Pátek 2. listopadu

Po příjezdu a registraci začal páteční večerní blok, který zahájil Miloslav Zejda cestopisnou přednáškou o cestě českých astronomů k 1,5metrovému dánskému dalekohledu na observatoři La Silla v Chile, který mají nyní po jeho rekonstrukci možnost využívat někteří čeští astronomové z významných institucí. Pozorovací čas českých astronomů bude využíván zejména skupinou meziplanetární hmoty z Astronomického ústavu AV a dále pak pozorovateli, kteří se budou specializovat na sledování proměnných hvězd a exoplanet v Magellanových mračnech. Tuto poutavou přednášku doplnil Petr Zasche povídáním o využití celooblohové kamery při fotometrii jasných hvězd, které bývají mimo možnosti pozorování běžně používanou technikou.

Následovala přednáška Zdeňka Mikuláška, který jako obvykle přinesl špatné zprávy. Tentokrát se jeho příspěvek týkal vizuálních pozorování minim zákrytových dvojhvězd a jejich využitelnosti při analýze dlouhodobých O-C diagramů. Ukázalo se, že tyto údaje bývají zkresleny podvědomím pozorovatelů. Přesto se ale vizuální data dají v nouzi v omezené míře používat, právě díky jejich dlouhé časové základně a díky pilnosti vizuálních pozorovatelů. Do debaty po přednášce se připojil Petr Sobotka, který má letité zkušenosti s vizuálními odhady, a proto tuto metodu obhajoval a přislíbil, že si na příští konferenci připraví speciální příspěvek o vizuálních pozorováních proměnných hvězd.

Po krátké přestávce přednesl Martin Mašek svou cestopisnou přednášku, tentokrát o cestě do Argentiny, kde leží observatoř Pierre Augere, jejíž součástí je český robotizovaný dalekohled FRAM. Volný pozorovací čas tohoto dalekohledu Martin spolu se svými spolupracovníky využívá především k pozorování komet a proměnných hvězd.

Po této přednášce nás místní pracovníci provedli po prostorách hvězdárny. Kromě prohlídky dalekohledů jsme navštívili malé planetárium a přírodovědné exploratorium, kde jsme si mohli osahat některé zajímavé demonstrace přírodních zákonů. Největší pozornosti se těšila nejspíše futuristická sférická projekce některých objektů sluneční soustavy.

Sobota 3. listopadu

Sobotní ráno začalo příjemnou snídaní, a dopolední přednášky se konaly v sále velkého planetária. Petr Zasche zahájil první blok, kde zmínil několik zajímavých zákrytových systémů vhodných pro pozorování amatérskými astronomy. Následovaly dvě přednášky zahraničních účastníků. První z nich přednesl Ernst Paunzen o chystaném projektu BRITE. Jedná se o několik velmi malých družic s průměry objektivů 3 cm a zornými poli 24x20°, které budou určeny pro celooblohovou přehlídku jasných proměnných hvězd, především horkých hvězd spektrálních typů O, B a Be a dále například proměnných hvězd typu b Cep nebo d Scuti. Druhou přednášku zahraničního účastníka z Rakouska si připravil astronom s českým jménem Martin Netopil, který ukázal, jak se dají důmyslně ke studiu proměnných hvězd využívat fotometrická data z družic STEREO, primárně určených k monitorování sluneční aktivity.

Po přestávce s kuloárovou diskuzí následoval druhý blok přednášek, který zahájil David Motl, tvůrce všemi velmi oblíbeného softwarového balíku C-Munipack, který nás seznámil s možnostmi nové verze programu Muniwin v2.0. David Motl nastínil myšlenku a principy Muniwinu a také možný budoucí vývoj. Další části přednášky se ujal Martin Mašek, který nám krok za krokem podrobně předvedl zpracování dat pořízených pomocí digitálních zrcadlových fotoaparátů (DSLR) a upozornil na některé výhody a nevýhody fotometrie s DSLR. Po přednášce se rozvinula zajímavá diskuze, ve které se rozebíral především vliv atmosférické extinkce a Bayerovy masky na pořízená data a jejich vypovídací schopnost. Jedním z řešení se ukázal být důsledný výběr srovnávacích hvězd s ohledem na jejich barevné indexy.

V následující přednášce nám Martin Kuba a Marek Chrastina nastínili velmi zajímavý projekt archivace fotometrických dat, který v současné době vzniká na půdě Masarykovy univerzity, a přináší zcela inovativní formu sdílení napozorovaných dat. Hrubé odhady totiž ukazují, že objem dosud pořízených dat amatérskými astronomy v ČR je srovnatelný například s objemem dat Sloanovy přehlídky oblohy SDSS. Surové snímky však mají pozorovatelé schované hluboko na svých lokálních úložištích a publikují pouze redukovaná data. Do nově vznikajícího fotometrického archivu by astronomové nahrávali přímo surové FITS snímky a tyto by pak byly po strojovém zpracování k dispozici, podobně jako v archivech robotických přehlídek. V závěrečných fázích projektu se počítá také se začleněním do virtuální observatoře.

Potom, co si v dlouho očekávané obědové pauze všichni účastníci konference přesunuli nahromaděnou krev z mozku do příjemnějších oblastí trávicího systému, následoval náročnější blok zahájený Pavlem Cagašem, který představil své velmi početné objevy nových proměnných hvězd v polích MR Aur a V1134 Her se zaměřením na ty nejzajímavější. Přímo na něj navázal internetovým přenosem z Ohia v USA Ondřej Pejcha, který se věnoval modelování unikátního čtyřhvězdného systému CzeV343 Aur objeveného Pavlem Cagašem. Zdůraznil zejména některé zvláštnosti systému, jako je rezonance orbitálních period 3:2 a také podrobně vysvětlil vznik těsných dvojhvězd pomocí tzv. Kozaiových cyklů (KCTF). Je totiž velmi pravděpodobné, že oběžné doby obou komponent byly ovlivněny vzájemně působícím KCTF mechanismem. Pejcha nastínil také vhodné způsoby určování chyby při fitování fotometrických křivek. U tohoto tématu zůstal i Zdeněk Mikulášek ve své následující přednášce, kde navíc podrobně vysvětlil princip fitovátka pro určování odhadů minim světelných křivek, které je nově implementované v protokolech B.R.N.O. na stránkách http://var.astro.cz. Upozornil také, že i když je při použití nového fitovátka chyba odhadu minima mnohem reálnější, než v případě použití Kwee-van Woerdenovy metody, stále se nejedná o ideální způsob stanovení odhadu času minima.

Po přestávce a kuloárové diskuzi Eva Plávalová ze Slovenské Akademie věd přednesla návrh na novou přehlednou klasifikaci exoplanet. Podle nového označení by bylo možné ihned rozlišit některé hlavní rysy exoplanety, například její hmotnost, vzdálenost od mateřské hvězdy aj. Marek Skarka nás v další přednášce seznámil se zvláštní hvězdou typu RR Lyrae, TV Bootis. Analýza fotometrických dat ukázala značně rozdílnou metalicitu oproti hodnotám uváděným v literatuře, a také více modulací Blažkova cyklu, díky čemuž je TV Boo zřejmě unikátní hvězdou tohoto typu. Václav Přibík se ve svém příspěvku věnoval hvězdám typu Algol, vybraných z bezedné sbírky hvězd objevených Pavlem Cagašem. Tyto algolidy měly společné netypické změny jasnosti okolo maxima. Václav Přibík představil svůj netypický způsob modelování takových křivek, se kterým je možné tyto změny jasnosti podrobněji zkoumat.  Kvůli časové tísni následovala poslední zkrácená přednáška tohoto bloku, ve které Miloslav Zejda velmi stručně představil proměnné hvězdy v otevřených hvězdokupách.

Touto přednáškou skončila náročnější část dne a program dále pokračoval pořadem Hvězda jménem Slunce ve velkém planetáriu. Po zhlédnutí tohoto krásného pořadu musíme konstatovat, že Brno se opravdu má čím chlubit a zážitek v planetáriu byl vskutku nevšední.

Po pořadu v planetáriu nastal všemi očekávaný společenský večer, na který se většina těšila nejvíc a který se odehrál v prostorách hvězdárny. Za profesionální zajištění občerstvení, které překonalo veškerá očekávání, vděčíme především Josefíně Klimentové a Tereze Kolářové. Za možnost strávit společenský večer v příjemných prostorách Hvězdárny a planetária Brno, vděčíme především laskavému řediteli Jiřímu Duškovi. 

Neděle 4. listopadu

Nedělní ráno začalo opět snídaní na hvězdárně. Poslední blok příspěvků zahájil předseda sekce Luboš Brát výroční zprávou za téměř uplynulý rok 2012. Již tradičně výroční zpráva obsahovala statistiky o počtech napozorovaných minim, tranzitů exoplanet aj. Tabulce obsahující počty napozorovaných minim v projektu B.R.N.O. jako obvykle vévodil Martin Lehký z 296 minimy. Nejlepším pozorovatelem v projektu MEDÚZA se stal Pavol Dubovský, který dokonce se svými 3946 vizuálními odhady překonal nejlepšího CCD pozorovatele Martina Lehkého. Za největší počet napozorovaných tranzitů exoplanet patří zásluha kanadskému astronomovi Stanu Shadickovi s 66 tranzity. Není bez zajímavosti, že český příspěvek do celkového počtu celosvětově napozorovaných tranzitů je asi 10 %. Mezi další novinky patří i plánované vydání tištěné publikace Návod na pozorování proměnných hvězd, která nahradí starší příručku pro vizuální pozorovatele a bude obsahovat základní informace potřebné k fotometrii pomocí CCD. Na konci slova předsedy naší sekce byla předána cena Jindřicha Šilhána, Proměnář roku, kterou letos zaslouženě získal Pavel Cagaš za svůj převratný objev čtyřhvězdného zákrytového systému CzeV343 Aur. Tímto mu velmi gratulujeme a přejeme další podobně úspěšné objevy.

Na velmi zajímavou hvězdu V838 Mon po deseti letech zavzpomínal Ladislav Šmelcer, který si připravil zajímavý a vtipný příspěvek plný kreslených vtipů s proměnářskou tématikou. Poté Marek Skarka ve svém příspěvku, podobně jako loni, upozornil na svůj projekt české přehlídky hvězd typu RR Lyrae. Také shrnul, jak se do pozorování tohoto typu hvězd zapojili amatérští astronomové v uplynulém roce, a předvedl některé zajímavé výsledky. František Lomoz ve svém krátkém příspěvku prezentoval svá měření dvojhvězdného systému V1009 Cyg a na základě mělkých poklesů jasnosti v obdobích konstantní fáze dvojhvězdy poukázal na možnost existence exoplanety u tohoto systému. Data však byla hodně zašumělá a je nutné vyloučit červený šum dalšími měřeními, nejlépe ve fotometrických filtrech.

Dvě následující přednášky byly prezentací dostupné přístrojové techniky dvou gigantů na poli CCD kamer a to konkrétně firmy SBIG v režii Jana Soldána a firmy Moravské přístroje v podání Pavla Cagaše. Oba nás stručně informovali o nových kamerách a jejich základních vlastnostech. Poté se slova ujal Jiří Liška a přednesl krátký příspěvek o svém objevu eruptivního trpaslíka, jehož explozi zaznamenal pouze jednou, a to i přes velmi vytrvalé sledování. Poslední přednášku měla Hana Kučáková, která předvedla některé výsledky studia excentrických zákrytových dvojhvězd z pozorovacího programu Marka Wolfa. Tyto hvězdné systémy vykazují výrazné stáčení apsidální přímky s periodou například pouhých 33 let u systému V796 Cyg.

Po povinném snězení veškerého zbylého občerstvení, kterého bylo opravdu hojně, následoval poslední bod programu letošní konference a tím byla prohlídka kopule 60 cm dalekohledu Masarykovy univerzity, který bude brzy po dokončení stávající rekonstrukce na hvězdárně využíván odbornými pozorovateli.

44. konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet tak skončila v neděli 4. listopadu, krátce po poledni. Díky bohatému programu a četným odborným diskuzím, jak v rámci dotazů, tak později v kuloárech, měli všichni účastníci možnost načerpat spoustu nových zkušeností a poznatků. Letošní ročník konference tedy můžeme považovat za mimořádně vydařený a za všechny zúčastněné tímto děkujeme organizátorům akce, pracovníkům Hvězdárny a planetária Brno a zejména jejímu řediteli, Jiřímu Duškovi, za velkou vstřícnost a poskytnutí zázemí pro konání konference.

Na závěr snad jen nezbytné přání mnoha jasných nocí a nečekaných objevů.

Více o Sekci proměnných hvězd a exoplanet ČAS.