„Chceme vědět, kdy a kde jsme se zrodili,“ říká Ivan Ramirez. „Pokud zjistíme, v které části naší Galaxie se Slunce zrodilo, můžeme stanovit podmínky, jaké panovaly v mladé Sluneční soustavě. To nám může pomoci pochopit, proč jsme zde.“

Kromě toho je tu naděje, „sice malá, ale ne nulová,“ říká Ivan Ramirez, že tito sourozenci Slunce mohou vlastnit planety, na kterých existuje život. V jejich rané fázi života, uvnitř rodné hvězdokupy, mohly vzájemné kolize vést k rozbití některých planet, jejichž fragmenty mohly křižovat mladou Sluneční soustavu a možná mohly být zodpovědné za dopravu jednoduchého života na naši Zemi. „To by mohlo znamenat, že sourozenci Slunce jsou hlavními kandidáty na hledání mimozemského života,“ dodává Ivan Ramirez.

První objevený sourozenec je znám pod označením HD 162826, což je hvězda o 15 % hmotnější než Slunce, která se nachází ve vzdálenosti 110 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Herkula. Hvězda není viditelná pouhým okem, ale můžeme ji spatřit v triedru nedaleko jasné hvězdy Vegy ze souhvězdí Lyry.

Astronomové identifikovali hvězdu HD 162826 jako sourozence Slunce z dalších 30 možných kandidátů objevených několika skupinami pracujícími v různých částech světa. Tým Ivana Ramireze detailně studoval 23 hvězd z tohoto souboru pomocí dalekohledu Harlan J. Smith Telescope na McDonald Observatory a zbývající hvězdy (pozorovatelné pouze na jižní obloze) pomocí Clay Magellan Telescope na Las Campanas Observatory v Chile. Při všech pozorováních byla použita spektroskopie s vysokým rozlišením k získání podrobných znalostí o chemickém složení studovaných hvězd.

K určení sourozenců Slunce je však potřeba skutečně přesně definovat několik faktorů, říká Ivan Ramirez. Kromě této chemické analýzy jeho tým do studie zahrnul rovněž informace o oběžných drahách hvězd – kde byly a kde se nacházejí jejich dráhy kolem centra naší Galaxie. S ohledem na chemické složení a dráhy hvězd bylo sníženo široké pole kandidátů na jednoho: na hvězdu HD 162826.

Nikdo neví, zda tato hvězda vlastní nějakou planetu obdařenou životem. Avšak šťastnou shodou okolností byla tato hvězda studována astronomy z McDonald Observatory déle než 15 roků. Výzkumy, které prováděli Michael Endl a William Cochran (University of Texas) společně s výpočty, které provedl Rob Wittenmyer (University of New South Wales), vyloučily přítomnost hmotné planety obíhající blízko hvězdy (exoplanety typu horkého Jupitera) a naznačila, že je nepravděpodobné, aby kolem hvězdy obíhala planeta stejná jako Jupiter. Studie však nevyloučila přítomnost menších terestrických planet.

Objev osamělého sourozence Slunce je fascinující, avšak Ivan Ramirez poukazuje na projekt, který má velký cíl: vytvoření jakési cestovní mapy za účelem identifikace dalších sourozenců Slunce. Očekává se doslova záplava nových dat z podobných průzkumů, jaký provádí kosmická observatoř Gaia, kterou vypustila Evropská kosmická agentura ESA a jejímž cílem je vytvoření největší a nejpřesnější 3D mapy části naší Galaxie. Gaia by měla určit přesné parametry a vlastnosti asi jedné miliardy hvězd v okolí Slunce.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí