Blízké přiblížení sondy Galileo k Jupiterovu měsíci Amalthea ukázalo, že měsíc je je provrtán velkým množstvím děr a pravděpodobně (vzhledem k objemu) obsahuje více volného prostoru než pevných částí.

Hustota je nečekaně nízká, uvádí John D. Anderson, astronom z NASA JPL. Zdá se, že Amalthea je vlastně velká hromada sutin, která drží pohromadě. Astronomové již delší dobu předpokládali, že některé asteroidy jsou vlastně pouze shluky kamení, které drží pohromadě. Toto je první průkazné pozorování takovéhoto tělesa.

Tento malý měsíček je asi 270 kilometrů dlouhý o přibližně 130 kilometrů široký. Anderson a jeho kolegové odhadli hmotnost Amalthey podle gravitačního působení měsíce na sondu Galileo. K přiblížení na 160 kilometrů došlo 5. listopadu 2002. Objem měsíce určil Peter Thomas, Cornell University Ithaca N.Y. z dřívějších pozorování Amalthey pomocí Galilea.

Hustota Amalthey je velmi blízká hustotě vodního ledu. Přesto není měsíc z ledu. Nic v Jupiterově systému nemůže být tvořeno převážně ledem. Nepravidelný tvar Amalthey a nízká hustota svědčí o tom, že měsíc je tvořen několika částmi, které drží pohromadě díky vzájemnému gravitačním působení.

Amalthea nemá dostatečnou hmotnost k tom, aby se jednotlivé části přeskupily těsněji k sobě a vytvořily sférické těleso podobné Zemi nebo Jupiterovým velkým měsícům.

Toto zjištění podporuje teorii, že vnitřní měsíce Jupitera jsou intenzivně bombardovány jinými zlomky. Je možné, že Amalthea vznikla jako jeden kus, ale postupem času byla rozbit na jednotlivé části.

Z jednoho z modelů formování Jupiterových měsíců vyplývá, že měsíce blíže k Jupiteru jsou tvořeny hustším materiálem než vzdálenější měsíce. Model je založen na předpokladu, že mladý Jupiter produkoval slabší obdobu slunečního větru a ten odvál málo hustý materiál do větších vzdáleností, případně pryč z Jupiterova systému. V blízkosti Jupitera tak zůstal pouze hustší a těžší materiál. Čtyři největší měsíce odpovídají této teorii. Nejbližší (a také nejhustší) měsíc Io je tvořen převážně skalami a železem.

Při přiblížení k Amalthea došlo k největšímu přiblížení sondy Galileo k Jupiteru. Galileo obíhá Jupiter od 7. prosince 1995. Při přiblížení se sonda dostala do silného radiačního pásu Jupitera a tak došlo k poškození sondy a některá data nasbíraná sondou již není možné získat.

Galileo byl naveden na kolizní dráhu s Jupiterem. K dopadu na Jupiter dojde 21. srpna 2003. Sonda je sice stále řiditelná, ale dochází jí palivo.

Zdroj: www.space.com