Zatím je známa pouze hrstka exoplanet menších než naše planeta. Pomocí družice Spitzer bylo provedeno několik pozorování tranzitů známých exoplanet, avšak UCZ-1.01 je první planetou doposud nepozorovanou žádným kosmickým dalekohledem. Objev byl učiněn na základě testování případné úlohy dalekohledu Spitzer při pomoci astronomům v pátrání po obyvatelných planetách velikostí srovnatelných se Zemí.

"Získali jsme zřetelné důkazy existence velmi malé, velmi horké a velmi blízké planety," říká Kevin Stevenson (University of Central Florida, Orlando). Stevenson je hlavním autorem článku, který byl přijat k publikování v časopise Astrophysical Journal. "Identifikace malých blízkých planet, jako je UCZ-1.01, mohou jednoho dne vést k určení jejich podrobných charakteristik pomocí příštích kosmických dalekohledů."

Nový horký kandidát na exoplanetu byl objeven družicí Spitzer docela neočekávaně. Kevin Stevenson studoval se svými spolupracovníky exoplanetu GJ 436b velikosti Neptunu, jejíž existence u hvězdy GJ 436 typu červeného trpaslíka spektrální třídy M byla známa již od roku 2004. Astronomové si všimli v datech z družice Spitzer dalšího nepatrného poklesu množství infračerveného záření přicházejícího z hvězdy kromě poklesu způsobeného planetou GJ 436b. Přezkoumání archivních dat z družice Spitzer ukázalo, že pokles záření je periodický, z čehož vyplývá, že zde může obíhat druhá planeta, která blokuje malou část světla pozorované hvězdy.

Tato metoda objevování exoplanet, použitá řadou kosmických observatoří včetně americké družice Kepler, využívá přechodů planet (tranzitů) přes kotouček hvězdy. Délka tranzitu a nepatrné snížení množství registrovaného světla hvězdy vede k odhalení základních vlastností planet, jako je jejich velikost a vzdálenost od mateřské hvězdy. V případě planety UCZ-1.01 byl její průměr určen na 8 400 km, což jsou asi 2/3 průměru Země. Měla by obíhat v těsné blízkosti mateřské hvězdy GJ 436, ve vzdálenosti asi 7krát větší než vzdálenost Měsíce od Země. Jeden oběh vykoná za 1,36 pozemského dne. Povrch planety je pravděpodobně zahříván na teplota zhruba 600 °C.

Planeta UCZ-1.01 se může podobat geologicky téměř mrtvému tělesu se spoustou kráterů na povrchu, jak to známe například u Merkuru. Spoluautor článku Joseph Harrington naznačuje i další možnost: povrch exoplanety může být dokonce roztaven. "Planeta může být částečně pokryta horkým magmatem."

Kromě planety UCZ-1.01 astronomové zaznamenali i stopy třetího tělesa označeného UCZ-1.02. Družice Spitzer totiž zaregistrovala několikrát přítomnost ještě jedné nové planety. Bohužel, ani velmi citlivé přístroje nejsou schopny změřit hmotnosti exoplanet tak malých jako UCZ-1.01 a UCZ-1.02. Jejich hmotnost byla pouze odhadnuta na jednu třetinu hmotnosti Země.

Astronomická observatoř NASA s názvem Kepler již identifikovala přibližně 1 800 hvězd, které pravděpodobně mají své vlastní planety či dokonce planetární soustavy. Pouze tři z těchto hvězd obsahují planetu menší než Země. A z nich pouze jedna je ještě menší než exoplaneta objevená družicí Spitzer - její velikost je srovnatelná s Marsem (průměr 0,57 průměru Země).

"Doufám, že budoucí pozorování potvrdí tyto zajímavé výsledky, které naznačují, že kosmický dalekohled Spitzer může být schopen pozorovat exoplanety menší než planeta Mars," říká Michael Werner, vědecký pracovník NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie. "Dokonce i po téměř 9 letech v kosmu družice pokračuje v pozorování a zásobuje nás novými a důležitými vědeckými informacemi."

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí