K pochopení jejich průběhu je vhodné se zmínit nejprve o tom, co se dělo v Brně.

V polovině roku 1963 převzal po J. Sedláčkovi předsednictví MS OLH Petr Brlka, později student matematiky a fyziky na přírodovědecké fakultě J. E. Purkyně (tak byla přejmenována Masarykova univerzita v r. 1959). Na podzim 1963 se stal zaměstnancem hvězdárny astronom (absolvent MFF UK) Vladimír Znojil, poté, co po 14 dnech presenční vojenské služby zkolaboval a obdržel „modrou knížku“.

V této souvislosti byly zavedeny nové pozorovací programy. Jednak to bylo V. Znojilem navržené pozorování teleskopických meteorů v zenitu, jehož účelem bylo objasnit, proč v oblasti severního nebeského pólu létají meteory v naprosté většině „dolů“. Při pozorováni v zenitu byli pozorovatelé natočeni z poloviny k severu, z poloviny k jihu. Nevýhodou tohoto způsobu byla nutnost zjišťovat hvězdné velikosti srovnávacích hvězd podle Atlasu Borealis (v oblasti sev. svět. pólu byla k dispozici Severní polární sekvence) ve velké oblasti (zdánlivý pohyb hvězd!). Druhým programem bylo pozorování teleskopických meteorů na základně Kraví hora - Šlapanice za účelem hledání nových meteorických rojů. V tomto případě se ukázalo, že brněnští pozorovatelé neumějí vyhledávat pozorovací pole pomocí mapek a že se jim cesty do Šlapanic hnusí. P. Brlka naopak plánoval zrušení optických pozorování a přechod na pozorování fotografická. Výsledkem jejich sporů bylo názorové rozštěpení v sekci a pokles aktivity. Toto rozštěpení se nakonec setkalo se smutným koncem - P. Brlka zahynul 21. 3. 1966 v lavině…

Za zmíněného stavu věcí byla pod vedením ČAS uspořádána 10. celostátní expedice (16. dle BD) PSYCHEX (PSYCHologická EXpedice) ve dnech 16. - 31. 8. na kopci Javořina v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí s programem určení strmosti luminozitní funkce meteorů metodou nezávislého počítání za pomocí přístrojů 10x80, 25x100 a 12x60 a pouhých očí. Odbornými vedoucími byli Z. Kvíz a L. Kohoutek, na organizaci dohlížel p. Jindřich Bělovský, tajemník ČAS.

Pojetí programu bylo skutečně velkolepé. Z. Kvíz chtěl definitivně zjistit, jak je to s pravděpodobností spatření meteoru. Proto připravil některá vylepšení.

1. Místo pozorování v oblasti severního pólu se pozorovalo v zenitu. K tomuto účelu pro dalekohledy 12x60 byly zhotoveny speciální asymetrické stativy (s jednou extrémně dlouhou nohou). Dodala je hvězdárna ve Veselí n. Moravou.
2. Aby vizuální pozorovatelé (t.j. ti, co pozorovali pouhýma očima) pozorovali skutečně jen ve vymezeném poli, museli si na ráfky vymezující zorné pole zavěsit přikrývky, tudíž měli hlavu v jakémsi válci nahoře otevřeném. Kromě toho, že se v horku dusili, tak se neslyšeli, pročež museli být spojeni se zapisovatelem interkomem z tanku (tudíž měli na hlavách letní tankové kukly). Kdo zapůjčil tento systém, nevím.
3. Kromě toho, že signalizace spatření meteoru byla jako obvykle elektrická, vedly od každého krmítka signální dráty k centrálnímu zapisovateli, který takto evidoval meteory ze 4 skupin, aby se našla společná pozorování. Byla tak vytvořena superskupina.
4. Na expedici byl pozván dnes mediálně známý psycholog Dr. Jaroslav "Jaro" Křivohlavý, který s pomocí ochotníků zjišťoval zrakové schopnosti pozorovatelů, zejména zrakovou ostrost. Tento krok měl zásadní význam, neboť výsledky jeho výzkumu byly nakonec jediným výstupem z celé expedice.

Ač mám podrobné záznamy o průběhu expedice, z nichž část dodala Drahomíra Šimková (musel jsem předčasně odjet dozírat na žáky trhající chmel), je obtížné průběh expedice zkráceně popsat, neboť nedocházelo k zvlášť významným událostem.

Prvně se zjistilo, že pozorovatelům z Plzně nedošly dalekohledy, posílané snad jako spěšnina. Večer došlo k nedorozumění s vojáky střežícími televizní retranslační věž, kteří hrozili použitím zbraní. Naštěstí se nestřílelo. Pak byla zapěna „opera“ Zazel a tingl-tangl.

Následující den (17. 8.) dopoledne byli proměřováni pozorovatelé na zrakové schopnosti. V poledne byl na chatě předložen nechutný oběd. Večer se pozorovalo, L. Kohoutek musel pozorovatelům s dalekohledy 10x80 hledat pole, ježto to nedokázali. Načež se zatáhlo.

Další den opět probíhala psychologická měření. V noci po ukončení pozorování, během něhož se objevila závada na signalizaci, se hrálo na „Brownův pohyb“.

Další dny vypadaly obdobně. Měření očí, opisování protokolů atp. D. Šimková a Marie Molliková navázaly družbu s personálem retranslační věže. V noci 19./20. 8. musel L. Kohoutek zasahovat proti pozorovatelům, kteří uspořádali bitvu s erárními přikrývkami (ničení státního majetku - na to byl L. Kohoutek citlivý).

21. 8. došlo k incidentům na chatě: v poledne polila servírka J. Klimeše omáčkou, a to byl ještě rád, že nedostal vynadáno, večer pak tajemník ČAS J. Bělovský zase vynadal chataři, neb se choval stále odporněji.

23. 8. byli pozorovatelé testováni na inteligenci pomocí Ravenova testu, po němž se cítili i ti chytřejší naprosto neinteligentní. 24. 8. byl podniknut rekreační zájezd do Piešťan, čehož většina využila ke koupání. V dalších dnech se zkazilo počasí. Zajímavá byla noc 27./28. 8. Večer bylo zataženo, tak se šlo spát. V 1 h ráno vzbudil Z. Kvíz tábor pokřikem, že je úplně jasno. Poté, co byly odpozorovány dva 10-minutové intervaly se zatáhlo. Lidé byli promrzlí a navzájem si nadávali. Následující noc byl podobná, s tou obměnou, že se vehementně rosily objektivy při jasné obloze, takže se pořádně pozorovat zase nedalo.

29. 8. dostali pozorovatelé úkol navrhnout pomník expedice. Vyhrála to čtveřice pozorovatelů, která nad sebou roztáhla deku. Večer se zapálil táborák, ale nálada byla přesto stísněná. Expedice byla zakončena 31. 8.

Expedice v podstatě dopadla po odborné stránce špatně. Jediný solidní materiál získal Dr. J. Křivohlavý. Pozorovací doba činila jen 7 h 50 min., což bylo částečně zapříčiněno kratšími pozorovacími intervaly kvůli zatěžování krční páteře pozorováním v zenitu. Získaný materiál však přesto nebyl později zpracován, neboť v důsledku okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy emigroval Z. Kvíz do Austrálie a L. Kohoutek do SRN, čímž se stal napozorovaný materiál nezvěstným.

Další snímky z expedice Javořina 1965

Všechny díly:
[1] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (1. díl)
[2] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (2. díl)
[3] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (3. díl)
[4] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (4. díl)
[5] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (5. díl)
[6] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (6. díl)
[7] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (7. díl)
[8] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (8. díl)
[9] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (9. díl)
[10] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (10. díl)
[11] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (11. díl)
[12] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (12. díl)
[13] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (13. díl)
[14] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (14. díl)
[15] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (15. díl)
[16] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (16. díl)
[17] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (17. díl)
[18] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (18. díl)
[19] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (19. díl)
[20] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (20. díl)
[21] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (21. díl)
[22] Ještě o krmítku...
[23] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (22. díl)
[24] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (23. díl)
[25] Ohlédnutí za legendárními expedicemi (24., závěrečný, díl)