Je tomu již pár neděl, co u Mezinárodní kosmické stanice zakotvila první loď Cygnus, spadající do kontraktu o komerčním zásobování stanice mezi NASA a firmou Orbital Sciences Corp. (první operační mise následuje po podzimní demonstrační premiéře Cygnusu). V překladu Labutí loď na stanici přivezla 1460 kg nákladu, z něhož je vedle zásob a výbavy rovná třetina klasifikována jako vědecký náklad. A některé nové experimenty jsou skutečně zajímavé.

Byla neděle 12. ledna a my ve střední Evropě jsme vařili oběd, když astronauti Mike Hopkins a Kojči Wakata sledovali okny stanice ISS takovou malou tečku v dálce. Postupně se tečka zvětšovala, začaly být patrné její solární panely, až najednou nabyla podoby velké lodi pár metrů daleko, kterou nebylo těžké uchopit pomocí robotické paže a připojit ji ke stanici.

Navzdory faktu, že byla neděle, astronauti pokračovali ve vysokém pracovním tempu a ještě téhož dne otevřeli poklopy a do nové lodi poprvé vstoupili. Určitě se totiž těšili na čerstvé ovoce či osobní dárky, které jim Cygnus přivezl.

Už je tomu skoro měsíc a pomalu se blíží chvíle, kdy Cygnus stanici opustí a shoří v zemské atmosféře, konkrétně je tento akt v plánu 18. února, kdy Cygnus uvolní port stanice další z řady lodí Dragon, jež bude vypuštěna v březnu. Nicméně nemalý odkaz této konkrétní lodi Cygnus, pojmenované C. Gordon Fullerton na počest bývalého astronauta NASA a spolupracovníka Orbital Sciences (mj. pilotoval mateřské letouny při vypouštění raket Pegasus), jenž vloni zemřel, bude na kosmické stanici žít dále ve formě zajímavých a důležitých vědeckých pozorování, pro jejichž uskutečnění loď na stanici dopravila hardware.

Experimenty, přivezené lodí Cygnus, reprezentují práci téměř šesti set vědců. Valnou část z nich tvoří experimenty vzdělávací, mající nadchnout mládež pro studium vědy a techniky (celkem 23 pokusů zahrnuje účast téměř 9 000 studentů z USA a Kanady).

Mezi takovéto studentské pokusy na palubě Cygnusu se řadí doprava kolonie mravenců, připravené na University of Colorado v Boulderu, na palubu ISS. Mladí studenti budou sledovat chování mravenců na kosmické stanici pomocí kamer a zároveň budou na Zemi studovat vlastní mravence. Hlavním cílem pokusu je porovnávání chování a interakcí mezi mravenci ve skupinách ve vesmíru a na Zemi, tvůrci pokusu předpokládají, že chování hmyzu je závislé na počtu jednotlivců na určitém území. Tento pohled pod pokličku mravenčích kolonií může zvýšit naše vědomosti o kolektivní inteligenci skupin i o dopadu akcí jednotlivců na chování skupiny jako celku. Ale pozor, nepůjde jen tak o nějaké hraní: zlepšení našeho pochopení kolektivní inteligence může pomoci vytvořit matematické postupy pro úkoly jako třeba organizování nákladní dopravy, plánování leteckého provozu či zefektivnění telekomunikací.

Druhý pokus, odstartovaný příletem lodi Cygnus, se jmenuje SPHERES-Slosh. Pozorování bude využívat flotilu malých, uvnitř stanice volně létajících družic SPHERES poháněných stlačeným oxidem uhličitým, a zaměří se na pohyby, vykonávané kapalinou uvnitř malého kontejneru v beztížném stavu. Důležitou složkou pokusu bude také vliv vnějších sil na obsah nádržky. Experiment má velmi jednoduchý smysl: bude simulovat palivo v nádrži během startu rakety, jelikož nejsilnější rakety dneška využívají právě palivo v kapalném skupenství. Hlubší poznání chování raketového paliva během startu a letu na oběžnou dráhu má pomoci dosáhnout větší efektivity pohonných systémů raket a zlevnit dopravu nákladů do vesmíru.

Další z „krabic poznání“, přivezených Cygnusem, má ryze lékařský charakter a posunuje stanici ISS zase jednou do pozice možného zachránce pacientů na Zemi: studuje se bakterie, odolná vůči antibiotikům, na kterou platí čím dál méně léčebných postupů. Výzkumníci se v rámci pokusu AES-1 mrknou ve stavu beztíže na genetické projevy a změny bakterie E.coli. Ta je sice známá jako chtěná součást mikroflóry v tlustém střevě teplokrevných živočichů, ale když vyvolá bakteriální infekci, jen tak nějaký lék ji nerozhodí. Lepší poznání genetických procesů E.coli má podpořit vývoj efektivnějších antibiotik. Experiment AES-1 staví na zkušenostech z velmi podobného pokusu v minulosti, kdy byl na ISS zkoumán stafylokok.

Astronauti v současné době z paluby lodi Cygnus také přemisťují do japonské laboratoře Kibo celkem 33 malých družic CubeSat, které mají být během února vypuštěny z paluby stanice na samostatné oběžné dráhy (poměrně nové japonské zařízení výrazně zlevňuje vypouštění satelitů, které využívají stanici ISS namísto drahé rakety, zařízení funguje asi takhle:

Největší část z oněch 33 nových malých družic zaujímá letka s názvem Dove, čítající 28 strojů. Úkolem Dove bude pracovat pro humanitární a ekologické organizace a pořizovat volně dostupné fotografie Země. Ty budou primárně použity pro směrování pomoci obětem přírodních katastrof, monitorování a organizaci zemědělství či k ochraně přírody – z oběžné dráhy se bude sledovat kácení lesů či změny zemských polárních čepiček.

Dalším zástupcem družic CubeSat, které byly na stanici přivezeny k vypuštění lodí Cygnus, je ArduSat 2, ten bude testovat v kosmickém prostředí nové technologie a elektroniku, jež jsou připravovány ke komerčnímu využití. Vzdělávací experiment najdeme i mezi přivezenými CubeSaty: nese jméno SkyCube a pozornost veřejnosti si má získat psaním na Twitter a fotografováním z oběžné dráhy a nakonec použitím balónu k sestupu do zemské atmosféry. Ještě dodejme, že všechny dosud jmenované družice CubeSat byly vyrobeny v San Franciscu.

Výčet vědeckých potřeb, přivezených lodí Cygnus, samozřejmě zdaleka není kompletní, posádka stanice bude moci díky této misi v budoucnu zkoumat třeba i chování ohně v beztížném stavu, což může v případě požáru zachránit životy budoucích astronautů na cestě na Mars. Ale kompletní výčet by asi vyžadoval seriál článků (dlouhý seriál … ).

Zdroje:

• NASA 6. 1. 2014
• Spaceflightnow.com 12. 1. 2014