Tento obří kosmický dalekohled bude mít za úkol nahradit kosmickou observatoř ESA s názvem XMM-Newton (start v roce 1999) a rentgenovou observatoř NASA pojmenovanou Chandra X-ray Observatory (start rovněž v roce 1999). Obě observatoře shromažďují data o vzájemném působení mezi hmotou a černými děrami, studují halo tajemného horkého plynu obklopujícího daleké galaxie, vzdálené záblesky záření gama a další úkazy.

ATHENA bude schopna pozorovat objekty slabší než XMM či Chandra. Stane se jediným rentgenovým kosmickým dalekohledem této třídy, jejíž start je plánovaný na dvacátá léta. Bude poskytovat data splňující vysoké požadavky astronomů na činnost kosmické observatoře.

Nový kosmický dalekohled bude vypuštěn pomocí výkonné rakety, možná evropským nosičem Ariane 5, a bude navedena do oblasti Lagrangeova libračního bodu L2, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země – v opačném směru než Slunce. Předpokládaná životnost je 5 let.

Startovní hmotnost observatoře ATHENA bude zhruba 5 tun. Dalekohled bude mít délku 12 metrů včetně mimořádně lehké optiky zhotovené na základě nových technologií. Objektiv se bude skládat z plátků křemíku navršených na sebe, které budou odrážet vysokoenergetické rentgenové záření do dvou přístrojů na palubě kosmické observatoře.

Observatoře podobné jako ATHENA musí být vypouštěny do kosmického prostoru, aby mohly studovat vesmír v oboru rentgenového záření, které je jinak absorbováno zemskou atmosférou. Ta znemožňuje jeho pozorování z povrchu Země.

ATHENA bude schopna podívat se zpět v čase a pozorovat, jak se vytvářely galaxie a kupy galaxií v době několika miliard roků po Velkém třesku.

Dalekohled by měl být schopen rovněž rozložit proudy hmoty padající na černé díry, přispět k výzkumu exoplanet a zkoumat nekonečný vesmír za účelem zmapování jeho velkoškálové struktury.

„ATHENA bude nejmodernější observatoří, která umožní významný krok vpřed ve vědeckých schopnostech ve srovnání s předcházejícími rentgenovými družicemi a nastolí odpovědi na zásadní otázky z oblasti astrofyziky,“ říká Alvaro Gimenez (ESA, ředitel oddělení vědy a výzkumu). „Její výběr zaručuje, že úspěch Evropy v oblasti rentgenové astronomie bude udržován i po skončení životnosti kosmické observatoře ESA s názvem XMM-Newton.“

V listopadu 2014 bude oficiálně oznámeno, že následujícími dvěma velkými projekty v rámci evropského programu Cosmic Vision se stanou již popsaný rentgenový dalekohled, a dále mise za účelem potvrzení existence gravitačních vln.

Již dříve bylo schváleno vypuštění sondy k Jupiteru (start v červnu 2022).

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí