Fotogalerie: Jarní zodiakální světlo 2014

Česká astronomická společnost

2014.02.25 06:00

Oproti minulému roku je zima letos mírná a počasí krásně nahrává k focení noční oblohy. S pomalým příchodem jara, jarní rovnodennosti, se krom tajících mas posledního sněhu či ledu naskytuje každý jasný a bezměsíčný večer po západu Slunce pohled na slabý kužel tzv. zodiakálního světla. Pochopitelně je "zář" tohoto indikátoru tmavosti oblohy tak slabá, že za úkazem třeba cestovat daleko od měst, ideálně vysoko do hor. Letos nahrává i vhodné načasování měsíční fáze. Zejména okolo rovnodennosti 20. března, kdy bude "zodiak" vidět nejlépe, Měsíc neruší vůbec. Do redakce už dorazily snímky z února a těšíme se na další.

Aktualizováno: 2. dubna 2014, 22:23 SELČ.

Zvířetníkové světlo je slabý zářící kužel, který vypadá jako paprsek nějaké vzdálené halogenové lampy svítící vzhůru. Kvůli velmi nízkému jasu je nutné na pozorování vyhledat vhodnou lokalitu, která je nejenom daleko od rušivého světla městského pouličního osvětlení, ale též v oblasti s čistým vzduchem bez nadměrného obsahu prachových částic (které jsou především v průmyslových oblastech), které světlo rozptylují. U nás v České republice je takových míst mnoho, všechny se však nachází v oblastech hor a vysočin. Pro porovnání – jasnost zvířetníkového světla je srovnatelná s jasností Mléčné dráhy.

Příčinou zodiakálního světla je rozptyl slunečního záření o miniaturní částečky (0,001 – 0,1 mm) meziplanetárního prachu, které se nachází v rovině ekliptiky. Jejich celková hmotnost se odhaduje na 5x10¹⁶ kg. Za ideálních podmínek by se tedy mělo podařit spatřit nikoliv kužel nad západním a východním obzorem, ale souvislý světelný pás, který křižuje Mléčnou dráhu a nejjasnější je v oblasti poblíž Slunce. Takové podmínky panují například na Kanárském ostrově La Palma nebo vysoko v Chilských Andách, kde z těchto podmínek plně těží profesionální observatoř Paranal. V těchto světových lokalitách je možné spatřit nejenom souvislý zodiakální pás, ale v oblasti jeho středu se v „opozici“ se Sluncem nachází intenzivní kulová oblast, tzv. protisvit. Jedná se v podstatě o koncentrovanější oblast odraženého slunečního světla v důsledku toho, že Slunce leží na opačné straně oblohy. Více informací se dočtete v odkazech na konci této galerie.

Své snímky zodiakálního světla do této galerie zasílejte přes formulář. Nezapomeňte, prosím, uvést všechny potřebné údaje podle vzoru uvedeném u jednotlivých políček formuláře. Galerie je řazená od nejnověji zaslaných pozorování. Zasílat můžete také do ČAM. Kromě této galerie můžete průběžně sledovat nejnovější snímky od čtenářů Astro.cz v automatizované galerii.

Fotogalerie čtenářů:

	Jméno: Petr Horálek Datum: 1. dubna 2014, 21:07 SELČ Místo: Ústupky, Sečská přehrada Poznámka: I přes přicházející vysokou oblačnost jsem měl možnost zachytit naposledy před nastupujícími měsíčními večery zodiakální světlo nad hladinou Sečské přehrady. Vysoko nad obzorem je jasný Jupiter, pod ním celý Orion a jasný Sírius, na obzoru nad špičkami stromů nový Měsíc a po cestě zodiakálního kužele i hvězdokupa Plejády. Tak zase příští rok... Canon 6D, Sigma 15 mm, f3,5, ISO 8000, 25 s. Stránky autora.
	Jméno: Vilém Heblík Datum: 29. března 2014, 19:58 SEČ Místo: Seč - Ústupky Poznámka: Zvířetníkové světlo po měsíci opět nad vodní nádrží Seč. na snímku je u obzoru vidět blížící se vysoká oblačnost. Dvojice panoramat pořízená s odstupem asi 10 minut (první s dalekohledem) byla složena v programu ICE. Jednotlivé snímky mají parametry exp. 30 s, ISO-3200, f/4. Fotoaparát Canon EOS 1100D. Z pozorování v letošním a minulém roce vyplývá, že vzhledem k pozicím významných zdrojů umělého světla (měst, obcí, nasvětlených památek atd.) je při jarním sledování večerního zvířetníkového světla nad západním obzorem v rámci Železných hor a Žďárských vrchů jedním z nejvýhodnějších míst právě okolí Seče, zatímco při ranním sledování na podzim (východní obzor) se jako velmi výhodná jeví stanoviště v oblasti Pokřikov-Krouna. I když světelnému znečištění se samozřejmě zcela vyhnout nelze. Zde si lze snadno povšimnout např. silného reflektoru, který svítí přímo na oblohu u levého okraje snímku. Další snímky [1]
	Jméno: Antonín Hušek Datum: 29. března 2014, 20:20 SEČ Místo: Švihov Poznámka: Canon EOS 450D. Objektiv 18-55 mm. Stránky autora.
	Jméno: Vilém Heblík Datum: 28. března 2014, 20:05 SEČ Místo: Pokřikov Poznámka: Poněkud méně výrazné zvířetníkové světlo, obklopené umělými světly. Pozorování jarního zvířetníkového světla ve večerních hodinách na západě je daném místě o dost méně výhodné než v případě podzimního pozorování v ranních hodinách na východě, který není tolik ozářen umělými světly. Panorama složeno v programu ICE ze snímků s exp. 30s, ISO-3200, f/4. Canon EOS 1100D na stativu. Další snímky [1]
	Jméno: Antonín Hušek Datum: 27. března 2014, 20:15 SEČ Místo: Švihov Poznámka: Nikon D60. Peleng 3,5/8 mm fisheye. Stránky autora.
	Jméno: Miloš Žák Datum: 20. března 2014, 19:46 SEČ Místo: Havlíčkova Borová Poznámka: Snímek 1: Canon EOS 1100D na stativu. 20s, ISO 1600, F/3,5. Panorama ze 3 snímků. Snímek 2: Canon EOS 1100D, 15s, ISO 3200, F/3,5. Snímek 3: Canon EOS 1100D, 20s, ISO 3200, F/4. Panorama z 10 snímků na výšku. Stránky autora. Další snímky [1], [2]
	Jméno: Petr Štarha Datum: 20. března 2014, 20:11 SEČ Místo: Kočího kopec 756m n.m., Sulkovec Poznámka: Přecházející vysoká oblačnost, silný vítr, 8° C, Canon EOS 5D + Sigma 17-35, složeno 10 snímků.
	Jméno: Vilém Heblík Datum: 20. března 2014, 19:49 SEČ Místo: Prosetín - Malinné Poznámka: Se začátkem astronomického jara se vrátila i viditelnost zvířetníkového světla ve večerních hodinách. Tentokrát bylo počasí při pozorování v okolí Skutče velmi větrné a navíc částečně rušila přecházející vysoká oblačnost, přesto bylo možné zvířetníkové světlo vidět a nafotit. Panorama složeno v programu ICE ze snímků s exp. 30 s, ISO-3200 a f/4. Druhý snímek je 7x60 s, ISO-1600, f/4,5 složený v programu Startrails. Canon EOS 1100D na stativu. Další snímky [1]
	Jméno: Kamil Pecinovský Datum: 20. března 2014, 20:00 SEČ Místo: Horní Vidim Poznámka: Nikon D300s, expozice 60s, ohnisko 27mm, clona 3,5
	Jméno: Tomáš Dobrovodský Datum: 1. března 2014, 19:00 SEČ Místo: Trnavá Hora, SR Poznámka: Canon 400D, ISO 1600, 70 s. Slabé zodiakálne svetlo pozorované aj vizuálne. Nadmorská výška pozorovacieho miesta 670 m. n. m. Umelé svetlo na zábere je cca 10 km vzdialený Žiar nad Hronom.
	Jméno: Vilém Heblík Datum: 24. února 2014, 19:03 SEČ Místo: Seč - Ústupky Poznámka: Pozorování večerního zvířetníkového světla z vrchu Zadní Bodlavá nad přehradou Seč na Chrudimsku. Stanoviště v Železných horách dál od větších měst nabízí lepší podmínky pro pozorování než je tomu v blízkosti přesvětlených městských aglomerací i když už i zde se objevují problémy, v tomto případě v podobě staveb se silně předimenzovaným nasvícením nebo reflektorů svítících na oblohu?! Zvířetníkové světlo se jevilo už na pohled výraznější než při pozorování o den dříve v příměstské oblasti a to i přesto, že tentokrát byly atmosférické podmínky spíše horší. První dva snímky jsou exp. 30 s, ISO-3200, f/4, panorama složené v programu ICE. Snímek startrails s přelétajícím vojenským letounem je složen ze dvou expozic po 7 minutách na ISO-200 a f/4 v programu Startrails. Detailní snímek kužele světla má exp. cca 1 minutu při ISO-1600 a f/6,3, mírně zvýšen kontrast. Použitý fotoaparát Canon EOS 1100D na stativu. Další snímky [1], [2], [3]
	Jméno: Martin Gembec Datum: 24. února 2014, 19:00 SEČ Místo: Ždárek u Turnova Poznámka: Okem krásně viditelný výrazný světlý kužel končící u Plejád. panorama se mi moc nepovedla, ale tak posílám alespoň to, co vyšlo. Stránky autora.
	Jméno: Petr Horálek Datum: 23. února 2014, 19:30 SEČ Místo: Jizerka, Jizerské hory Poznámka: Zachytit kužel zodiakálního světla na skutečně pěkně tmavé obloze je v České republice bohužel čím dál těžší úkol. Dokonce i výlet do Jizerské oblasti tmavé oblohy nedostál kýženého výsledku. Hodně tomu "napomohla" vysoká vlhkost a pomalu se tvořící mlha, která ze vzdálených měst silně rozptylovala světlo. Canon 6D, Sigma 15 mm, f4, 55x20 s, ISO 8000. Stránky autora.
	Jméno: Antonín Hušek Datum: 24. února 2014, 19:20 SEČ Místo: Švihov Poznámka: Nikon D60. Peleng 3,5/8 mm fisheye. Stránky autora.
	Jméno: Vilém Heblík Datum: 23. února 2014, 19:07 SEČ Místo: Rozhovice Poznámka: Zvířetníkové světlo lze v těchto dnech dobře pozorovat a fotografovat nad západním až jihozápadním obzorem ve večerních hodinách a to překvapivě i poměrně blízko velkých měst. Na panoramatickém snímku (složeno z několika fotografií exp. 25 s, ISO-3200, f/3,5 v programu ICE) pořízeném u obce Rozhovice v okrese Chrudim je kromě kužele zvířetníkového světla uprostřed vidět vpravo nad vysílací věží také stopu mléčné dráhy. Na snímku jsou také výrazné světelné zdroje, vlevo např. jasný světelný kužel pocházející z osvětlení kostela v Heřmanově Městci (vzd. 3,5 km) a kousek vpravo od výstražného kříže na železničním přejezdu je elektrárna Chvaletice (cca 18 km). Na druhé straně oblohy jsou dvě největší města Pardubického kraje, pro srovnání hlavní nádraží Pardubice je vzdáleno asi 8 km a nádraží Chrudim pak 7 km. Zvířetníkové světlo v těchto podmínkách bylo tentokrát pozorováno nejen fotograficky, ale slabě i vizuálně, předpokládám, že na tmavších pozorovacích místech to může být v této době velmi zajímavá podívaná.
	Jméno: Vilém Heblík Datum: 12. listopadu 2013, 5:06 SEČ Místo: Jezbořice Poznámka: Zvířetníkové světlo lze někdy vyfotografovat i nad relativně blízkým větším městem. Zde je část kužele zvířetníkového světla "zakousnutého" do světelné čepice přímo nad Chrudimí. Snímek pochází z loňského listopadu (zvířetníkové světlo na ranní obloze) a vznikl během pokusu o pozorování komety ISON. Exp. 15 s, ISO-6400, f/4, Canon EOS 1100D na stativu. Poloha a vzdálenost významných objektů ve městě vyznačena na snímku s popisem. Další snímky [1]
	Jméno: Zdeněk Bardon Datum: 27. října 2013 Místo: Observatoř ESO La Silla Poznámka: Večerní zodiakální světlo z La Silla. Nikon D700, 14-24/2,8 Nikkor, Vixen Polarie, fotografický stativ. Stránky autora.