Nedělním startem rakety Dlouhý pochod z území Číny započala vědecká mise, která, když klapne, bude znamenat (ač to zní neuvěřitelně) první přistání umělého tělesa na povrchu Měsíce od roku 1976. A nepůjde o jen tak ledajakou sondu – po přistání z ní vyjede do nástrah lunárního prachu malý průzkumný rover! Čínský kosmický program se nadále rozjíždí a cesta „tajkonautů“ na Měsíc už také není úplně nereálná.

Šestapadesát metrů vysoký nosič jménem Dlouhý pochod s kódovým označením 3B v neděli 1. prosince 2013 v 18:30 našeho času zažehnul osm motorů prvního stupně a motory postranní pomocné a zamířil ze své startovací rampy v hornatém terénu provincie S’čchuan na jihozápadě Číny směrem k nebi. Bylo pondělí, půl druhé v noci místního času. V 18:49 již došlo nad Pacifikem k separaci vynášeného nákladu od třetího stupně rakety. Dotyčnou zátěží byla třetí čínská lunární sonda Čchang’e 3. Její předkové, stejnojmenné sondy s čísly 1 a 2, byly vypuštěny v letech 2007 a 2010 a úspěšně zkoumaly z oběžné dráhy povrch Měsíce. Trojka již ale půjde o dva kroky dále – na Měsíci přistane a vysadí zde robota.

Několik minut po oddělení od nosiče, který ji vysadil na přímé dráze k Měsíci, sonda vysunula své čtyři přistávací „nohy“ a solární panely. To bylo impulsem pro řídící středisko v Pekingu, aby start prohlásilo za plně úspěšný.

Během těchto dnů má sonda celkem třikrát upravit svou příletovou dráhu k Měsíci, než 6. prosince motorem přibrzdí svůj let a vstoupí na jeho oběžnou dráhu. Zde vyčká na příležitost k přistání. Ta má podle plánu mise přijít 14. prosince. Přistávací modul Čchang’e 3 nese motor na biopalivo (modul celkem včetně paliva váží asi 3800 kilogramů), který bude korigovat sestup na lunární povrch posledních 15 kilometrů letu. Sonda je také vybavena terénními senzory, jež budou mapovat povrch pod sebou a počítači sondy, který bude přistání automaticky řídit, pomohou vyhnout se překvapením typu dosednutí na balvan či svah. Čchang’e 3 dosedne svými čtyřmi nohami do měsíčního prachu rychlostí asi 4 m/s, každá noha je chráněna jakýmsi nárazovým absorbérem pro bezpečí robota vevnitř.

A kde sonda přistane? Jejím cílem bude zajímavá oblast, kterou ještě žádné přistávací zařízení nezkoumalo – místo zvané Duhová zátoka, oblíbené mezi pozorovateli Měsíce. Nachází se (pochopitelně) na přivrácené straně Měsíce (krásné přirovnání z webu spaceflightnow.com – když se díváte na Měsíc, tak je to vlevo nahoře) a na severozápadě rozšiřuje Moře dešťů (Mare Imbrium). Jde zřejmě o obrovský impaktní kráter (cca 240 km v průměru) vyplněný kdysi čedičovou lávou z nitra Měsíce. Když máte dostatečně silný dalekohled, příznivou fázi Měsíce (terminátor je poblíž požadovaného objektu) a dobré počasí, tak lze na dně Duhové zátoky vidět malinké krátery ve ztuhlé čedičové lávě. Duhová zátoka leží cca 1000 kilometrů od Hadleyovy brázdy na opačném konci Moře dešťů, kde v létě 1971 přistáli na několik dnů američtí astronauté David Scott a James Irwin v rámci mise Apollo 15. Z oběžné dráhy Duhovou zátoku detailně mapovala čínská sonda Čchang’e 2 na podzim 2010.

Nějaký čas po přistání Čchang’e 3 vysune do měsíčního prachu malou rampu, po níž sjede na povrch Měsíce robot Jutu opatřený šesti koly.

Pro nás šílené čínské názvy sondy a robota pramení ze staré čínské mytologie. Čchang’e je údajně krásná žena, která už čtyři tisíce let žije na Měsíci. Byla sem vyhnána, jelikož ukradla svému manželovi pilulku nesmrtelnosti. Jutu je velký králík, který jí dělá společnost. Je údajně k nalezení, jak stojí na zadních packách ve stínu skořicovníku.

Jutu v moderní mechanické podobě váží zhruba 140 kilogramů a je poháněn solárními články. Nese nicméně ale i radioisotopové ohřívací jednotky s malými obsahy zřejmě plutonia-238. Je to isotop plutonia, oblíbený při kosmických misích, který svým přirozeným rozpadem uvolňuje teplo, tolik potřebné pro systémy roveru během dvoutýdenních měsíčních nocí, kdy teplota na jeho povrchu klesá k -170 °C (Měsíc totiž nemá pořádnou atmosféru, která by držela teplo).

Co se týče vědecké výbavy, Jutu má k dispozici moderní radary k průzkumu měsíční kůry v malých hloubkách pod povrchem, spektrometry k určování složení měsíčního prachu a kamenů, čtyři kamery, které nám budou zasílat snímky z povrchu Luny v HD rozlišení, či malý optický teleskop k astronomickému pozorování z povrchu Měsíce (kolik to vody na mlýn popíračů přistání na Měsíci – vždyť na pozadí astronautů hvězdy nebyly!).

Nutno podotknout, že detaily a cíle mise byly do poslední chvíle utajeny, Čína s nimi veřejně vystoupila až necelý týden před startem. Misi řídí pro ministerstvo obrany čínský státní úřad pro vědu, technologii a průmysl. Čína pro úspěch mise instalovala nové sledovací antény pro spojení s plavidly v hlubším vesmíru, příprava Čchang’e 3 taktéž vyžadovala vývoj moderní systémy samostatného řízení a navigace. Pomoc při sledování Čchang’e 3 a spojení s ní byla Číňany přijata od Evropské kosmické agentury.

Čchang’e 3 je jistě důležitým krokem Číny do vesmíru. Její lunární program se nyní soustředí na robotické sondy a připravuje do konce desetiletí let, který se vrátí na Zemi se vzorky hornin. Čínští vědci již zkoumají možnosti pilotovaného letu na Měsíc někdy v příští dekádě. Zatím se ale čínský program pilotovaných letů, řízený armádou, věnuje kosmickým stanicím na zemské orbitě.

Pokud se Čchang’e 3 podaří zdárně přistát na Měsíci, půjde o první čínské přistání na nebeském tělese a zároveň o první přistání člověkem vyrobeného plavidla na Měsíci od dob sovětské Luny-24 v roce 1976. Několik amerických sond v posledních letech sice povrchu Měsíce dosáhlo, šlo ale o řízené likvidace (ničivé pády) orbiterů, nikoliv přistání.

Zdroje:

• Spaceflightnow.com 1. 12. 2013
• ESA 29. 11. 2013