Nejlidnatější země světa nám sice v kosmonautice ještě nepředvedla nic předtím neviděného, nicméně co do rychlosti vývoje kosmického programu si Čína skutečně nazula přinejmenším příslovečné sedmimílové boty. A nejbližší léta nebudou výjimkou.

Automatické přistání na Měsíci

V letech 2007 a 2010 už k Měsíci zamířily dvě čínské sondy - plavidla Chang'e 1 a 2, jejichž cílem však byla pouze oběžná dráha kolem Měsíce, ze které pořizovaly fotografie povrchu ve vysokém rozlišení. Chang'e 2 byla následně vyslána z oběžné dráhy Měsíce do libračního bodu L2 a dosáhla vzdálenosti více než 1,5 milionu kilometrů od Země, drží tak rekord pro čínská plavidla. Čínští vědci nyní připravují třetí sondu řady Chang'e, její start je v plánu v roce 2013 a tato sonda má přistát na měsíčním povrchu. Dalším milníkem čínského robotického výzkumu Měsíce ještě v budoucnu bude návrat některé sondy se vzorky z Měsíce na Zemi.

Čína se tak stane teprve třetí kosmickou velmocí, která bude schopna přistát na Měsíci, v minulosti se tímto vyznamenaly pouze USA a SSSR. USA také v Číně zřejmě získá soka co se týče přistání astronautů na povrchu Luny, návrat Američanů je v současnosti zbržděn rozpočtovými škrty a zánikem programu Constellation, asijská mocnost v plánech na příštích pět let počítá se zahájením výzkumů, jež povedou k vysazení čínských astronautů na Měsíci.

Zajímat by nás ještě mohlo, že sondy Chang'e jsou pojmenovány po překrásné dívce, která je podle čínských legend již 4000 let uvězněná na Měsíci, protože ukradla svému manželovi pilulku nesmrtelnosti.

První Číňanka na oběžné dráze

Pilotované lety mají v čínských plánech také nezanedbatelné místo. V září loňského roku byla vypuštěna první čínská experimentální kosmická stanice, modul jménem Tiangong 1. V listopadu k němu podnikla výpravu bezpilotní loď Shenzhou 8 a předvedla první spojení dvou čínských plavidel ve vesmíru. Mise Shenzhou 8 byla naprostým úspěchem a tak nic nebrání vyslání lidí k Tiangong 1. V roce 2012 Čína plánuje dvě mise lodí Shenzhou s pořadovými čísly -9 a -10. Obě lodě zamíří k modulu Tiangong a minimálně jedna z nich ponese lidskou posádku, časový rozvrh a podrobnosti o misích Shenzhou si Čína zatím nechává pro sebe avšak je možné, že v příští čínské kosmické posádce bude přítomna žena, čímž si Čína připíše další prvenství. Start Shenzhou 9 se očekává na jaře 2012.

Když opět pohlédneme do čerstvě zveřejněných plánů na příštích pět let, Čína se v pilotovaných letech zaměří na zkoumání klíčových technologií kosmických stanic a středně dlouhé pobyty astronautů na palubě kosmické stanice. Vedle zkušebních modulů Tiangong na sebe nenechá dlouho čekat vlastní čínská 100tunová orbitální stanice, jejíž první modul má být vypuštěn roku 2020.

Mezi další položky plánů patří například vývoj nových raket pro vynášení větších nákladů, nové rakety mají spalovat letecké palivo kerosin namísto silně toxického hydrazinu, který se tankuje do nynějších čínských raket Dlouhý pochod. Pozornost bude také věnována dokončování nového kosmodromu na ostrově Hainan u jižních břehů Číny. Země také vyvíjí a vypouští satelity pro Nigérii, Venezuelu, Pákistán, Bolívii nebo Bělorusko. Hodlá také navazovat partnerství s ostatními zeměmi ve vývoji kosmických technologií, v nedávné době podepsala smlouvu o spolupráci například s Itálií.

Čínské GPS

Další vývoj vlastního navigačního systému Bejdou je také položkou plánů. Systém byl poprvé zkušebně spuštěn 27. prosince, nyní čítá 10 satelitů, jež poskytují navigační služby na území od jižní hranice Ruska na severu po Austrálii na jihu a od Indie na západě po Tichý oceán na východě, oblast záběru zahrnuje také většinu území Číny. Povrch celého světa by Bejdou měl mít pod "palcem" od roku 2020, celkový počet satelitů systému se zvýší na 35.

Zdroje:

Spaceflightnow.com 9. ledna 2012
Starší článek na astro.cz