Ve vzdálenosti asi 8 000 světelných let, směrem do souhvězdí Štíra, se nachází mlhovina NGC 6357 – díky svému vzhledu na záběrech ve viditelném světle je někdy označovaná jako mlhovina Humr [1]. Jedná se o oblast plnou mohutných zářících oblaků plynu a temných cárů kosmického prachu. Uvnitř těchto oblaků se rodí nové hvězdy včetně hmotných horkých stálic zářících ve viditelném světle nápadnou modrobílou barvou.

K vytvoření tohoto záběru byla použita data získaná pomocí dalekohledu VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy), který pracuje na observatoři Paranal v Chile. Představuje však pouze malou část rozsáhlé přehlídky označované zkratkou VVV (VISTA Variables in the Vía Láctea), jejímž úkolem je snímkování centrálních částí Galaxie (eso1242). Díky tomu, že infračervené záření lépe prostupuje prachem naplněnými oblastmi [2], ukazuje tento nový snímek naprosto odlišný pohled, než jaký známe ze záběrů stejného objektu ve viditelném světle (například ze snímku pořízeného pomocí dánského 1,5 m dalekohledu na observatoři La Silla).

Jedna z mladých jasných hvězd v mlhovině NGC 6357, známá pod označením Pismis 24-1, byla dokonce považována za jednu z nejhmotnějších známých hvězd. Následně se však ukázalo, že je ve skutečnosti tvořena přinejmenším trojicí mohutných stálic, každá o hmotnosti téměř 100 Sluncí. I tak jsou tyto hvězdy pořádnými bumbrlíčky a patří k nejhmotnějším známým hvězdám v Galaxii. Hvězda Pismis 24-1 je nejjasnějším objektem v hvězdokupě Pismis 24, ve shluku hvězd, o kterém se předpokládá, že vznikl společně uvnitř mlhoviny NGC 6357. 

Dalekohled VISTA je největší a nejvýkonnější přehlídkový teleskop, jaký astronomové dosud používali. Je určen k mapování oblohy v infračerveném záření. Úkolem přehlídky VVV je skenování centrální výduti a části roviny Galaxie. Cílem je vytvoření rozsáhlého katalogu, který astronomům pomůže odhalit původ, rané fáze vývoje a detaily ve struktuře naší Galaxie.

Některé části mlhoviny NGC 6357 pozoroval také dalekohled NASA/ESA HST (heic0619a) nebo teleskop ESO/VLT (eso1226a). V obou případech se však jednalo o snímky ve viditelném světle a při srovnání s tímto novým záběrem v infračerveném oboru narazíte na řadu rozdílů. V infračerveném pásmu jsou velké plochy rudě zbarvených oblaků výrazně zredukovány s světle fialové proudy plynu se z mlhoviny táhnou v jiných místech.  

Zdroj

Poznámky

[1] Neformální pojmenování – mlhovina Humr – někdy bývá spojováno rovněž s objektem Messierova katalogu M 17 (eso0925). Tento objekt však bývá častěji označován jako mlhovina Omega.

[2] Pozorování v infračerveném oboru mohou pomoci odhalit struktury, které jinak ve viditelném světle pozorovatelné nejsou – například proto, že objekt je příliš chladný, je obklopen oblakem prachu nebo je příliš daleko (tak daleko, že vlnová délka viditelného světla se díky rozpínání vesmíru prodloužila a posunula se tak do infračerveného oboru). 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

Odkazy

• snímky dalekohledu VISTA
• snímky observatoře Paranal
• další záběry pořízené dalekohledem VISTA

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1309. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.