Historicky nový pohled do prostorových i časových hlubin vesmíru vznikl ve skutečnosti ze dvou samostatných snímků, které pořídily dvě kamery na HST: Advanced Camera for Surveys (ACS) a Near Infrared Camera and Multi-object Spectrometer (NICMOS). Oba snímky odhalily galaxie, které jsou příliš slabé na to, aby byly spatřeny pozemními dalekohledy nebo pomocí HST při jeho posledním "hlubokém" pohledu v letech 1995 a 1998. Kombinací snímků se podařilo objevit galaxie, které vznikaly v období 400 miliónů až 800 miliónů roků po velkém třesku (tomu odpovídá jejich červený posuv z = 7 až 10).

Na výsledném obrázku, pořízeném kamerou ACS a který "smontoval" dohromady Anton Koekemoer z STSI, je patrno velké množství galaxií nejrůznějších tvarů, rozměrů a barev. Kromě známých klasických spirálních a eliptických galaxií zde nalezneme celou "zoologickou zahradu" podivných galaxií.

Kamera ACS, umístěná na HST v březnu 2002 během poslední servisní mise, má dvakrát větší zorné pole a větší citlivost než starší kamera WFPC-2, instalovaná při servisní misi v roce 1993. Kamera NICMOS může zaregistrovat ještě vzdálenější objekty, protože pozoruje v oblasti infračerveného záření. A v rozpínajícím se vesmíru se záření vzdálených galaxií posouvá ke konci spektra s delšími vlnovými délkami. Kamera ACS proto není schopna zaznamenat galaxie z doby, kdy stáří vesmíru činilo méně než 800 miliónů roků (z = 7), zatímco kamera NICMOS zaregistrovala galaxie z období, kdy vesmír byl starý pouze 400 miliónů roků (z = 12).

Na závěr ještě několik zajímavých poznámek ke snímku HUDF:

• Na fotografii jsou zachyceny objekty slabší než 30 mag.
• Snímek je složen z 800 jednotlivých expozic - vždy 2 expozice byly pořizovány na jednom oběhu HST kolem Země.
• Snímkování bylo prováděno během 400 oběhů HST kolem Země v období od 24. 9. 2003 do 16. 1. 2004.
• Zmíněných 800 expozic představuje úhrnnou dobu 1 milión sekund = 11,3 dne čistého pozorovacího času.
• Průměrná expozice trvala 21 minut.
• Na snímku se zobrazilo 10 000 galaxií.
• Pokud by stáří vesmíru bylo 50 let, pak by jej HUDF zachytil ve stáří 2 až 3 roky.
• Při expozici byly použity 4 filtry: modrý, zelený, červený a pro blízkou infračervenou oblast.
• Průměr vyfotografované části oblohy je asi jedna desetina průměru měsíčního úplňku. Celá obloha má plochu 12,7miliónkrát větší. Obdobně detailní průzkum celé oblohy by trval téměř 1 milión roků nepřetržitého sledování.

Publikováním tohoto unikátního snímku dali astronomové jasně najevo, jak zdatného pomocníka v HST mají a jaká by byla škoda ukončit jeho činnost v důsledku zrušení servisních misí raketoplánu.

Zdroj: spaceflight.com