Česká astronomická společnost

Laudatio pro laureáta Nušlovy ceny Ing. Antonína Rükla 2012.12.08 17:00

Z předání Nušlovy ceny 2012. Foto: Lukáš Kalista.Dnes 8. prosince 2012 odpoledne byla slavnostně předána Nušlova cena za rok 2012. Získal ji obřím právem jeden z nejvýznamnějších českých popularizátorů astronomie posledního století, Ing. Antonín Rükl. Svou laureátskou přednášku s názvem „Soukolí nebeských sfér (o historii a způsobech zobrazování a modelování hvězdné oblohy a vesmíru vůbec)“ měl tu čest pronést v Kulturním sále pražského hlavního nádraží ku příležitosti přesně 95. výročí založení České astronomické společnosti. Přikládám laudatio pro laureáta pronesené na této slavnostní akci, později se v tomto článku objeví i fotografie z předání ceny.

Aktualizováno 12. prosince 2012, 11:01 SEČ.

Fotogalerie z předání ceny
(Foto: Lukáš Kalista)

Z předání Nušlovy ceny 2012. Foto: Lukáš Kalista. Z předání Nušlovy ceny 2012. Foto: Lukáš Kalista. Z předání Nušlovy ceny 2012. Foto: Lukáš Kalista. Z předání Nušlovy ceny 2012. Foto: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012. Foto: Lukáš Kalista. Z předání Nušlovy ceny 2012. Foto: Lukáš Kalista. Z předání Nušlovy ceny 2012. Foto: Lukáš Kalista. Z předání Nušlovy ceny 2012. Foto: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012. Foto: Lukáš Kalista. Z předání Nušlovy ceny 2012. Foto: Lukáš Kalista. Z předání Nušlovy ceny 2012. Foto: Lukáš Kalista. Z předání Nušlovy ceny 2012. Foto: Lukáš Kalista.

Další fotogalerie a audiozáznam (nejen) z předání Nušlovy ceny

Ing. Antonín Rükl se narodil v r. 1932 v Čáslavi. Astronomií se zabývá již od r. 1949, zprvu jako amatér a spolupracovník Štefánikovy hvězdárny v Praze, později už jako řádný člen Československé astronomické společnosti (ČAS). V roce 1956 ukončil vysokoškolská studia na zeměměřičské fakultě ČVUT v Praze se zaměřením především na geodetickou astronomii a kartografii.

Po studiích pracoval nejprve v astronomickém oddělení Geodetického ústavu v Praze a na Geodetické observatoři Pecný v Ondřejově. Od února roku 1960 začal působit v tehdy právě otevřeném pražském Planetáriu v Královské oboře. Stal se velmi brzy vedoucím planetária a zástupcem ředitele Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. V této funkci setrval až do roku 1999, kdy odešel formálně do důchodu. Jeho neustálý zájem o astronomii mu však nedovolil odejít skutečně na odpočinek, takže nadále dochází do Planetária, kde pracuje na částečný pracovní úvazek.

Antonín Rükl začal s popularizací astronomie již jako demonstrátor Štefánikovy hvězdárny a profesionálně se jí věnoval i následně přípravou četných audiovizuálních programů pro pražské planetárium. Jeho jazykové znalosti jej předurčily rovněž k propagační činnosti a osvětě na mezinárodním poli. Podílel se na organizaci mezinárodní konference planetárií a na období let 1996-1999 byl zvolen vicepresidentem Mezinárodní konference ředitelů planetárií.

Zároveň s výše uvedenými aktivitami rozvíjel i činnost autorskou. Jako zkušený popularizátor astronomie psal naučnou literaturu určenou jak pro širokou veřejnost, tak i pro astronomy amatéry. Své publikace nejenom píše, ale také sám ilustruje. Například atlas Souhvězdí vyšel v překladu do jedenácti jazyků.

Největší přínos pro astronomii však mají publikace, v nichž spojil erudici astronoma se svou odborností kartografa. Velmi brzy se stal jak u nás, tak i v zahraničí známým jako autor četných astronomických map, atlasů a obrazových publikací, které vycházely především v cizojazyčném nakladatelství ARTIA v překladech do mnoha světových jazyků. Vypracoval původní techniku kresby měsíčních map, a také techniku fotorealistické kresby objektů, nejdříve pomocí stříkací pistole (tzv. americká retuš) a později s využitím postupů počítačové grafiky. Absolutorium zaslouží série map Měsíce která vyvrcholila Rüklovým Atlasem Měsíce všeobecně uznávaným jak doma tak i v zahraničí. Atlas Měsíce byl několikrát vydán  nejen v češtině, ale postupně též v překladech do angličtiny, němčiny, francouzštiny, japonštiny a maďarštiny. Ing. Rükl se tak stal po Dr. Antonínu Bečvářovi teprve druhým českým astronomem, jehož kartografická astronomická díla používají astronomové na celém světě, protože v obou případech technicky předběhla svou dobu.

Pro Rüklovu tvorbu je charakteristická vysoká preciznost a technická dokonalost map i atlasů, ale i jejich estetická kvalita,  takže značná část jeho publikací vychází v četných nových vydáních, anebo se přebírá do jiných, zejména pak zahraničních, publikací. Namátkou jmenujme otočné mapy oblohy, poprvé vydané již v r. 1961, nebo nástěnné mapy severní a jižní oblohy (od r. 1969) a dále zejména mapy a atlasy Měsíce (od r. 1972), založené na snímcích z kosmických sond. Právě letos vyšel dnes už klasický Rüklův atlas Měsíce v několika jazykových mutacích v luxusním barevném provedení.

Velkého ohlasu ve světě se dočkaly i další Rüklovy publikace, týkající se souhvězdí a průvodců pro astronomy-amatéry, jež byly vydány prakticky ve všech světových jazycích od angličtiny po japonštinu. U nás se mohli čtenáři potěšit publikací, které vycházela od r. 1988 nejprve hlavně cizojazyčně pod názvem Obrazy z hlubin vesmíru, ale autor ji aktualizoval pro české vydání z r. 2007 pod titulem Pohledy do vesmíru.

Není divu, že zejména za mezinárodně proslulá díla získal Ing. Rükl významná domácí i zahraniční ocenění,  především Cenu ČAS Littera Astronomica za r. 2004 a čestné členství v ČAS. V témž roce obdržel náš letošní laureát  i Cenu Bruna H. Bürgela Astronomische Gesellschaft  za popularizaci astronomie v němčině, což je první takové ocenění neněmeckému autorovi. Již předtím v r. 2000 byl Antonín Rükl zvolen čestným členem ALPO (Association of Lunar and Planetary Observers) a  zároveň po něm Mezinárodní astronomická unie pojmenovala planetku č. 15395, kterou v r. 1997 objevil v Ondřejově Dr. Petr Pravec.  Odborná specializace Ing. Rükla  ho pak doslova předurčila k získání Koperníkovy i Keplerovy medaile ČAS.

Celoživotní soustředění autora na pečlivou práci i jeho pověstná skromnost způsobily, že autor nebývá příliš často ozářen mediálními reflektory. Proto je třeba při této slavnostní příležitosti připomenout, že letošní laureát Nušlovy ceny je celým svým životem úzce spjat s historií České, resp. Československé astronomické společnosti; patří mezi hrstku pamětníků, kteří ještě zažili dlouholetého předsedu ČAS prof. Františka Nušla. Rüklovo ocenění v době, kdy laureát oslavil své významné životní jubileum souběžně s 95. výročím vzniku ČAS, lze tedy chápat i jako povzbuzení pro jeho další práce v oboru astronomické kartografie.

(s využitím podkladů, které připravili navrhovatelé Ing. Jan Zahajský a Ing. Jaromír Jindra)

  Grygar Jiří   Zobrazeno: 4666x   Tisk

Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.