Přibližně do tří let by měla v zemské atmosféře zaniknout družice TRMM, která již dlouhá léta studuje z vesmíru tropické bouře a hurikány. Některé její zbytky přitom mohou dopadnout neznámo kam na zemský povrch. NASA se před lety vzdala možnosti družici řízeně zničit daleko od lidí kvůli pokračování její kriticky důležité mise.

Družice TRMM (Tropical Rainfall Measurement Mission – mise k měření tropických srážek) byla postavena v Goddardově vesmírném středisku NASA (stát Maryland; řídí se odsud třeba provoz Hubbleova teleskopu) a odstartovala na oběžnou dráhu 27. listopadu 1997 na raketě H-2 z kosmodromu Tanegašima na stejnojmenném japonském ostrově coby společný projekt NASA a národní vesmírné agentury Japonska.

Vesmírné plavidlo s původně plánovanou tříletou životností nese na palubě vícero vědeckých (či spíše meteorologických) přístrojů, jmenujme například první srážkový radar svého druhu vypuštěný do kosmu, který umí „nahlédnout dovnitř“ tropických bouří a měřit jejich strukturu a sílu, dále třeba mikrovlnný snímač pro stanovení množství vodní páry v mracích a intenzity deště či přístroj pro detekci a studium blesků. Velmi zajímavým přístrojem na palubě je (byl) senzor pro zkoumání vlivu slunečního světla a energie na změny klimatu či počasí na Zemi, ten žel selhal nedlouho po startu.

Roku 2005 vedení NASA rozhodovalo, co s touto družicí, jež už tehdy překročila plánovanou životnost o pět let. Odvážní v čele s ředitelem NASA (kterým byl tehdy Mike Griffin, zásadně se třeba zasloužil o uskutečnění posledního letu raketoplánu k Hubbleovu dalekohledu v roce 2009) tenkrát prosadili svou a provoz družice TRMM byl ještě dále prodloužen.

Proč odvážní? Prodloužení mise v roce 2005 znamenalo, že plavidlo kvůli udržování oběžné dráhy spálí i palivo, které mělo být původně ponecháno na palubě pro řízený zánik sondy nad odlehlými částmi jižního Pacifiku. Bez tohoto paliva je sondě souzen zánik v atmosféře v podobě neřízené střely. Většina stroje o hmotnosti asi 2,6 tuny a nepravidelném tvaru o rozměrech asi 5 x 3 x 3,5 metru v ovzduší sice shoří, nicméně se počítá s tím, že některé fragmenty TRMM dosáhnou zemského povrchu.

Přitom již v roce 2002 NASA spočítala, že když TRMM spadne nekontrolovaně z oběžné dráhy, riziko zranění či zabití lidské oběti je zhruba 1 : 5 000. Zdá se to jako velké číslo, nicméně to asi dvakrát převyšuje riziko, které NASA považuje při pádech satelitů jako přijatelné a bezpečné.

Proč tedy NASA takhle riskuje a přikázala TRMM spálit i palivo pro bezpečné zničení sondy? Odpověď je velmi prostá: Data z družice TRMM mohou pomoci předpovídat vznik a sílu tropických bouří a hurikánů, umožnit včasnou evakuaci ohrožených oblastí a tím třeba i zachránit větší množství životů. Mike Griffin a vědci tedy roku 2005 vyhodnotili riziko obětí neřízeného pádu TRMM jako tolerovatelné. K tomuto závěru vedení NASA dospělo za podpory vládní komise.

A jak to vypadá s TRMM teď? Již telemetrická data z počátku července ukazují, že palivová nádrž družice je téměř prázdná (a to je ještě nutné ušetřit menší množství paliva na úhybné manévry před kosmickým smetím; kdyby došlo ke kolizi a předčasnému zničení TRMM tímto způsobem, oběžná dráha by byla zase o něco zaneřáděnější).

Palivo již není a tak NASA nyní v létě ukončila manévrování sondy TRMM za účelem udržování orbitální dráhy a přístroj tedy začne v příštích měsících zpočátku pomalu sestupovat ze své pracovní výšky něco málo přes 400 kilometrů nad Zemí kvůli tření o řídké zbytky atmosféry a výslednému brždění letu. Jakmile družice dosáhne vrstev hustších, bude samozřejmě padat rychleji.

NASA však má v úmyslu pokračovat ve sběru meteorologických dat s pomocí TRMM až asi do počátku roku 2016, kdy budou přístroje na palubě na dálku vypnuty v rámci příprav na zánik družice. Ten má přijít dle současných odhadů mezi květnem 2016 a listopadem 2017. Časový rámec je rok a půl široký kvůli nejasnému a nepředvídatelnému vlivu sluneční činnosti na hustotu zemské atmosféry.

Družice TRMM má v tomto období nekontrolovatelně vstoupit do atmosféry a její zbytky mohou spadnout na zemský povrch prakticky kdekoli mezi 35. stupněm severní a jižní šířky (sklon pracovní dráhy TRMM vůči rovníku je totiž právě 35 stupňů). Na mapě světa odpovídá toto rozpětí přibližně severnímu a jižnímu okraji Afriky, my v ČR tudíž můžeme být (alespoň co se TRMM týče) klidní.

Každopádně představuje neřízený zánik TRMM větší riziko, než hrozilo loni v listopadu od vysloužilé evropské družice GOCE.

Amerika a Japonsko již letos v únoru vypustily následovníka TRMM jménem Global Precipitation Measurement Core Observatory s vylepšenou přístrojovou výbavou.

Zdroje:

• Spaceflightnow.com 15. 8. 2014
• Stránka mise TRMM na webu NASA