V říjnu proběhla na první pohled hladce první z 12 zásobovacích misí komerční lodě Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici, které mají do roku 2016 stanici pomáhat v jejím náročném provozu. Let se skončil úspěchem, když Dragon na třech velikých padácích přistál v Pacifiku se skoro tunou důležitého nákladu ze stanice. Technici však nyní analyzují data z mise, ukrývající celou řadu závad: selhání motoru nosiče při startu, kosmickou radiací vyřazené systémy lodi a špatně fungující mrazák, v němž se vracely velmi citlivé biologické vzorky.

První komerční zásobovací mise, za jejichž tucet vyinkasovala kalifornská společnost SpaceX před Vánoci 2008 celkem 1,6 miliardy amerických dolarů, započala startem z mysu Canaveral v neděli 7. října 2012 po setmění místního času. Na přenos nočního startu si museli čeští fanoušci počkat kvůli časovému posunu až na velmi brzké pondělní ranní hodiny a v závěru přenosu vyslechli hodnocení komentátora TV NASA, že start proběhnul až na menší požár na startovací rampě po vypuštění rakety bezvadně. Jak ukázaly pondělní zprávy, neměl tak docela pravdu.

Záznamy sledovacích kamer v okolí mysu později ukázaly výraznou anomálii v chodu prvního stupně nosiče Falcon 9 (taktéž z dílny SpaceX), konkrétně změnu barvy a tvaru plamene z trysek a jakési odlétající trosky.

SpaceX den po startu oznámila, že 79 sekund po startu zaznamenal počítač rakety náhlý pokles tlaku ve spalovací komoře motoru č. 1 a pro jistotu ho vypnul, chybějící tah poté kompenzoval delším celkovým hořením prvního i druhého stupně rakety. Nedošlo však k destrukci motoru, neb tok jeho dat pokračoval, odlétávající fragmenty pocházely údajně z aerodynamického krytu dotyčného motoru.

Událost měla na první pohled happy end, pro Dragon určitě ale šeredně si ji odskákal druhý satelit, letící na orbit uvnitř druhého stupně pod Dragonem. Šlo o prototyp nové generace komunikačních satelitů od společnosti Orbcomm Inc. Dle plánu se měl dostat na vyšší dráhu než Dragon, mířící k ISS, jež se pohybuje asi 400 km nad Zemí, takže cca hodinu po startu byl v plánu druhý zážeh vrchního stupně Falconu a následné vypuštění družice. Nicméně kvůli delšímu primárnímu zážehu druhého stupně kvůli výše rozvedené anomálii motoru již nezbylo dost paliva pro druhý zážeh, navíc byla prodlouženým hořením stupňů lehce pozměněna dosažená dráha, jejíž parametry druhý zážeh zakazovaly vzhledem k bezpečnosti stanice ISS.

Družice Orbcomm byla tedy vypuštěna na nižší dráze a ani ne týden po startu zanikla v zemské atmosféře. Společnost, jež ji vyvinula, let prohlásila za totální neúspěch a zažádala pojišťovnu o uhrazení škody.

Dnes, více než měsíc po dramatickém startu, se však technici i přes prozkoumání enormního množství dat, nedobrali vysvětlení příčiny poruchy motoru. Vyšetřování však nekončí a dle Elona Muska, zakladatele a hlavního konstruktéra SpaceX, může zabrat ještě řadu týdnů.

Po startu let Draka pokračoval v poklidu a ve středu 10. října se automaticky přiblížil na 10 metrů k orbitální stanici, kde byl zachycen její robotickou paží.

V následujících 18 dnech z jeho útrob posádka stanice vynesla 400 kg zásob a výbavy a naložila do něj asi 760 kg nákladu pro návrat na Zemi, kterého je Drak schopen, především vědecké vzorky.

Ani pobyt Dragonu na stanici se neobešel bez potíží, tentokrát zasahovala kosmická radiace. Ta dle názoru techniků byla příčinou výpadku jednoho ze tří hlavních řídících počítačů lodě. Loď Dragon totiž na rozdíl od ostatních lodí, létajících ke stanici, nemá své počítače opatřené speciální anti-radiační ochranou. Zato je schopen pracovat jen se dvěma hlavními počítači. Klasické, proti záření nezabezpečené, počítače jsou totiž levnější a dle zkušeností také rychlejší.

Zákeřná vesmírná radiace prý také zřejmě stojí za výpadkem jedné ze tří navigačních GPS jednotek Dragonu, počítače pohonného systému a přepínače ethernetové sítě. Tyto systémy se však podařilo letovým kontrolorům SpaceX v Kalifornii přivést k rozumu a vrátit do plného provozu.

V neděli 28. října dračí loď kosmickou stanici opustila a za několik hodin poté se bezpečně snesla na padácích do vod Tichého oceánu několik stovek kilometrů od pobřeží Ameriky.

Ani přistání nešlo jako dle učebnice.

Hlavní položkou návratového nákladu Dragonu byly vzorky krve a moči astronautů, pracujících po dobu měsíců na oběžné dráze, právě jejich tělní tekutiny skýtají mnoho možností studia změn lidského těla při dlouhodobém kosmickém letu. Na palubě stanice jsou vzorky uskladněny v silných mrazácích, aby nedošlo k jejich „zkažení“ a ani paluba Dragonu nemohla být výjimkou. Stovky zkumavek moči a krve byly uvnitř lodi umístěny do vaků s ledem anebo do elektrického mrazáku GLACIER.

Záchranný tým SpaceX, který po vylovení z moře otevřel návratový modul Dragonu a začal vyndávat takovýto citlivý náklad, čekalo však hořké překvapení. Teplota uvnitř GLACIERu byla namísto přednastavených pro biologické vzorky optimálních -95 °C o celých 30 stupňů Celsia vyšší.

Pravděpodobné vysvětlení, nalezené techniky, je to, že bezprostředně po dopadu do oceánu rychlostí cca 18 km/h se většina kabiny potopí, než zase vypluje na povrch a čeká na záchranáře. V tomto okamžiku zřejmě do elektronických boxů lodi pronikla mořská voda a způsobila výpadek proudu pro mrazák a tři palubní chladící čerpadla.

I když teplota uvnitř GLACIERu přesáhla optimální limity pro některé vzorky, k jejich závažnému poškození vyšší teplotou údajně nedošlo. „Nedošlo k žádnému závažnému dopadu zvýšení teploty na vzorky,“ řekl Josh Byerly z oddělení pro styk s veřejností NASA a dodal, že tato událost nepovede k žádným sankcím ze strany NASA.

„Pracujeme na tom a možná snížíme množství zmraženého nákladu pro návrat při příští misi,“ řekl k záležitosti Mike Suffredini, manažer programu ISS z NASA.

Další start Dragonu k vesmírné stanici byl odsunut o šest týdnů oproti datu zveřejněnému před říjnovým startem, z 18. ledna na 1. března. Jedním z důvodů odkladu je i rozsáhlá aktualizace softwaru, kterou stanice projde začátkem roku 2013.

Zdroj:

Spaceflightnow.com 14. 11. 2012