Česká astronomická společnost

Úvodní ustanovení

Článek 1

Jednací řád České astronomické společnosti (dále jen ČAS) rozvíjí a doplňuje stanovy ČAS. Přijímá a mění ho výkonný výbor ČAS. Jednací řád nesmí být v rozporu se stanovami a s usnesením sjezdu.

Příprava sjezdu

Článek 2

Delegáty na sjezd volí pobočky, sekce a kolektivní členové, umožnuje-li jim to smlouva o kolektivním členství. Počet delegátů se odvozuje z počtu členů ČAS, kteří byli členy příslušné složky k 1. červenci roku předcházejícího roku konání sjezdu. Klíč pro volbu delegátů stanoví výkonný výbor (stanovy čl. 16, bod 3).

Článek 3

Volby delegátů se konají buď na plenárních schůzích poboček a sekcí nebo korespondenčně. Pobočky a sekce oznámí jména svých delegátů výkonnému výboru nejpozději 14 dní před začátkem sjezdu.

Jednání sjezdu

Článek 4

Jednání sjezdu je veřejné.

Článek 5

Jednání sjezdu se účastní zvolení delegáti, funkcionáři odstupujícího výkonného výboru a alespoň jeden revizor. Volební právo mají pouze delegáti.

Orgány sjezdu

Článek 6

K zabezpečení jednání volí sjezd mandátovou komisi, návrhovou komisi, volební komisi, zapisovatele a ověřovatele zápisu. Všechny komise jsou nejméně dvoučlenné, ověřovatelé jsou nejméně dva.

Článek 7

Mandátova komise ověřuje mandáty delegátů a stanovuje podle počtu registrovaných delegátů minimální počet hlasů nutných k přijetí rozhodnutí.

Článek 8

Návrhová komise shromažďuje návrhy na body usnesení sjezdu a na znění resolucí ČAS a předkládá je k hlasování. Vypracovává závěrečná znění usnesení a resolucí.

Článek 9

Volební komise zabezpečuje průběh hlasování a voleb. Rozdává a shromažďuje hlasovací lístky v případě tajných voleb a sčítá hlasy.

Článek 10

Zapisovatel zaznamenává průběh jednání sjezdu a vypracovává zápis z jednání.

Článek 11

Ověřovatelé zápisu ověřují, zda vypracovaná znění usnesení, resolucí a zápisů odpovídají rozhodnutím sjezdu. Ověření probíhá po skončení sjezdu.

Hlasování na sjezdu

Článek 12

Pro stanovení usnášeníschopnosti a počtu hlasů nutných ke schválení rozhodnutí je rozhodující počet delegátů zaregistrovaných na sjezdu. Pokud již zaregistrovaný delegát není přítomen hlasování nebo opustí sjezd předčasně, pohlíží se na něj jako by nehlasoval.

Článek 13

Pro přijetí usnesení je třeba, aby se pro něj vyslovilo více než polovina zaregistrovaných delegátů. Není rozhodující, kolik ze zbývajících hlasů bylo proti, kolik delegátů se zdrželo hlasování a kolik nehlasovalo. Stejného principu se použije, je-li podle stanov k přijetí potřebná jiná většina než nadpoloviční.

Článek 14

Pokud je třeba vybrat ze dvou možných variant jednu, vybere se ta, pro kterou se vysloví větší počet delegátů, bez ohledu na to, jestli počet kladných hlasů dosáhl nadpoloviční většiny. V případě rovnosti hlasů se hlasování opakuje, pokud rovnost nadále trvá, rozhoduje hlas předsedy ČAS.

Článek 15

Pokud je předloženo více variant než dvě, hlasuje se o jednotlivých návrzích v tom pořadí, v jakém byly podány. Přijata je varianta, pro kterou se vysloví nadpoloviční většina zaregistrovaných delegátů. Nezíská-li žádný návrh nadpoloviční většinu, postoupí dva nejúspěšnější návrhy do druhého kola hlasování a v něm se použije ustanovení článku 14.

Volby na sjezdu

Článek 16

Volby funkcionářů ČAS a čestných členů ČAS jsou zásadně tajné.

Článek 17

Návrhy na obsazení míst funkcionářů je možno podávat před sjezdem i v průběhu jednání sjezdu bez omezení. Kandidát musí před volbou buď osobně nebo písemně potvrdit, ze je ochoten funkci vykonávat.

Článek 18

Předsedou se stane ten kandidát, pro kterého se v 1. kole hlasování vysloví nadpoloviční většina zaregistrovaných delegátů. Nezíská-li žádný kandidát nadpoloviční většinu, koná se 2. kolo za účasti dvou nejúspěsnějších kandidátů z 1. kola. Pokud se 1. kola zúčastnil jediný kandidát a nezískal nadpoloviční většinu, je možné navrhnout další kandidáty a 1. kolo opakovat.

Ve 2. kole je předsedou zvolen ten kandidát, který obdrží větší počet hlasů. Dojde-li k rovnosti hlasů (v 1. nebo 2. kole), rozhoduje se dalším hlasováním mezi těmi kandidáty, kteří stejný počet hlasů získali. Opakuje-li se hlasování třikrát se stejným výsledkem, rozhodne los. Mezi jednotlivými hlasováními je možné uspořádat diskusi.

Článek 19

Pro volbu hospodáře se použije stejného postupu jako pro volbu předsedy. Kandidát, který se umístí na druhém místě, se stává náhradníkem hospodáře.

Článek 20

Kandidátka pro volbu ostatních členu výkonného výboru musí obsahovat větší počet jmen než je počet volených členů (v případě nenaplnění kandidátky je třeba snížit počet členů výkonného výboru).

Každý delegát může hlasovat nejvýše pro tolik kandidátů, kolik je volených členů. Po hlasování se sestaví pořadí kandidátů podle počtu obdržených hlasů. Zvoleni jsou ti kandidáti, kteří obdrželi nadpoloviční většinu hlasů, nejvýše však tolik kandidátů na prvních místech pořadí, kolik je voleno členů výkonného výboru.

Pokud se v 1. kole nepodaří naplnit výkonný výbor, koná se 2. kolo. V něm kandidují všichni neúspěšní z 1. kola (pokud se někdo z nich kandidatury nevzdá). Delegáti mohou hlasovat nejvýše pro tolik kandidátů, kolik členů je třeba dovolit. Nezíská-li ani ve 2. kole dostatečný počet kandidátů nadpoloviční většinu hlasů, musí sjezd rozhodnout buď o snížení počtu členů výkonného výboru nebo o delegování do výkonného výboru i těch kandidátů, kteří se umístili na čelných místech ve 2. kole, i když neobdrželi nadpoloviční většinů hlasů.

Kandidáti na dalších místech se podle získaného pořadí stávají náhradníky do naplnění předem schváleného počtu náhradníků, bez ohledu na nadpoloviční většinu.

V případě, že v některém z kol hlasování dojde k rovnosti hlasů na rozhodujících místech pořadí, rozhodne se dalším hlasováním mezi těmi, kteří stejný počet hlasů získali. Přitom se použije obdobného postupu jako při volbě předsedy.

Článek 21

Pro volbu revizorů se použije stejného postupu jako pro volbu členů výkonného výboru, vyjma toho, že kandidátka může obsahovat i stejný počet jmen jako je volených revizorů. Revizorem nesmí být člen výkonného výboru.

Článek 22

Čestným členem se stane ten, pro kterého se vysloví nadpoloviční většina delegátů. Každý delegát přitom může hlasovat pro libovolný počet z navržených.

Sjezdové dokumenty

Článek 23

Sjezdovými dokumenty jsou usnesení sjezdu, resoluce ČAS a zápis ze sjezdu.

Článek 24

Usnesení sjezdu je dokument, který se obrací dovnitř ČAS. Určuje hlavní směry činnosti ČAS na příští období. Sjezd v něm může uložit úkoly předsedovi, výkonnému výboru, pobočkám a sekcím. Usnesení sjezdu je závazné pro všechny orgány, funkcionáře a členy ČAS.

Článek 25

Sjezd může přijmout jménem ČAS libovolný počet resoluci. Resoluce se obracejí vně ČAS a mají zpravidla proklamativní charakter. Z každé resoluce musí být jasné, komu je určena. Resoluce podepisuje předseda ČAS a výkonný výbor je odesílá adresátům. Resoluce jsou veřejné.

Článek 26

Zápis ze sjezdu obsahuje chronologicky seznam všech bodů jednání. Musí rovněž obsahovat seznam všech zaregistrovaných delegátů a přesný výsledek všech voleb.

Program sjezdu

Článek 27

Sjezd začíná registrací delegátů a pokračuje organizační, připadně odbornou a společenskou částí.

Článek 28

Registrace delegátů začíná hodinu před začátkem jednání a pokračuje po celou dobu konání sjezdu. Registraci zajišťuje služba určená výkonným výborem. Po zvolení mandátové komise s ní úzce spolupracuje.

Článek 29

Organizační část začíná schválením programu organizační části. Program musí obsahovat minimálně tyto body:

• volba mandátové, volební a návrhové komise, zapisovatele a ověřovatelů zápisů
• zpráva předsedy ČAS o činnosti za uplynulé období, včetně kontroly usnesení minulého sjezdu
• zpráva hospodáře
• zpráva revizní komise
• diskuse ke zprávám
• volba nového předsedy, hospodáře, výkonného výboru, revizorů (včetně stanovení počtu revizorů a členů výkonného výboru) a náhradníku
• podávání a projednání návrhu do usnesení sjezdu a případných resolucí
• schválení usnesení, případně resolucí.

Stanovený program sjezdu může být doplněn o návrhy delegátů. O zařazení do programu rozhoduje v tomto případě sjezd hlasováním. Sjezd ma také právo přijmout na začátku upřesnění nebo upravení jednacího pořádku daného tímto řádem.

Článek 30

Odborná a společenská část se koná podle rozhodnutí výkonného výboru, který sjezd svolal.

Jednání výkonného výboru

Článek 31

Jednání výkonného výboru je neveřejné.

Článek 32

Kromě členů výkonného výboru se jednání mohou zúčastňovat náhradníci výkonného vyboru, předseda revizní komise nebo jím pověřený revizor a sekretář.

Právo zúčastnit se kdykoliv pasivně jednání výkonného výboru na vlastní náklady mají rovněž předsedové poboček, sekcí a kolektivních členů ČAS nebo jimi pověření členové ČAS. Toto právo jim přísluší nad rámec práva daného stanovami v článku 23, bodě 4. Hlasovat mohou pouze členové výkonného výboru.

Článek 33

Hlasování ve výkonném výboru probíhá veřejně. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy.

Článek 34

Z každého jednání výkonného výboru se pořizuje zápis. Zápisy se archivují a jsou k dispozici k nahlédnutí všem členům ČAS. Zároveň se zasílají předsedům poboček a sekcí.

Plenární schůze

Článek 35

Plenární schůze ČAS je neveřejná, pokud ji svolávající výkonný výbor neprohlásí za veřejnou.

Článek 36

Konání plenární schůze a její program musí být oznámen členům ČAS alespoň 15 dnů předem. Výkonný výbor může oznámit konání schůze členské základně buď přímo nebo prostřednictvím poboček a sekcí.

Článek 37

Plenární schůzi řídí předseda ČAS, případně místopředseda nebo některý jiný člen ČAS pověřený předsedou.

Článek 38

Plenární schůze ma právo přijímat resoluce ČAS (čl. 26). Návrh na přijetí resoluce však musí být na programu schůze (čl. 37). Resoluce je přijata, hlasuje-li pro ni na plenární schůzi nadpoloviční většina hlasujících, minimálně však desetina všech individuálních členu ČAS. Resoluce přijaté sjezdem a plenární schůzí mají stejnou platnost.

Jednání v pobočkách a sekcích

Článek 39

Jednání v pobočkách a sekcích se řídí jednacími řády poboček a sekcí. Nemají-li schváleny jednací řád, řídí se pouze stanovami ČAS, přičemž pro hlasování a volby platí stejná pravidla jako jsou uvedena v tomto jednacím řádu pro jednání sjezdu.

Stížnosti

Článek 40

Každý člen ČAS ma právo stěžovat si na jednání orgánu ČAS, které je podle jeho názoru v rozporu se stanovami nebo organizačním či jednacím řádem. Stížnost směřuje nejprve na ten orgán, který se nesprávneho jednání měl dopustit, a teprve není-li spokojen s odpovědí, na organ vyssi, tj. bud na výkonný výbor nebo na sjezd. Stížnost nebo odvolání se ke sjezdu se podává výkonnému výboru, s tím, že musí být výslovně uvedeno, že stěžovatel očekává odpověd od sjezdu.

Článek 41

Je-li podána stížnost ke sjezdu, je výkonný výbor povinen předat záležitost k vyšetření revizní komisi nebo jiné nezávislé komisi zřízené za tímto účelem. Komise předá výsledky svého šetření nejbližšímu sjezdu a ten záležitost rozhodne.

Závěrečné ustanovení

Článek 42

Tento jednací řád přijal Výkonný výbor ČAS dne 23. ledna 2007 (elektronické hlasování). Vstupuje v platnost 24. ledna 2007.