Česká astronomická společnost

Únorové výročí: Robert Daublebský ze Sternecku 2014.02.07 11:00

Robert Daublebský ze Sternecku Foto: WikipedieLetošního 7. února uplyne 175 let od narození rakouského a českého zeměměřiče, vojáka, geofyzika a v neposlední řadě astronoma Roberta Daublebského. Pocházel ze šlechtického rodu a používal přízvisko ze Sternecku. Jeho příjmení bývá někdy uváděno též jako Doudlebský nebo Daudlebský.

Robert se narodil v Praze, v současné Rytířské ulici 16, jako jedno z osmi dětí do rodiny zemského advokáta Jakuba a jeho ženy Marie. Navštěvoval nejprve Akademické gymnázium, poté Stavovský polytechnický ústav Království českého, kde získal znalosti z oblasti geodézie a sférické astronomie. Ve věku dvaceti let vstoupil do rakouské armády a aktivně se zúčastnil několika bitev během rakousko-italské války. Během své vojenské kariéry dosáhl hodnosti generálmajora.

Od roku 1862 pracoval ve vídeňském Vojenském zeměpisném ústavu, kde postupně vystřídal celou řadu funkcí. Časem se dopracoval k vedoucím postům ve dvou odděleních tohoto ústavu - v astronomické observatoři a astronomicko-geodetické skupině.

Astronomii aktivně praktikoval již od 60. let 19. století, kdy prováděl triangulační měření na území celého Rakouska-Uherska. Během nich určoval zeměpisnou šířku pomocí metody, kterou sám vyvinul a ta nyní nese po svém objeviteli jméno Sterneckova. Spočívá v tom, že se měří zenitová vzdálenost tzv. severní nebo jižní hvězdy. Kromě zeměpisných souřadnic prováděl nivelaci a měření výšky hladiny Jaderského moře pomocí vlastního vodočtu. Tyto údaje sloužily například k určení střední hladiny tohoto moře či ke studiu přílivu a odlivu. Dále Daudlebský školil navigační důstojníky či vyměřoval geodetické základny u Ternopolu, v Bukovině, u Chebu a některé další.

Roku 1881 sestrojil kyvadlový přístroj, který pak používal k výzkumu tíže. Nejprve ji měřil na území Čech a Moravy a díky tomu bylo možné roku 1894 sestavit mapu intenzity tíže na tomto území. Jednalo se o první mapu svého druhu na světě. V pozdějších letech svá měření rozšířil i na další státy, například do Itálie, Německa, Francie nebo Ruska. Díky tomu, že měřicí přístroj se dal snadno přenášet, nebyl problém jej umístit na loď a uplatnil se na několika námořních výpravách.

Daublebský se oženil roku 1868 s Josefinou Chimani a v manželství se jim narodili dva synové. Starší byl pojmenován po otci Robert a stal se z něj matematik, mladší Oskar se uplatnil jako lékař a právník.

Za svůj život Daublebský sepsal přes 40 knih, velké množství vědeckých článků a drobnějších prací. Získal řadu ocenění, jak za vojenské zásluhy, tak za výsledky na poli výzkumu a vědy.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.

  Kalaš Václav   Zobrazeno: 2486x   Tisk

Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.