Vodu a další těkavé látky, jako je dusík, uhlík či vodík, zřejmě dopravily na naši planetu meteority známé jako uhlíkaté chondrity. Za účelem zjištění, zda mateřskými tělesy uhlíkatých chondritů byly komety či planetky, provedla skupina astronomů, jejímž vedoucím byl Conel Alexander z Carnegie Institution of Washington, měření množství deuteria - těžkého izotopu vodíku - v 86 vzorcích chondritů nalezených na Zemi.

Čím dále od Slunce objekt vznikal, tím více deuteria obsahuje. Chondrity, které Conel Alexander zkoumal, jak se ukázalo, obsahovaly podstatně méně deuteria než komety, což signalizuje, že s větší pravděpodobností mají původ blíže ke Slunci než komety, které vznikly v mrazivých oblastech ve vnější části Sluneční soustavy. "Chondrity pravděpodobně vznikaly blíže ke Slunci," říká Conel Alexander. "Zřejmě v oblasti hlavního pásu asteroidů, který se rozkládá v široké oblasti mezi drahami planet Mars a Jupiter."

Navzdory tomuto objevu zjištění přesného místa, kde tyto chondrity vznikly, zůstává otevřenou otázkou, na kterou je mimořádně těžké odpovědět, říká Fred Ciesla, vědecký pracovník University of Chicago, Illinois, který prováděl modelovaní vzniku planet. "Nemůžeme však říci, že vznikly zrovna tady, v této oblasti a zde se nacházely po dobu 4,5 miliardy roků. V průběhu času mohly změnit svoji polohu."

Nicméně výzkum komety Hartley 2 vede naopak k závěru, že vodu dopravily na Zemi komety z Kuiperova pásu, které v počátcích vývoje Sluneční soustavy - v období velkého bombardování - dopadaly na Zemi a přispěly k vytvoření zásob vody na naší planetě.

Zdroj: www.newscientist.com a www.kommet.cz
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí