Kolem Slunce – naší nejbližší hvězdy – krouží 8 velkých planet včetně Země. Nejsou však ve Sluneční soustavě zdaleka samy. Kolem Slunce obíhají i menší tělesa – komety a planetky. Většina planetek se nachází v prstenci mezi drahami Marsu a Jupiteru. Vzácnější typy planetek křižují dráhu Země či se naopak pohybují ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy za drahou Neptunu. Hledání planetek, měření jejich přesných pozic a výpočty jejich drah umožňuje lépe poznat Sluneční soustavu, naše nejbližší vesmírné okolí, a pochopit její vznik a vývoj. Zároveň pomůže identifikovat planetky, které hrozí srážkou se Zemí a mohly by být nebezpečné pro lidskou civilizaci.

Tisícím kleťským objevem je planetka s pořadovým číslem (350969). Astronomové na Kleti ji nalezli 27. února 2003 na snímku pořízeném teleskopem KLENOT. Planetka nese předběžné označení 2003 DK13. Jméno ještě nedostala, ale její objevitelé už nad ním pilně přemýšlejí. Pravděpodobně se bude vztahovat k historii Jižních Čech.

Trocha historie: první planetka byla na Observatoři Kleť objevena v roce 1977. Do roku 1991 jich však přibylo jen 139. Většina potvrzených objevů, celkem 860, tak přibyla až za současného vedení hvězdárny a planetového výzkumného programu Janou Tichou od roku 1992 dosud.

Trocha statistiky: tisíc kleťských planetek bylo nalezeno za použití dvou záznamových technologií – fotografické (do 1996) a elektronické (tzv. CCD od 1994). Tisíc kleťských planetek bylo nalezeno na snímcích ze tří různých dalekohledů Observatoře Kleť – fotografické Maksutovovy komory o průměru 0,63 m, 0,57 m zrcadlového dalekohledu vybaveného CCD kamerou a nejnovějšího 1,06m teleskopu KLENOT, vybaveného moderní elektronickou CCD kamerou. Tisíc kleťských planetek připadá na dvanáct objevitelů. Vůbec nejúspěšnějším je s 512 objevy a spoluobjevy astronom a vedoucí Observatoře Kleť Miloš Tichý. Za ním ve statistice následují Antonín Mrkos (275 objevů) a Jana Tichá. Většina z tisíce kleťských planetek patří mezi typická tělesa hlavního pásu. Najdeme však mezi nimi i planetky ze skupiny Trojanů, blízkozemní asteroidy či planetky s výstřednou dráhou či většími sklony k rovině ekliptiky.

Astronomové na jihočeské Observatoři Kleť se v posledních letech věnují především sledování asteroidů a komet s neobvyklými typy drah. To představuje zejména blízkozemní asteroidy a transneptunická tělesa. Významnou rolí Kleti v mezinárodní vědecké spolupráci je právě ověřování a potvrzování objevů dosud neznámých blízkozemních těles a zpřesňování jejich drah. Objevy dosud neznámých planetek na snímcích vybraných polí hvězdné oblohy jsou vlastně bonusem tohoto základního programu. Hlavním dalekohledem Observatoře Kleť je teleskop KLENOT o průměru zrcadla 1,06 metru, v současnosti nejmodernější a druhý největší dalekohled v České republice. Výzkumný tým KLENOTu tvoří v současnosti Jana Tichá, Miloš Tichý, Michal Kočer a Michaela Honková. Observatoř Kleť je pobočkou Hvězdárny a planetária České Budějovice a celá profesionální astronomická instituce je zřizována Jihočeským krajem.

Ing. Jana Tichá
Hvězdárna a planetarium České Budějovice
s pobočkou na Kleti
tel. 386 352 044, 380 123 333 (VoIP)
e-mail: marketing@hvezdarnacb.cz
www.hvezdarnaCB.cz