logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Stereo Helene
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Saturn známý i neznámý 2004.03.12 09:28

SaturnCassini42d047M.jpg
Planeta Saturn je zřetelně viditelná na obloze i pouhým okem. V dalekohledu spatříme její neodmyslitelnou "ozdobu" - soustavu prstenců. V současné době směřuje ke druhé největší planetě ve sluneční soustavě americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997). S postupným přibližováním k Saturnu sonda vysílá na Zemi snímky planety. Poslední snímek byl pořízen 16. 2. 2004 ze vzdálenosti 66,1 miliónu km.

Fotografie byla pořízena úzkoúhlou kamerou přes jeden ze tří metanových filtrů (MT2), který odhalil metanová oblaka a mlžný závoj v atmosféře Saturna. Metanová oblaka absorbují blízké infračervené záření na vlnové délce 727 nm. Tmavé oblasti na snímku jsou místa se silnou koncentrací metanu. Světlé oblasti nad rovníkem jsou místa s vysokou a tlustou oblačností, která zastiňuje metanová oblaka v nižších výškách. Na snímku jsou patrny detaily o velikosti 397 km/pixel.

Sonda Cassini bude navedena na oběžnou dráhu kolem Saturna 1. 7. 2004 a zahájí plánovanou čtyřletou výzkumnou činnost planety, prstenců a měsíců.

saturnxray.jpg
Na planetu Saturn se v dubnu 2003 zaměřila i rentgenová družice CHANDRA (start 23. 7. 1999). V průběhu 20 hodin sledovala nepřetržitě rentgenové záření planety. Údaje byly zveřejněny teprve nedávno a astronomové byli velmi překvapeni. Očekávali totiž podobný obrázek jako v případě Jupitera. Skutečnost však byla jiná. U Jupitera se rentgenové záření koncentruje do polárních oblastí, u Saturna je tomu naopak - nejvíce rentgenového záření přichází z rovníkových oblastí.

Na připojeném obrázku jsou bílými čarami znázorněny obrysy planety a prstence, a také poloha rovníku. Ukázalo se, že spektrum rentgenového záření je prakticky shodné s rentgenovým zářením Slunce. To naznačuje, že rentgenové záření Saturna vzniká rozptylem slunečního rentgenového záření v atmosféře planety Saturn.

V době pozorování byl severní pól planety zakryt prstencem, takže není možné říci, zda tato polární oblast Saturna vyzařuje rentgenové záření či nikoliv (z oblasti kolem jižního pólu bylo detekováno pouze slabé rentgenové záření). Samotné prstence se v oboru rentgenového záření nijak neprojevily, což znamená, že rozptylují sluneční rentgenové záření mnohonásobně méně než atmosféra planety.

Planetu Saturn a její soustavu prstenců můžete pozorovat ve viditelném světle pomocí dalekohledu. V současné době se Saturn nachází v souhvězdí Blíženců. Od Země jej dělí vzdálenost 8,7 AU (= 1,3 miliardy km). Ještě do konce května máte příležitost navštívit některou blízkou hvězdárnu a kochat se krásou této bezesporu zajímavé planety. Například Hvězdárna Valašské Meziříčí je pro veřejnost otevřena každé pondělí, čtvrtek a pátek. Kromě Saturna lze na večerní obloze pozorovat i další planety, jako je Venuše, Mars a Jupiter, na přelomu března a dubna k nim přibude také Merkur.

Zdrok: spaceref.com a spaceflightnow.com

  Martinek František   Zobrazeno: 6917x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce