logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Mléčná dráha nad uruguayským majákem
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Ultrahluboký pohled do vesmíru 2004.03.10 19:58

hudf_hst_big.jpg
Astronomové ze Space Telescope Science Institute (STSI) uveřejnili "nejhlubší" pohled do viditelného vesmíru, dosažený za existence lidstva. Snímek byl nazván HUDF (Hubble Ultra Deep Field). Byl pořízen pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST) během expozice trvající jeden milión sekund. Na snímku jsou zachyceny galaxie, které se objevily krátce po velkém třesku a kdy první hvězdy začaly "osvětlovat" vesmír. Fotografie může nabídnout nový pohled na to, jaké typy objektů existovaly ve vesmíru v jeho počátcích.

Historicky nový pohled do prostorových i časových hlubin vesmíru vznikl ve skutečnosti ze dvou samostatných snímků, které pořídily dvě kamery na HST: Advanced Camera for Surveys (ACS) a Near Infrared Camera and Multi-object Spectrometer (NICMOS). Oba snímky odhalily galaxie, které jsou příliš slabé na to, aby byly spatřeny pozemními dalekohledy nebo pomocí HST při jeho posledním "hlubokém" pohledu v letech 1995 a 1998. Kombinací snímků se podařilo objevit galaxie, které vznikaly v období 400 miliónů až 800 miliónů roků po velkém třesku (tomu odpovídá jejich červený posuv z = 7 až 10).

HUDF.jpg
Na získané fotografii HUDF je zobrazeno přibližně 10 000 galaxií. Při pohledu nejvýkonnějšími pozemními dalekohledy je tato oblast relativně prázdná (proto byla také vybrána ke snímkování pomocí HST, aby blízké galaxie "nepřekážely" pohledu do velkých vzdáleností). Na obloze představuje tato fotografie oblast o průměru jedné desetiny měsíčního úplňku a nachází se v souhvězdí Fornax (Chemická pec).

Na výsledném obrázku, pořízeném kamerou ACS a který "smontoval" dohromady Anton Koekemoer z STSI, je patrno velké množství galaxií nejrůznějších tvarů, rozměrů a barev. Kromě známých klasických spirálních a eliptických galaxií zde nalezneme celou "zoologickou zahradu" podivných galaxií.

Kamera ACS, umístěná na HST v březnu 2002 během poslední servisní mise, má dvakrát větší zorné pole a větší citlivost než starší kamera WFPC-2, instalovaná při servisní misi v roce 1993. Kamera NICMOS může zaregistrovat ještě vzdálenější objekty, protože pozoruje v oblasti infračerveného záření. A v rozpínajícím se vesmíru se záření vzdálených galaxií posouvá ke konci spektra s delšími vlnovými délkami. Kamera ACS proto není schopna zaznamenat galaxie z doby, kdy stáří vesmíru činilo méně než 800 miliónů roků (z = 7), zatímco kamera NICMOS zaregistrovala galaxie z období, kdy vesmír byl starý pouze 400 miliónů roků (z = 12).

Na závěr ještě několik zajímavých poznámek ke snímku HUDF:

  • Na fotografii jsou zachyceny objekty slabší než 30 mag.
  • Snímek je složen z 800 jednotlivých expozic - vždy 2 expozice byly pořizovány na jednom oběhu HST kolem Země.
  • Snímkování bylo prováděno během 400 oběhů HST kolem Země v období od 24. 9. 2003 do 16. 1. 2004.
  • Zmíněných 800 expozic představuje úhrnnou dobu 1 milión sekund = 11,3 dne čistého pozorovacího času.
  • Průměrná expozice trvala 21 minut.
  • Na snímku se zobrazilo 10 000 galaxií.
  • Pokud by stáří vesmíru bylo 50 let, pak by jej HUDF zachytil ve stáří 2 až 3 roky.
  • Při expozici byly použity 4 filtry: modrý, zelený, červený a pro blízkou infračervenou oblast.
  • Průměr vyfotografované části oblohy je asi jedna desetina průměru měsíčního úplňku. Celá obloha má plochu 12,7miliónkrát větší. Obdobně detailní průzkum celé oblohy by trval téměř 1 milión roků nepřetržitého sledování.

Publikováním tohoto unikátního snímku dali astronomové jasně najevo, jak zdatného pomocníka v HST mají a jaká by byla škoda ukončit jeho činnost v důsledku zrušení servisních misí raketoplánu.

Zdroj: spaceflight.com

  Martinek František   Zobrazeno: 12508x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce