- urychlené uvedení současných raketoplánů do provozu po havárii raketoplánu Columbia
- dokončení výstavby Mezinárodní kosmické stanice ISS do roku 2010
- vývoj nového dopravního prostředku pro dopravu posádek na stanici ISS a zpět do roku 2010, a také pro dopravu kosmonautů na oběžné dráhy jiných těles (Měsíce a Marsu)
- návrat automatických robotů na povrch Měsíce nejpozději v roce 2008
- výstavba stálé základny na Měsíci od roku 2015, kde by měly být prověřeny techniky a technologie pro let na Mars, a odkud by se také posádky vydávaly na cestu k Marsu
- pilotovaný let na Mars
Aby byly tyto body programu naplněny, bude nutné změnit mj. strukturu rozpočtu NASA, zrušit některé projekty tak, aby se z celkového rozpočtu NASA na příštích 5 let, který bude činit 86 miliard dolarů, ušetřilo 11 miliard dolarů na zahájení realizace zmíněného plánu. Je třeba připomenout, že cesta na Mars je rovněž v dlouhodobém plánu Evropské kosmické agentury ESA pod názvem Aurora, která chce dopravit kosmonauty na rudou planetu v roce 2030 až 2033 (let na Měsíc plánují na rok 2024). V minulých letech publikovalo plán letu na Mars Rusko a vyzvalo ostatní státy ke spolupráci - bez odezvy. Nutno dodat, že se nejednalo o oficiální ruský projekt. Pilotovaný let na Měsíc (a posléze i na Mars) nesměle naznačila ve svých plánech i Čína. Zdá se, že další etapa v oblasti pronikání člověka do vesmíru se dočká realizace. Pamětníci si možná vzpomenou na euforii po přistání prvních lidí na Měsíci v roce 1969. Tehdy se objevilo několik plánů pilotovaných letů na Mars, kdy jako možný termín se navrhoval například rok 1981. V USA a Rusku bylo vypracováno již několik desítek nejrůznějších návrhů na realizaci pilotovaného letu na Mars. Politické a finanční problémy této etapě výzkumu vesmíru však nepřály. I dnes se ozývají hlasy, že pilotované lety na Měsíc a na Mars (případně dále do vesmíru) je luxus, který si dnešní společnost nemůže dovolit. Automaty prý vše zvládnou lépe a levněji. Tito skeptici možná mají pravdu, ale myslím si, že v genech lidstva je zakódována touha člověka po objevování nových prostorů, touha po expanzi, po prověření svých vlastních možností (výzkum podmořských hlubin, zdolávání nejvyšších hor, lety v balónech a letadlech, lety do vesmíru...). A jak prohlásil již asi před 100 lety "otec" kosmonautiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij: "Lidstvo nezůstane věčně na Zemi, ale v honbě za světlem a prostorem nejprve váhavě pronikne za hranice atmosféry a posléze si podmaní veškerý prostor kolem Slunce." Podobně jako lidstvo postupně osídlovalo všechny kontinenty a všechny "kouty" Země, tak se jeho vyslanci jednou vydají na trvalo do vesmíru. Další námitkou odpůrců pilotovaných letů je názor, abychom počkali s lety do vesmíru do té doby, než budou k dispozici levné, dokonalé a zcela bezpečné dopravní prostředky. Avšak pohled do historie lidstva napovídá, že tomu bylo vždy jinak. Jakmile byl nějaký cíl "na dosah", snažili se jej průkopníci dosáhnout i za cenu vlastních životů. Vzpomeňme například lety v balóně, první let letadla bratří Wrightů v roce 1903, první ponorky, vývoj raket apod. Mnoho experimentátorů zahynulo, avšak ani to neodradilo jejich nástupce. Samozřejmě i v kosmonautice je velké riziko havárie, ztráta drahých dopravních prostředků, a především ztráta lidských životů. Ale totéž hrozí nám všem v běžném životě a přesto každý den spousta lidí létá letadly, každý den usedáme do automobilu, každý den několikrát přecházíme ulici - všude zahyne ročně velké množství lidí. A dobrovolně. Nesmíme zapomenout ani na celou řadu válečných konfliktů. Lety do vesmíru - lety na Měsíc a na Mars - budou zcela jistě pokračovat. Je jen otázkou, zda právě teď je ten nejvhodnější okamžik... |
