První zářijový den přistála zpět na Zemi ruská bezpilotní loď Foton po šesti nedělích na oběžné dráze, kdy na její palubě probíhaly pokusy s živočichy či materiály. Hlavní položka nákladu – pět gekonů, kteří se stali kosmonauty kvůli studiu svého sexuálního chování – se bohužel vrátila bez známek života.

Kosmická loď Foton M4 byla vypuštěna 18. července pomocí rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Již pár hodin po startu se tehdy objevily problémy – plavidlo náhle přestalo reagovat na příkazy ze Země a prošvihlo plánovaný zážeh motorů za účelem zvýšení oběžné dráhy na konečnou výšku 575 kilometrů (po startu se Foton ocitl na eliptické dráze s nejvyšším bodem v 552 a s nejnižším ve 252 kilometrech nad Zemí se sklonem 65 stupňů vůči rovníku, dráha počala v dalších týdnech mírně klesat odporem zbytků atmosféry). Zhruba za týden oznámila ruská vesmírná agentura Roskosmos, že vláda nad Fotonem byla obnovena, nicméně dotyčný zážeh loď nikdy neprovedla. Snad proto odpovědní manažeři zkrátili její misi ze dvou měsíců na 44 dnů.

Na palubě lodi se nacházelo celkem asi 850 kilogramů rusko-německých vědeckých pokusů a jejich podpůrného hardwaru. Hlavní třešničkou byla zmíněná pětice gekonů (druh ještěrky; na prstech mají přilnavé polštářky, díky kterým rychle a hladce lezou po svislých stěnách či kmenech stromů, zejména jsou nočními živočichy a jsou schopni vydávat hlasité zvuky; živí se pavouky a hmyzem a jejich domovinou je Asie či Austrálie). Během letu probíhala studie jejich sexuálních návyků v beztížném stavu, což může mnohé napovědět o změnách rozmnožování a sexuality v rámci budoucích lidských posádek dlouhých kosmických misí. Vědci sledovali video z terária gekonů, které jim automaticky poskytovalo vzduch a potravu.

Dalšími „kosmonauty“ byly vinné mušky, které se na oběžné dráze úspěšně rozmnožovaly, vysušená semena a vajíčka housenek, která zase prokazovala svoje reakce na kosmickou radiaci. Letu se zúčastnily rovněž mikroorganismy.

Stranou nezůstal ani výzkum neživých předmětů. V rámci jednoho z pokusů probíhala snaha tvořit co nejkvalitnější krystaly polovodičů, což může mít opět aplikace zde na Zemi v elektronice v podobě rozvoje a zdokonalení solárních panelů, světelných diod či transistorů. V ruské peci na palubě byly dále taveny a rozpouštěny různé typy materiálů a vědce zajímaly dopady magnetických polí a vibrací na následnou krystalizaci rozpuštěných materiálů.

V pondělí 1. září hermeticky uzavřená kabina Fotonu vstoupila do atmosféry a za asistence padáků hladce přistála v jihoruském regionu Orenburg v 11:18 SELČ. Ke kabině následně dorazil záchranný tým, otevřel její poklop a začal vykládat vědecké experimenty. Gekoni však byli nalezeni mrtví. Kdy a hlavně proč uhynuli, na to se nyní zaměří vědecký tým. Rusové nicméně nehlásili žádné další potíže s navrátivším se vědeckým materiálem, který bude nyní rozdělen mezi ruské a německé laboratoře k analýzám.

Provozovatelem lodi byla agentura Roskosmos, federální kosmická agentura ruské vlády. Loď Foton je technicky odvozena od lodí Vostok, kterými letěli do vesmíru první sovětští kosmonauti včetně Jurije Gagarina. Od roku 1985 šlo o 16. misi návratové lodě typu Foton, která je stále zdokonalována. Obdržela například nové sluneční baterie pro prodloužení svých pobytů v kosmu či nový pohonný modul pro korekce dráhy.

Zdroje:

• Mise lodi Foton v databázi Space50 (CZ)
• Spaceflightnow.com 1. 9. 2014 (EN)