ALMA (Atacama Large Millimeter Array) je projekt soustavy šesti desítek velmi přesných dvanáctimetrových antén pro příjem radiových vln milimetrových délek, rozkládajících se na ploše téměř 200 km2. Je budovaný společným úsilím Evropské jižní observatoře (ESO), americké National Radio Astronomy Observatory (NRAO) a japonské National Astronomical Observatories of Japan (NAOJ) v chilské poušti Atacama. Stane se klíčovým přístrojem astrofyzikálního výzkumu pro celou následující dekádu. Vedle objektů vzdáleného vesmíru, pro jejichž studium byl primárně navržen, se bude věnovat i výzkumu naší nejbližší hvězdy – Slunce.

Právě slunečnímu výzkumu s radioteleskopy ALMA je v současné době věnována vysoká pozornost. Dosavadní zkušenosti s tímto přístrojem totiž ukazují, že sledování Slunce bude vyplňovat značnou část denního pozorovacího času. Z důvodů zvýšeného zájmu vědecké komunity o sluneční pozorovací program bylo na anténách ALMA provedeno i několik nákladných úprav. Jde např. o zdrsnění ploch parabolických zrcadel, zabraňující přehřátí přijímače v jejich ohnisku nebo instalaci speciálních slunečních filtrů. Zvýšenou aktivitu v této oblasti dokládá i přislíbená účast Prof. de Grauuwa, donedávna generálního ředitele observatoře ALMA a dalších mezinárodních expertů na mikrovlnnou interferometrii na pražské konferenci CESRA.

Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově provozuje jeden ze sedmi uzlů Evropského střediska ALMA (European ALMA Regional Center – ARC). Tento uzel je v rámci světových ALMA center unikátní v tom, že se jako jediný specializuje na problematiku studia Slunce pomocí přístroje ALMA. Díky tomu hraje Astronomický ústav AV ČR v tomto vysoce aktuálním oboru výzkumu celosvětově koordinační roli. Jedním z hlavních témat konference CESRA a v jejím rámci pořádaného Solar ALMA Workshopu proto bude i důkladná příprava pilotních pozorování Slunce. Cílem této fáze je ověření kapacit observatoře ALMA v oblasti slunečního výzkumu a doladění technických detailů slunečního pozorovacího programu.