Česká astronomická společnost

Chandra odhaluje původ supernovy 2003.03.20 09:28

DEML 71
Snímek rentgenového teleskopu Chandra (levý snímek) pozůstaku po suprenově DEM L71 odhaluje horký vnitřní oblak železa a křemíku obkloepný vnější obálkou. Tato vnější obálka je pozororovatelná ve viditelném světle (pravý snímek). Data získaná teleskopem Chandra ukazují centrální oblak o teplotě 10 milionů stupňů Celsia. Oblak je zbytkem po výbuchu supernovy.

DEM L71 je učebnicovým příkladem "dvojitého rázu", který vzniká při výbuchu supernovy, která velmi rychle odvrhuje hmotu do okolního mezihvězdného plynu. Expandující obálka před sebou tlačí okolní plyn a tak postupně vzniká vnější jasný okraj. Vnitřní oblak vyvrženéo materiálu můžeme sledovat jako zelenomodrý oblak, vnější obálku je duhová.

Výrazné oddělení "odraženého" materiálu a horké odvržené obálky dovoluje určit hmotnost a složené vyvržené hmoty. Vypočtená hmotnost odvržené hmoty je srovnatelná s hmotností Slunce. Rentgenové spektrum dokazuje v porovnání s kyslíkem a křemíkem vysoké koncentrace atomů železa. Tyto výsledky přesvědčivě ukazují, že se jedná o pozůstatek exploze bílého trpaslíka.

Supernovy se dělí na dva hlavní typy:

  • Ia exploze bílého trpaslíka. Explozi způsobí nahromadění materiálu pocházejícího z blízké hvězdy. (kandidátem na supernovu typu Ia jsou tedy dvojhvězdy, kde je jednou ze složek bílý trpaslík). Pokud se hmotnost bílého trpaslíka zvýší přibližně na 1.4 násobek hmotnosti Slunce (tzv. Chandrasekharova mez), stává se nestabilním a hmota je v termonukleární explozi odvržena do okolního prostoru.
  • II exploze masivní hvězdy o hmotnosti větší než 8 hmotnosti Slunce
  • Zdroj: Chandra

      Mokrý Karel   Zobrazeno: 5412x   Tisk

    Text podléhá autorskému zákonu a nesmí být bez vědomí autora šířen.