V článku publikovaném 3. října 2013 v odborném časopise Nature Joseph R. Michalski a jeho spolupracovník Jacob E. Bleacher (NASA, Goddard Space Flight Center) popsali nový typ vulkanické struktury na povrchu Marsu, jaká až dosud na této planetě nebyla objevena.

Sopka, o které hovoříme, je rozsáhlá kruhová pánev na povrchu planety Mars, která byla ještě donedávna klasifikována jako impaktní kráter. Vědci jsou nyní přesvědčeni, že tato pánev je ve skutečnosti pozůstatkem po erupci dávného supervulkánu. K tomuto závěru dospěli na základě studia snímků pořízených kosmickými sondami Mars Odyssey, Mars Global Surveyor a Mars Reconnaissance Orbiter (všechny NASA) a sondy Mars Express, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA.

V publikovaném článku Michalski a Bleacher uvádějí důvody, proč tato pánev, pojmenovaná Eden Patera, je ve skutečnosti vulkanická kaldera. Vzhledem k charakteristickým rysům však vypadá spíše jako kráter vzniklý při impaktu než sopečný kráter.

„Mladé vulkány na Marsu mají velmi zřetelný vzhled, který umožňuje určit jejich identitu,“ říká Joseph Michalski. „Dlouhodobou otázkou bylo, jak ve skutečnosti vypadají prastaré vulkány? Snad právě tak jako tento útvar.“

Astronomové předpokládají, že velký objem magmatu s rozpuštěným plynem (podobně jako rozpuštěný oxid uhličitý v sodové vodě – sifonu) si velmi rychle prorazil cestu přes tenkou kůru na povrchu planety. Podobně jako láhev sodovky, se kterou zatřeseme, i tento supervulkán vyfoukl svůj obsah široko daleko, jakmile byl „uzávěr“ náhle uvolněn.

„Tento typ explozivní erupce chrlí mnohokrát více popela a dalšího materiálu, než typické mladé sopky na planetě Mars,“ říká Jacob Bleacher. „Během obdobné erupce na Zemi se může vyvržený materiál rozprostřít velmi vysoko v atmosféře a zůstat tam tak dlouho, že způsobí globální změny teploty trvající několik let.“ Takovéto erupce nastaly na Zemi před dávnou dobou například v oblasti národního parku Yellowstone na západě USA, v oblasti jezera Lake Toba v Indonésii či Lake Taupo na Novém Zélandu.

Doposud nebyly identifikovány žádné sopky v oblasti Arabia Terra, v místě, kde se nachází i Eden Patera. Rozbitý a značně erodovaný terén je znám jako místo výskytu četných impaktních kráterů. Avšak jak Joseph Michalski zkoumal tuto zvláštní pánev na detailních fotografiích, všiml si chybějících typických vyvýšených valů, které lemují impaktní krátery. Rovněž nemohl nalézt blízké vrstvy vyvrženého materiálu – roztavenou horninu, která by vytryskla do vnějšího okolí kráteru, pokud by velký meteorit narazil do povrchu Marsu.

Poznámka: Tmavě modrá barva na obrázku vlevo představuje mladý materiál pokrývající oblast pánve Eden Patera.

Absence takovýchto klíčových struktur vede podle Josepha Michalskiho k podezření na intenzivní vulkanickou aktivitu. Kontaktoval proto Jacoba Bleachera, odborníka na vulkanologii, který v oblasti Eden Patera identifikoval charakteristické rysy, které obvykle signalizují vulkanismus. Existence těchto vulkanických útvarů na jednom místě přesvědčila vědce, že oblast Eden Patera by měla být překlasifikována.

Astronomové objevili několik dalších pánví, které jsou blízkými kandidáty na vulkány. Naznačují, že podmínky v oblasti Arabia Terra mohly být příznivé pro vznik supervulkánů. Je rovněž možné, že velké erupce mohly být zodpovědné za vytvoření vulkanických depozitů i někde jinde na Marsu, které doposud nebyly dány do souvislosti se známými sopkami.

„Jestli zde existovalo několik aktivních vulkánů, jako je tento, mohlo to mít závažný dopad na vývoj planety Mars,“ dodává Jacob Bleacher.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí