Při průletu v roce 1992 detekovaly palubní přístroje Ulysses neobyčejně pravidelný signál pocházející ze severní hemisféry. Zdroj vysílal jako maják radiové vlny každých 40 minut. Na rozdíl od pravidelného majáku byly takzvané "kvaziperiodické" (neboli QP-40) výbuchy pozorovatelné po několik hodin, najednou zmizely a po několika hodinách se opět objevily. V souladu s radiovými signály detekovaly další palubní přístroje spršky energetických elektronů. Rentgenová observatoř Chandra později pozoroval obdobné QP-40 pulzace. Signály pravděpodobně vznikají v horkých skvrnách na severní hemisféře. Zdá se, že pozorované jevy souvisí s rychlým slynečním větrem interagujícím s Jupiterovou magnetosférou.

V říjnu minulého roku byly opět pozorovány opakované radiové výbuchy. "V posledních několika týdnech je signál mnohem jasnější. Stejně jako QP40 můžeme sledovat i krátkoperiodické výbuchy s periodou několika minut", uvádí Dr. Robert MacDowal, vedoucí experimentu URAP. Poměrně velká vzdálenost mezi sondou a Jupiterem nebude překáýkou pro radiová pozorování. Pravděpodobnost pozorování proudů energetických elektronů je ale nižší.

Další výzkum se soustředí na hledání proudů nabitých částic přicházejících od Jupitera. Tento objev Ulysses z roku 1992 potvrdily přístroje na sondách Galileo a Cassini. Částice srovnatelné s částicemi tvořícími cigaretový kouř pravděpodobně pocházejí z vulkanicky aktivního měsíce Io. Elektromagnetické síly v Jupiterově atmosféře je urychlí a odešlou mimi jupiteův systém, kde je pozorujeme jako prachové "proudy".

Ulysses nesnese klasickou kameru. Jeden z palubních přístrojů je schopen produkovat snímky. GAS pracuje na principu dírkové komory, ale místo viditelného světla registruje neutrální atomy a fotony UV záření. "Cílem GASu je mapovat rozložení neutrálního Helia, které vstupuje do heliosféru z okolního mezihvězdhého prostředí.", uvádí Richard Marsden. Jako bonus pořídil GAS v roce 1992 snímky ukazující rozložení energetických heliových částic unikajících z měsíce Io. "V průběhu druhého setkání budeme sledovat Jupiter." slibuje vedoucí experimentu Dr. Manfred White.

Vzhledem k vzdálenosti od Slunce nedodávají sluneční panely dostatek elektrické energie. Ulysses nese radioizotopový generátor (RTG) převádějící teplo vzniklé rozpadem radioaktivního plutonia na elektřinu. Robustní řešení a úspěch mise umožnily prodloužit plánovanou životnost sondy z plánovaných 5 let na současných 12 let.

V průběhu let se snižuje výkon RTG (postupně ubývá palivo). Z tohoto důvodu je nutné šetřit energií. "Kromě starostí o zajištění dostatku energie pro fungování sondy a palubních experimentů je nutné zajišťovat dostatečnou teplotu sondy" vysvětluje Nigel Angold, manager mise. K pohonu korekčních trysek se používá hydrazin. "Pokud by se teplota sondy příliš snížila, hydrazin by zamrzl. Každý vědecký přístroj na palubě současně pracuje jako zdroj tepla." V průběhu průletu kolem Jupitera by nedostatek elektřiny neměl nastat. V rámci úsporných opatření bude vypnuto zálohovací zařízení. Síť stanic NASA Deep Space Network bude neustále sledovat sondu a přijímat data. Díky tomu nedojde k ztrátě dat. Ulysses bude sledovat Jupiter až do poloviny března.

Zdroj: ESA