logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Orion nad Českým středohořím
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Ulysses a Jupiter - druhé setkání 2004.02.08 23:19

ulysses.jpg
Slunce ve stínu Jupitera? V následujících několika týdnech obrátí vědci pracující se sondou Ulysses pozornost od Slunce k Jupiteru. Na počátku Února se sonda podruhé přiblíží k největší planetě sluneční soustavy. První přiblížení před dvanácti lety bylo pro sondu velice důležité, neboť došlo k důležitému manévru který vychýlil sondu z roviny ekliptiky na dráhu vedoucí nad sluneční póly.

Ulysses_Jupiter2004.jpg
Vše proběhlo podle plánu a sonda se dostala na dráhu s velkým sklonem. Odtud Ulysses prováděl jedinečná pozorování, které změnily náš pohled na heliosféru. Únorové setkání bude mnohem méně dramatické. Při největším přiblížení bude sonda 280krát dále než v roce 1992 a dráha sondy zůstane nezměněna. "Pozice sondy umožní provést měření která dosud nebyla možná. Ulysses se k Jupiteru přiblíží od severního pólu a bude zkoumat dříve nedostupné oblasti jupiterovy magnetosféry.". uvádí Richard Marsden, vedoucí mise Ulysses. Jedná se o důležitou část výzkumu jupiterovy přirozené radiové emise. Předpokládá se, že ve vysokých šířkách vzniká charakteristický radiový signál.

Při průletu v roce 1992 detekovaly palubní přístroje Ulysses neobyčejně pravidelný signál pocházející ze severní hemisféry. Zdroj vysílal jako maják radiové vlny každých 40 minut. Na rozdíl od pravidelného majáku byly takzvané "kvaziperiodické" (neboli QP-40) výbuchy pozorovatelné po několik hodin, najednou zmizely a po několika hodinách se opět objevily. V souladu s radiovými signály detekovaly další palubní přístroje spršky energetických elektronů. Rentgenová observatoř Chandra později pozoroval obdobné QP-40 pulzace. Signály pravděpodobně vznikají v horkých skvrnách na severní hemisféře. Zdá se, že pozorované jevy souvisí s rychlým slynečním větrem interagujícím s Jupiterovou magnetosférou.

V říjnu minulého roku byly opět pozorovány opakované radiové výbuchy. "V posledních několika týdnech je signál mnohem jasnější. Stejně jako QP40 můžeme sledovat i krátkoperiodické výbuchy s periodou několika minut", uvádí Dr. Robert MacDowal, vedoucí experimentu URAP. Poměrně velká vzdálenost mezi sondou a Jupiterem nebude překáýkou pro radiová pozorování. Pravděpodobnost pozorování proudů energetických elektronů je ale nižší.

Další výzkum se soustředí na hledání proudů nabitých částic přicházejících od Jupitera. Tento objev Ulysses z roku 1992 potvrdily přístroje na sondách Galileo a Cassini. Částice srovnatelné s částicemi tvořícími cigaretový kouř pravděpodobně pocházejí z vulkanicky aktivního měsíce Io. Elektromagnetické síly v Jupiterově atmosféře je urychlí a odešlou mimi jupiteův systém, kde je pozorujeme jako prachové "proudy".

Ulysses nesnese klasickou kameru. Jeden z palubních přístrojů je schopen produkovat snímky. GAS pracuje na principu dírkové komory, ale místo viditelného světla registruje neutrální atomy a fotony UV záření. "Cílem GASu je mapovat rozložení neutrálního Helia, které vstupuje do heliosféru z okolního mezihvězdhého prostředí.", uvádí Richard Marsden. Jako bonus pořídil GAS v roce 1992 snímky ukazující rozložení energetických heliových částic unikajících z měsíce Io. "V průběhu druhého setkání budeme sledovat Jupiter." slibuje vedoucí experimentu Dr. Manfred White.

Vzhledem k vzdálenosti od Slunce nedodávají sluneční panely dostatek elektrické energie. Ulysses nese radioizotopový generátor (RTG) převádějící teplo vzniklé rozpadem radioaktivního plutonia na elektřinu. Robustní řešení a úspěch mise umožnily prodloužit plánovanou životnost sondy z plánovaných 5 let na současných 12 let.

V průběhu let se snižuje výkon RTG (postupně ubývá palivo). Z tohoto důvodu je nutné šetřit energií. "Kromě starostí o zajištění dostatku energie pro fungování sondy a palubních experimentů je nutné zajišťovat dostatečnou teplotu sondy" vysvětluje Nigel Angold, manager mise. K pohonu korekčních trysek se používá hydrazin. "Pokud by se teplota sondy příliš snížila, hydrazin by zamrzl. Každý vědecký přístroj na palubě současně pracuje jako zdroj tepla." V průběhu průletu kolem Jupitera by nedostatek elektřiny neměl nastat. V rámci úsporných opatření bude vypnuto zálohovací zařízení. Síť stanic NASA Deep Space Network bude neustále sledovat sondu a přijímat data. Díky tomu nedojde k ztrátě dat. Ulysses bude sledovat Jupiter až do poloviny března.

Zdroj: ESA

  Mokrý Karel   Zobrazeno: 5447x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce