Start mise pojmenované PLATO je předběžně naplánován na období 2022 až 2024. Vesmírná observatoř bude navedena na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km, v opačném směru od Země než Slunce. Z tohoto místa bude skenovat oblohu minimálně po dobu 6 let prostřednictvím 34 malých dalekohledů uspořádaných do jednoho teleskopu za účelem sledování velkého množství hvězd. Bude u nich hledat důkazy přítomnosti obíhajících planet.

Název mise PLATO je zkratkou celého označení PLAnetary Transits and Oscillations of stars (tranzity planet a oscilace hvězd).

Astronomická družice bude zkonstruována na základě zkušeností s provozem americké družice Kepler. Podle názoru astronomů bude družice PLATO obstarávat pro pozemskou síť dalekohledů, a také pro připravovaný kosmický dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST) cílová tělesa pro následná pozorování.

PLATO vytvoří katalog exoplanet, určí velikosti, hmotnosti, hustoty a stáří planet podobných Zemi, jejichž vzdálenosti od mateřských hvězd se nacházejí v těch správných polohách zajišťujících přiměřenou teplotu pro výskyt kapalné vody na jejich povrchu, a možná i života.

„Chceme zjistit komplexní charakteristiky planet o malých hmotnostech nacházejících se uvnitř obyvatelné zóny, určit jejich vnitřní strukturu a hustotu, a také stáří planetární soustavy,“ říká Stephane Udry, astronom pracující na univerzitě v Ženevě.

Stephane Udry dále prohlásil, že družice PLATO by měla objevit „obrovské množství“ exoplanet, jejichž detailní výzkum pak budou provádět další kosmické observatoře, které budou schopné odhalit vlastnosti jejich atmosfér a jejich chemické složení.

Na rozdíl od družice Kepler, která prováděla výzkum asi 150 000 hvězd v části oblohy na rozhraní souhvězdí Lyry a Labutě, družice PLATO bude zkoumat dvě rozsáhlé oblasti, z nichž každou bude sledovat více než 3 roky. Bude přitom shromažďovat a analyzovat světlo miliónu nejjasnějších a nejbližších hvězd. „Cílem je dlouhodobě pozorovat dvě velké oblasti a postupně tak prozkoumat téměř polovinu oblohy,“ dodává Stephane Udry.

Projekt PLATO zvítězil před čtyřmi dalšími návrhy, které se rovněž dostaly do užšího finálního výběru:

EChO (Exoplanet Characterization Observatory) byla navržena k určování chemického složení a vnitřní stavby několika stovek planet v rozmezí velikostí od plynných obrů větších než Jupiter až po tzv. super-Země o něco větší než naše planeta.

LOFT (Large Observatory for X-ray Timing) – družice byla určena k získávání rentgenových snímků s vysokým časovým rozlišením, studujících okolí černých děr, galaktických jader či kolabujících hvězd. To vše za účelem výzkumu, jak se chová hmota za vysokých hustot a pod silným vlivem gravitačních sil.

STE-QUEST (Space-Time Explorer and Quantum Equivalence Principle Space Test) – tato mise byla navržena ke studiu základních fyzikálních vlastností vesmíru. Měla zkoumat klíčovou podstatu Einsteinovy teorie obecné relativity na základě přesných měření vlivu gravitace na čas a hmotu.

MarcoPolo-R – tato kosmická sonda byla navržena jako mise určená k odběru vzorků dávného materiálu z blízkozemní planetky a k jejich dopravě na Zemi. Návratové pouzdro s vzácnými vzorky by na Zemi přistálo bez použití padáku.

Mezi již schválené a vybrané projekty ESA patří astrometrická družice GAIA (start koncem roku 2013), Solar Orbiter k výzkumu Slunce (start v roce 2017) a Euclid – kosmický dalekohled k výzkumu skryté hmoty (start v roce 2020).

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí