1. urychlené uvedení současných raketoplánů do provozu po havárii raketoplánu Columbia
2. dokončení výstavby Mezinárodní kosmické stanice ISS do roku 2010
3. vývoj nového dopravního prostředku pro dopravu posádek na stanici ISS a zpět do roku 2010, a také pro dopravu kosmonautů na oběžné dráhy jiných těles (Měsíce a Marsu)
4. návrat automatických robotů na povrch Měsíce nejpozději v roce 2008
5. výstavba stálé základny na Měsíci od roku 2015, kde by měly být prověřeny techniky a technologie pro let na Mars, a odkud by se také posádky vydávaly na cestu k Marsu
6. pilotovaný let na Mars

Aby byly tyto body programu naplněny, bude nutné změnit mj. strukturu rozpočtu NASA, zrušit některé projekty tak, aby se z celkového rozpočtu NASA na příštích 5 let, který bude činit 86 miliard dolarů, ušetřilo 11 miliard dolarů na zahájení realizace zmíněného plánu.

Je třeba připomenout, že cesta na Mars je rovněž v dlouhodobém plánu Evropské kosmické agentury ESA pod názvem Aurora, která chce dopravit kosmonauty na rudou planetu v roce 2030 až 2033 (let na Měsíc plánují na rok 2024). V minulých letech publikovalo plán letu na Mars Rusko a vyzvalo ostatní státy ke spolupráci - bez odezvy. Nutno dodat, že se nejednalo o oficiální ruský projekt. Pilotovaný let na Měsíc (a posléze i na Mars) nesměle naznačila ve svých plánech i Čína. Zdá se, že další etapa v oblasti pronikání člověka do vesmíru se dočká realizace. Pamětníci si možná vzpomenou na euforii po přistání prvních lidí na Měsíci v roce 1969. Tehdy se objevilo několik plánů pilotovaných letů na Mars, kdy jako možný termín se navrhoval například rok 1981.

V USA a Rusku bylo vypracováno již několik desítek nejrůznějších návrhů na realizaci pilotovaného letu na Mars. Politické a finanční problémy této etapě výzkumu vesmíru však nepřály. I dnes se ozývají hlasy, že pilotované lety na Měsíc a na Mars (případně dále do vesmíru) je luxus, který si dnešní společnost nemůže dovolit. Automaty prý vše zvládnou lépe a levněji. Tito skeptici možná mají pravdu, ale myslím si, že v genech lidstva je zakódována touha člověka po objevování nových prostorů, touha po expanzi, po prověření svých vlastních možností (výzkum podmořských hlubin, zdolávání nejvyšších hor, lety v balónech a letadlech, lety do vesmíru...). A jak prohlásil již asi před 100 lety "otec" kosmonautiky Konstantin Eduardovič Ciolkovskij: "Lidstvo nezůstane věčně na Zemi, ale v honbě za světlem a prostorem nejprve váhavě pronikne za hranice atmosféry a posléze si podmaní veškerý prostor kolem Slunce." Podobně jako lidstvo postupně osídlovalo všechny kontinenty a všechny "kouty" Země, tak se jeho vyslanci jednou vydají na trvalo do vesmíru.

Další námitkou odpůrců pilotovaných letů je názor, abychom počkali s lety do vesmíru do té doby, než budou k dispozici levné, dokonalé a zcela bezpečné dopravní prostředky. Avšak pohled do historie lidstva napovídá, že tomu bylo vždy jinak. Jakmile byl nějaký cíl "na dosah", snažili se jej průkopníci dosáhnout i za cenu vlastních životů. Vzpomeňme například lety v balóně, první let letadla bratří Wrightů v roce 1903, první ponorky, vývoj raket apod. Mnoho experimentátorů zahynulo, avšak ani to neodradilo jejich nástupce.

Samozřejmě i v kosmonautice je velké riziko havárie, ztráta drahých dopravních prostředků, a především ztráta lidských životů. Ale totéž hrozí nám všem v běžném životě a přesto každý den spousta lidí létá letadly, každý den usedáme do automobilu, každý den několikrát přecházíme ulici - všude zahyne ročně velké množství lidí. A dobrovolně. Nesmíme zapomenout ani na celou řadu válečných konfliktů. Lety do vesmíru - lety na Měsíc a na Mars - budou zcela jistě pokračovat. Je jen otázkou, zda právě teď je ten nejvhodnější okamžik...