Jistě jste už někdy viděli na nebi ten vzdálený rudý bod - planetu Mars. A právě tento nepříliš výrazný rudý bod se v pondělí 6. srpna 2012 ráno stal dějištěm velkého dramatu: nejriskantnějšího a nejkomplikovanějšího přistání na cizím tělese, o jaké se kdy pokusilo plavidlo, vyrobené člověkem. Rover dosednul na dno kráteru Gale v 07:17 SELČ, signál přistání potvrzující z Marsu dorazil v 07:32, vše dopadlo úžasně. Náš přenos se rozjel v 06:30.

07:49 Děkujeme za vaši přízeň a končíme náš přenos veleúspěšného přistání Curiosity na Marsu. V řídícím středisku se rozjásaní, radostí skákající kluci a holky, opět proměnily v profesionály a monitorují nové informace.

07:47 Curiosity začíná tzv. nultý den na povrchu Marsu. Její počítač by se nyní měl přepnout do módu pro práci na povrchu Marsu a začít provádět aktivace a kontroly systémů roveru. Ty zaberou relativně dost času, na první vědu na Marsu si od Curiosity ještě počkáme.

07:40 První snímky ukazují kola roveru bezpečně na povrchu Marsu. Řídícím střediskem stále zní mohutné výkřiky radosti.

07:35 Řídící středisko sleduje za mohutného potlesku první snímek z Curiosity, zaslaný na Zemi přes sondu Mars Odyssey.

07:33 Úspěšné přistání potvrzeno sondou Odyssey v 07:32!

07:29 Rozevření padáku potvrzeno! Díky, Odyssey!

07:27 Sonda Mars Odyssey, ještě nedávno trochu zlobící a neposlouchající příkazy ze Země, vysílá k Zemi telemetrii Curiosity, vše vypadá perfektně.

07:26 Řídícím střediskem se při potvrzení, že důležitá událost před 14 minutami proběhla dobře, rozezní rozpačitý potlesk. To hlavní nás čeká.

07:24 Máme potvrzeno, že při vstupu do atmosféry bylo vše OK.

07:21 Reálně by měl rover již stát na povrchu Marsu. Možná tomu tak je, možná ne.
Opět připomínáme 14minutové zpoždění všech dnešních informací z Marsu, které nám jistě připraví nejednu napínavou chvíli. U dnešních událostí kvůli vzdálenosti Mars-Země nelze být real-time. Potvrzení všech událostí k nám budou dorážet s čtvrthodinovým zpožděním. Přesouváme se tedy k informacím z řídícího střediska, potvrzující čtvrt hodiny staré informace.

07:18 Tak. Rover Curiosity by měl již bezpečně stát na povrchu Marsu. Zda je tomu tak se dozvíme minutu po půl osmé.

07:17 A nyní přichází veliký okamžik! Přistávací modul by měl začít ve výšce asi dvaceti metrů za stálého klesání rychlostí tři čtvrtě metru za vteřinu pomalu spouštět rover dolů na 7,5 metru dlouhých nylonových lanech a jednom datovém kabelu. Jde o riskantní a na Marsu dosud nevyzkoušený manévr, chránící rover před oblakem prachu, který by vytvořily brzdící motory příliš nízko nad povrchem. Manévr zvaný poeticky Nebeský jeřáb by měl započít asi 12 vteřin před přistáním a skončit přeříznutím lan okamžitě po dosednutí roveru a odletem přistávací plošiny do bezpečné vzdálenosti až 300 metrů daleko a dopadem na planetu.

07:16 6 minut a 3 sekundy od vstupu do marťanské atmosféry, výška 1,6 km, rychlost 80 m/s. Padák spolu s vrchním krytem přistávacího modulu by již měl být odhozen a brzdící úlohu přebírá osm raketových trysek na spodní části modulu, odkryté oddělením tepelného štítu, jež budou chrlit plameny proti směru klesání a postarají se o zpomalení na 0,75 m/s, v této rychlosti by měl rover přistávat.

07:15 Separace přistávacího modulu od meziplanetárního plavidla potvrzena!

07:14 Modul již příliš nežhaví, o více než devět desetin jeho zbrždění se postaralo tření o atmosféru. V rychlosti 405 m/s a výšce 11 kilometrů by nyní měla začínat sekvence otevírání padáku. Ještě předtím modul odhodí šest wolframových závaží o hmotnostech 25 kg, což navrátí jeho těžiště do osy souměrnosti.
Padák sondy Curiosity má v průměru asi 21 metrů, jde o největší a nejsilnější kdy vyrobený padák pro nadzvukový let. Musí vydržet tah až 29,5 tuny, ačkoliv sám váží jen asi 45 kg.
V těchto chvílích se místo přistání kvůli rotaci Marsu ztrácí z dohledu Země, přímá komunikace s roverem končí a dále musíme v naší "real-time" 14minutové komunikaci spoléhat na družici Mars Odyssey na oběžné dráze Marsu.

07:13 Šest různých konfigurací přistávajícího plavidla, 76 odpálení pyrotechniky pro změny konfigurace, to vše je na počítači Curiosity, nulová tolerance pro chybu.

07:11 Modul s roverem Curiosity si razí ohnivou cestu východním směrem nad povrchem Marsu. Atmosféra Rudé planety je asi stokrát řidší než naše, i to ale stačí na pořádné rozžhavení modulu (v současné chvíli až 2100 °C na povrchu tepelné ochrany) a eventuelní destrukci lodi. Přetížení, působící na rover, činí asi 10 až 11 pozemských Gé.
Modul s Curiosity, ač nyní pekelně nažhavený, koriguje let pomocí trysek na své zádi (vrchní plášť). Reaguje na rozdíly v hustotě atmosféry, případný vítr či nedokonalý tvar plavidla. Činnost trysek řídí počítač s pomocí gyroskopu, jde o scénář dosud nevyzkoušený, umožňující precizní přistání.

07:10 Curiosity právě vstupuje do atmosféry Marsu rychlostí asi 5,9 km/s, sedm minut hrůzy, o kterých mluvila NASA, právě začíná. Vstup do atmosféry nastal asi 131 km nad úrovní výškové polohy místa přistání, ačkoli samozřejmě ne nad ním, jde pouze o orientační pomůcku. Kdybychom místo vstupu do atmosféry zanesli kolmo dolů na povrch Marsu, leželo by asi 630 kilometrů od místa přistání na dně kráteru Gale.
Otázkou je, jakou vlastně hodnotu pro nás mají tyto informace, co se právě děje, když jejich potvrzení k nám dorazí až za čtvrt hodiny. Prožívat to budeme až tehdy.

07:05 Počasí na Rudé planetě přistání přeje a jeví se velmi dobré. Globální meteorologické mapy Marsu získává NASA s pomocí sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), jež z oběžné dráhy sleduje dění v atmosféře Marsu. Před několika dny sonda sledovala velikou písečnou bouři na jihozápad od místa přistání v kráteru Gale. Bouře však řádila poměrně daleko od přistávací zóny, zkušenosti odborníků navíc říkaly, že podobné bouře mívají krátký život. A neprohádali, na nových snímcích z počátku srpna již po bouři zbyl jen mrak prachu, jež se k přistávací zóně přiblížit nemá.
V čase přistání má být odpoledne v kráteru Gale ve své asi polovině, rover sem má dorazit asi v 15:00 místního slunečního času (den na Marsu trvá 24 hodin a 40 minut).

07:04 Vše stále vypadá dobře, řídícím střediskem koluje balení oříšků, jde o tradici pro štěstí.

07:01 Trysky na zádi přistávacího modulu zastavují jeho stabilizační rotaci rychlostí dvou otáček za minutu, kterou si plavidlo drželo po celou dobu cesty ze Země. Na řadu dále přijde napozicování modulu pro vstup do atmosféry Marsu (tepelným štítem vpřed) a odhození dvou wolframových závaží o hmotnostech 75 kilogramů. Tato tělesa udržovala těžiště celého plavidla v ose stabilizační rotace, to by však neposkytovalo přistávacímu modulu dostatečný prostor pro manévrování během průletu atmosférou.

07:00 Přistávací modul s roverem uvnitř by se právě měl oddělit od plavidla, ke kterému byl připojen po celou dobu přeletu ze Země k Marsu. Tento meziplanetární stupeň zanikne v atmosféře Marsu. Potvrzení o separaci dostaneme (snad) za 14 minut, tedy chvilku před samotným přistáním.

06:59 Řídící středisko potvrzuje, že "Curiosity funguje fantasticky."

06:57 Řídící počítač Curiosity se přepnul do režimu pro přistání, zvaného EDL Main. Je to na něm.

06:55 Členové směny v řídícím středisku podávají postupně hlášení letovému řediteli o průběhu mise z jejich pohledu.

06:52 Vše stále probíhá hladce, řídící středisko v Kalifornii provádí celkovou kontrolu běhu událostí. Orbitery na oběžné dráze Marsu jsou připraveny sledovat přistání a přenášet data.

06:45 Během svého sestupu na povrch Marsu bude Curiosity vysílat v podstatě dva druhy signálu: radiové pípání, které půjde přímo na Zemi s poselstvím "Žiji, zvládám to!" a komplexnější UHF datový tok. Vydatně budou Curiosity s komunikací vypomáhat sondy na oběžné dráze Marsu: Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter (obě americké) a evropská Mars Express. Odyssey bude sbírat UHF datový tok roveru a okamžitě ho odesílat k Zemi, i když tedy asi tři minuty před přistáním místo přistání roveru z našeho pohledu zapadne za obzor, díky Odyssey budeme mít stále čerstvé zprávy (i když s 14minutovým zpožděním). MRO UHF tok pouze nahraje a přehraje Zemi za asi deset hodin. Aby však nebyl neužitečný, může pořídit unikátní záběr přistávajícího roveru, jehož cíl bude přelétat chvíli před plánovaným přistáním. To má monitorovat i evropská družice ME, ta však místo přistání ztratí z dohledu minutu až dvě před přistáním Curiosity.

06:41 Řídící středisko potvrzuje plánované přerušení toku informací ze Země ke Curiosity, nyní již sonda komunikuje pouze jednou cestou - vysílá k Zemi. Vše - vstup do atmosféry, vystřelení padáku, veškeré manévrování, přistání pomocí Nebeského jeřábu atd. - je nyní na počítači, napěchovaném asi půl milionem řádků kódu.

06:36 Dnes během online přenosu zažijeme něco velmi netradičního, jakési zkreslení času. Jak předevčírem upozornil server spaceflightnow.com, přistání Curiosity na Marsu se v reálu neuskuteční v 07:31 našeho času, jak tvrdí NASA, ale již v 07:17. Nehledejme však konspirační teorie o utajovaném poslání sondy, příčina je vcelku jednoduchá: Mars je v těchto chvílích vzdálen od Země asi 248 milionů kilometrů, překonat tuto nemalou vzdálenost vezme radiovému signálu 13,8 minuty. V 07:31 SELČ tedy rover nedorazí na povrch Rudé planety, nýbrž signál z roveru, potvrzující přistání, překoná mnohamilionový počet kilometrů k pozemským anténám.

06:32 Současná situace je prakticky dokonalá. Počasí na Marsu je relativně klidné, všechny systémy na palubě plavidla fungují, jak mají, stejně jako pozemní systémy (all systems go!). Okolo 6:10 Země ukončila vysílání příkazů Curiosity, nyní je to již na počítačích plavidla, jejichž údaje byly aktualizovány až do posledních dnů před přistáním. Jedinou věcí, která by nás mohla znepokojovat, je skoro 14 minut trvající cesta informací k Zemi.

06:30 Vítejte u našeho přenosu historického přistání robota Curiosity na Marsu, jež má nasměrovat naše pátrání po životě na Rudé planetě!

Doporučené odkazy:

• Přenos přistání na TV NASA (začátek v 06:00)
• Tiskové prohlášení ČAS k přistání Curiosity na Marsu z 3. srpna 2012
• Seriál o Curiosity na astro.cz
Velmi pěkné video o nadcházejícím komplikovaném přistání je zde: (NASA)