Na úvod rozhovoru přikládám malou ukázkovou statistiku: František Martinek vkládá aktivně své články od 26. února 2003. Jeho tisící článek byl vydán 18. října 2012 a pojednával o exoplanetě ve čtyřnásobném hvězdném systému. To je 1000 článků za 9 let, 9 měsíců a 22 dní, čili necelých 118 měsíců. Za jeden měsíc tak vydá 8-9 článků. Takový úctyhodný a stálý výkon si rozhodně zaslouží patřičné poděkování…

Vážený Františku, zejména a předně za všechny čtenáře Astro.cz i za celou Českou astronomickou společnost Vám děkujeme za tento Váš mimořádný přínos v popularizaci astronomie. Má první otázka je prostá – co Vás vlastně k tomu motivuje?

V první řadě je to samozřejmě zájem o astronomii a kosmonautiku, snaha dozvědět se co nejvíce nových aktuálních informací. A za druhé: nenechat si je pro sebe. Víte sám, že když navštívíte nějaké krásné místo v zahraničí, nebo i v Česku a pořídíte spoustu fotografií, taky je nezaložíte do šuplíku či do počítače, aniž byste se někomu pochlubil či někomu nedoporučil ono místo navštívit. A za třetí, je to i součást mé pracovní náplně na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

Na začátku jsem zmínil malou statistiku k Vaší systematické práci. Jak probíhá taková příprava článku od prvních příprav po finální úpravy? Co by člověk měl správně při psaní článku zohlednit?

Každé ráno sednu k internetu, prohlédnu zahraniční servery a zjišťuji, co nového bylo objeveno, co zajímavého se stalo v oblasti kosmonautiky a při výzkumu vesmíru. Vždy se najde několik článků informujících o nových a zajímavých objevech (alespoň pro mne). A pak nastane problém, který článek si přečíst a připravit český text – většinou je zajímavých novinek několik a času je poměrně málo.

Někdy se snažím najít informace i z jiných zdrojů, případně vyhledat doplňující údaje; zdaleka nemám přehled o problematice všech astronomických oborů. I přesto se někdy stane, že můj článek obsahuje nějakou nepřesnost či není aktuální, protože jsem přehlédnul dřívější zprávu o objevu…

Nutno dodat, že většina článků vznikla pro internetové stránky Hvězdárny Valašské Meziříčí (rubrika Aktuality z astronomie a kosmonautiky – AKA), a krátce na to jsou v rámci spolupráce s ČAS publikovány i na serveru Astro.cz.

Obecně píšete především o novinkách ve výzkumu vesmíru, kosmických misích a objevech zajímavých exoplanet. Jakou tematickou oblast máte vůbec nejraději a proč?

Neřekl bych, že nějakou oblast výrazně preferuji, ale možná to jsou exoplanety. Když byl koncem roku 1995 ohlášen objev první planety mimo Sluneční soustavu, napsal jsem na toto téma malou brožurku, která byla zájemcům k dispozici nejen na Hvězdárně Valašské Meziříčí již počátkem následujícího roku. A možnost, že tam někde ve vesmíru existuje planeta podobná Zemi (i když na ní nebudou žít rozumné bytosti), to je jistě vzrušující představa.

Je nějaký objev či kosmická mise (případně obojí), kterých byste se chtěl dožít a s velkým zájmem o tom i následně napsat článek?

Částečně jsem již odpověděl v předcházející odpovědi – je to objev planety podobné Zemi. A to nejen pokud se týká velikosti a hmotnosti, ale i vhodné teploty a atmosféry, přítomnosti vody – zkrátka aby to byla skutečně „druhá Země“, i když možná bez života. Je ale možné, že jsem v tomto směru příliš optimistický.

S nadšením jsem v době svého mládí sledoval procházky astronautů po povrchu Měsíce. V té době se také hovořilo o tom, že další cíl pro pilotovanou kosmonautiku bude cesta člověka na Mars. Tento cíl trvá (i když termín realizace se pořád odkládá), a protože podobně to dopadlo s mnoha jinými plány v oblasti nepilotovaných projektů výzkumu těles Sluneční soustavy, jsem spíše skeptický, že by se přistání člověka na rudé planetě mohlo uskutečnit v rozumné době. Ale rád bych se toho dožil.

Pojďme na chvíli zpátky k Vašim začátkům. Je evidentní, že Váš vztah k astronomii a kosmonautice je mimořádně silný. Jak to všechno začalo? Byl to spíš jeden vážný impuls, který Vás přikoval k těmto oborům, nebo postupné získávání zájmu?

Nejprve jsem se začal zajímat o kosmonautiku. Někdy na základní škole suplující učitelka napsala na tabuli přehled v té době realizovaných startů kosmických lodí s posádkou (pravda, zase tak mnoho jich tehdy nebylo). Začalo mě to zajímat, a tak jsem sledoval v různých dětských časopisech informace o vypuštění dalších kosmonautů a tabulku startů v sešitě jsem neustále doplňoval. A takovýto přehled si v podstatě vedu dodnes.

Píšete, že nejprve jste se začal zabývat kosmonautikou a později i astronomií. Byl pojítkem k astronomii nějaký vzácný úkaz?

Řekl bych, že jedním z impulsů byl „objev“ časopisu Říše hvězd v novinovém stánku. Tento časopis jsem pak pravidelně odebíral až do skončení jeho vydávání. A druhým impulsem možná bylo pozorování komety West tuším v roce 1976.

Jaké byly začátky na Hvězdárně Valašské Meziříčí?

Na Hvězdárnu Valašské Meziříčí jsem nastoupil 1. března 1978. Odpoledne jsem byl na hvězdárně sám. Zazvonil telefon a když jsem se představil, ze sluchátka se ozvalo: „Dobrý den, tady František Tvrz, redaktor Českého rozhlasu Ostrava. Víte, že už zítra odstartuje do vesmíru první československý kosmonaut?“ Tak takový byl můj nástup na hvězdárnu, kde jsem pracoval jako odborný pracovník, později jako vedoucí vzdělávacího oddělení a zástupce ředitele, krátce jako ředitel hvězdárny a nyní v blížícím se důchodovém věku opět jako odborný pracovník.

Pod hvězdárnou jste mimo jiné vydal i knižní přehled slunečních a měsíčních zatmění. Máte nějaký zážitek z těchto vzácných a krásných úkazů? Účastnil jste se někdy nějaké expedice za úplným zatměním Slunce? A jaký dojem ve Vás úplné zatmění zanechalo?

Úplná zatmění Slunce znám jenom z fotografií či videozáznamů. Ale zajímavé bylo i pozorování zatmění Slunce 11. srpna 1999 na Hvězdárně Valašské Meziříčí. A to nejen z toho důvodu, že bylo Měsícem zakryto asi 95 % slunečního disku. Velká část pracovníků hvězdárny tehdy odjela pozorovat tento úkaz do Rakouska, Německa, Francie či jiných lokalit. Hvězdárnu doslova „přepadlo“ 460 zájemců o pozorování úkazu, k tomu několik novinářů, rozhlasových a televizních redaktorů, takže jsem spíše odpovídal na dotazy než sledoval průběh zatmění.

Málokdo ze čtenářů možná ví, že od 1. července 2004 jste nositelem krásného titulu Rytíře astronomických věd Valašského království, které jste přirozeně získal za popularizaci astronomie na Vaší hvězdárně. Jaké to je být valašským rytířem a jak na vás tehdy zapůsobilo, že jste tento titul získal?

Byla to jistě pocta a především další popularizace hvězdárny zase trochu jinou cestou. Stalo se to na slavnostech ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde jsem se tehdy setkal i s dalšími čerstvě jmenovanými „rytíři“ z jiných oborů, jako byl například Jaroslav Štika, dřívější ředitel skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, známý horolezec Leopold Sulovský či Vítězslav Dostál, který na kole objel snad celý svět.

Jako oceněný popularizátor astronomie máte určitě představu o situaci v tomto oboru po celé zemi. Jak vidíte úroveň popularizace astronomie v Česku? Máme někde oproti jiným zemím hodně náskok, či jsme spíše stále pozadu? Co by se dalo zlepšit a na co by se popularizátoři vědy měli obecně nejvíce zaměřit?

Netroufám si posuzovat. Ale výmluvné jsou například následující informace publikované na internetu: „V roce 1999 si 6 % Američanů myslelo, že přistání na Měsíci byl podvrh. Dnes to je už 20 %! Při nedávné anketě na internetových stránkách TV BBC z 200 000 hlasujících se jich zhruba 50 % domnívalo, že toto přistání bylo zinscenováno!“

Zda je to u nás lepší, nevím. Opět odpovím citací z internetových stránek, tentokrát ze stránek časopisu 21. století, kde bylo uvedeno, že o přistání Američanů na Měsíci je podle uskutečněné ankety přesvědčeno pouze 36 % hlasujících. Ostatní uvedli, že nemají dostatek informací, že se jedná o podvod, že zprávy doprovázejí nevyjasněné záhady či že se může jednat o montáž záběrů z vesmíru a sekvencí natočených v pozemním studiu. A vážné obavy některých lidí z konce světa v poslední době opět o něčem svědčí.

Ve svém volném čase vyrážíte s plnou batožinou do přírody na túry. Jaké kraje jsou Vám nejbližší? A chodíte i za hvězdami a temným nebem?

Mám rád výše položená místa (nemusí to být nutně hory), kde je rozhled po okolí, krásná příroda a o něco „blíže ke hvězdám“. Z tohoto pohledu mi utkvěla v paměti temná obloha plná jiskřivých hvězd nad pohořím Ťan-šan v Kazachstánu, když jsme se při jedné cestě nacházeli ve výšce kolem 4 000 metrů nad mořem.

My Vám ještě jednou děkujeme a doufáme, že Váš přínos v české popularizaci astronomie bude pokračovat jako doposud. Přejeme pevné zdraví a spoustu dalších krásných zážitků (nejen) v přírodě.

Děkuji. Při této příležitosti bych chtěl ještě připomenout citát, který si může každý návštěvník Hvězdárny Valašské Meziříčí přečíst v přednáškovém sále: Malé vědění dává lidem pýchu, velké skromnost.

František Martinek (*1952, Vsetín) je český popularizátor astronomie. V roce 1979 absolvoval dvouleté Pomaturitní studium astronomie ve Valašském Meziříčí, kde rok předtím nastoupil jako odborný pracovník na tamní hvězdárně. Věnuje se zejména psaní populárně vědeckých článků v časopisech ABC, Svět či Tajemství vesmíru. Na internetu přispívá zejména na serveru České astronomické společnosti Astro.cz a na webu Hvězdárny Valašské Meziříčí. Jeho nejoblíbenějšími tématy jsou výzkum těles Sluneční soustavy, výzkum vzdáleného vesmíru a vývoj světové kosmonautiky. V roce 2004 byl za svůj přínos oceněn svérázným titulem Rytíře astronomických věd Valašského království. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Související:
[1] František Martinek na Astro.cz – seznam článků
[2] Titul Rytíř astronomických věd Valašského království udělený 1. 7. 2004