Temná mlhovina Koňská hlava je od Země vzdálena 1 300 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Orion. V důsledku její proslulosti a snadno rozpoznatelného tvaru, podle kterého byla mlhovina pojmenována, je jedním z nejfotografovanějších vesmírných objektů. Avšak mlhovina Koňská hlava je také zajímavou mezihvězdnou chemickou laboratoří, v níž vysoká hustota plynů a silné záření hvězd nepřetržitě ovlivňuje a spouští četné chemické reakce.

Pomocí radioteleskopu IRAM o průměru 30 m, který se nachází poblíž Pico del Veleta (Sierra Nevada, Španělsko), astronom Jérôme Pety se svými spolupracovníky vůbec poprvé uskutečnil systematické mapování obsahu chemických sloučenin v mlhovině Koňská hlava. Mezinárodní projekt nazvaný Whisper by nebyl možný bez nedávného zdokonalení přístrojového vybavení radioteleskopu.

„Dříve byly takovéto komplexní výzkumy realizovány zhruba jednou za rok. Nyní můžeme provádět podrobné průzkumy jednou týdně,“ říká Arnaud Belloche (Max Planck Institute for Radio Astronomy). To otevírá nové možnosti specifikace různých druhů plynu ve vesmíru na základě molekul, které obsahuje.

Při současných průzkumech byli astronomové schopni detekovat 30 molekul ve zkoumané oblasti včetně mnoha uhlovodíků, které na Zemi vytvářejí ropu a zemní plyn. Výzkumníci byli překvapeni neočekávaně vysokou hustotou uhlovodíků. „Mlhovina obsahuje 200krát více uhlovodíků, než je celkové množství vody na Zemi!“ říká astronomka Viviana Guzmanová.

Ale jak tyto uhlovodíky vznikají? Ve svém článku Jérôme Pety se svými spolupracovníky navrhují, že mohou být důsledkem fragmentace obřích uhlovodíkových molekul pojmenovaných polycyklické aromatické uhlovodíky (Polycyclic aromatic hydrocarbons, PAHs). Tyto obří molekuly, které mimochodem vznikají také jako nežádoucí produkt například při grilování masa a jsou rakovinotvorné, se v mlhovině rozpadají působením ultrafialového záření okolních hvězd, čímž vzniká velké množství uhlovodíkových molekul. Tento mechanismus je obzvlášť účinný v oblastech, jako je mlhovina Koňská hlava, kde je mezihvězdný plyn přímo vystaven intenzivnímu záření blízkých hmotných hvězd. „Pozorujeme zde přírodní rafinérii ropy gigantických rozměrů,“ uzavírá Jérôme Pety.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí