jiná planetka, a za druhé svou zásluhou na roji Geminidy.

Neboť je oběžná dráha planetky blízko Země a planetka Slunce oběhne jednou za necelých 524 dní, nabízí se otázka blízkého průletu kolem Země. Poslední blízký průlet nastal 10. prosince 2007, při němž planetka minula Zemi ve vzdálenosti asi 18 milionů km (asi osmina vzdálenosti Země od Slunce). Na bližší průlety se mohou astronomové těšit v letech 2017, 2050 nebo 2060. Ovšem nejblíže k Zemi se v tomto století octne 14. prosince 2093. Tehdy ji od Země budou dělit pouhé 3 miliony km.

Geminidy jsou pomalé. Vlétají do atmosféry rychlostí okolo 35 km/s, což je například oproti proslulým Leonidům méně jak poloviční vstupní rychlost. Místo, odkud zdánlivě vylétají, leží kousek východně od spojnice jasných hvězd Castor a Pollux v souhvězdí Blíženců, latinsky Gemini. Odtud také název roje. Většina Geminid je výrazná, ovšem skutečné jasné bolidy jsou výjimečné. Za ideálních podmínek lze v maximu spatřit 2-3 meteory za minutu. Letos jich však bude méně.

Maximum letošních Geminid se předpovídá na 14. prosince mezi 2. a 23. hodinou SEČ, přičemž nejvyšší aktivita by měla přijít okolo 19. hodiny. V té době bude souhvězdí Blíženců jen nízko nad severovýchodním obzorem. Pozorování tedy bude vhodné už noc před maximem, především 14. prosince časně ráno při maximální výšce radiantu nad obzorem. Značně větším nepřítelem, než je čas maxima aktivity, je ovšem Měsíc. Ten bude 14. prosince ráno v souhvězdí Raka jen nedaleko od radiantu. Navíc ve fázi pouhé 4 dny po úplňku.

I přes takřka nejhorší možné podmínky se ale vyplatí nějakou Geminidu vyhlížet. Zvláště pokud bude čistý vzduch. Pak si stačí si vybrat na obloze nějaké místo daleko od jasného Měsíce a čekat. Během obou nocí, tedy 13./14. prosince a 14./15. prosince, by za jasného počasí mohly být vidět desítky jasnějších létavic.

Letošní nepřízeň při pozorování roje Geminid nám bohatě vynahradí příští rok. V něm naopak zapanují podmínky zcela ideální. Měsíc nebude rušit téměř vůbec - zapadne spolu se Sluncem ve fázi krátce po novu. A maximum roje připadne na 14. prosince okolo 0:30 SEČ, kdy bude radiant roje už dostatečně vysoko nad obzorem.

Zdroje:
[1] www.imo.net
[2] Hvězdářská ročenka 2011, J. Rozehnal a kol., HaP Praha, 2010