Fotografie byla pořízena úzkoúhlou kamerou přes jeden ze tří metanových filtrů (MT2), který odhalil metanová oblaka a mlžný závoj v atmosféře Saturna. Metanová oblaka absorbují blízké infračervené záření na vlnové délce 727 nm. Tmavé oblasti na snímku jsou místa se silnou koncentrací metanu. Světlé oblasti nad rovníkem jsou místa s vysokou a tlustou oblačností, která zastiňuje metanová oblaka v nižších výškách. Na snímku jsou patrny detaily o velikosti 397 km/pixel.

Sonda Cassini bude navedena na oběžnou dráhu kolem Saturna 1. 7. 2004 a zahájí plánovanou čtyřletou výzkumnou činnost planety, prstenců a měsíců.

Na připojeném obrázku jsou bílými čarami znázorněny obrysy planety a prstence, a také poloha rovníku. Ukázalo se, že spektrum rentgenového záření je prakticky shodné s rentgenovým zářením Slunce. To naznačuje, že rentgenové záření Saturna vzniká rozptylem slunečního rentgenového záření v atmosféře planety Saturn.

V době pozorování byl severní pól planety zakryt prstencem, takže není možné říci, zda tato polární oblast Saturna vyzařuje rentgenové záření či nikoliv (z oblasti kolem jižního pólu bylo detekováno pouze slabé rentgenové záření). Samotné prstence se v oboru rentgenového záření nijak neprojevily, což znamená, že rozptylují sluneční rentgenové záření mnohonásobně méně než atmosféra planety.

Planetu Saturn a její soustavu prstenců můžete pozorovat ve viditelném světle pomocí dalekohledu. V současné době se Saturn nachází v souhvězdí Blíženců. Od Země jej dělí vzdálenost 8,7 AU (= 1,3 miliardy km). Ještě do konce května máte příležitost navštívit některou blízkou hvězdárnu a kochat se krásou této bezesporu zajímavé planety. Například Hvězdárna Valašské Meziříčí je pro veřejnost otevřena každé pondělí, čtvrtek a pátek. Kromě Saturna lze na večerní obloze pozorovat i další planety, jako je Venuše, Mars a Jupiter, na přelomu března a dubna k nim přibude také Merkur.

Zdrok: spaceref.com a spaceflightnow.com