logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Zachycen
ČAM Leden 2015
Česká astrofotografie měsíce
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy
Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Kometa C/2014 Q2 Lovejoy Foto: Peter Aniol, Miloslav Druckmüller
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Na obloze
Evropská sonda ROSETTA bude monitorovat srážku s kometou 2005.06.21 10:41
Rosetta_Tempel1.jpg Evropská kosmická sonda ROSETTA (start 2. 3. 2004) se zapojí do pozorovací kampaně společně s největšími pozemními dalekohledy i astronomickými družicemi včetně HST. Hlavním úkolem této kampaně bude pozorování srážky projektilu, který se oddělí od sondy DEEP IMPACT, s kometou 9P/Tempel 1. Sonda ROSETTA je na cestě ke kometě 69P/Churyumov-Gerasimenko a do pozorování komety Tempel 1 se zapojí v období 29. 6. až 14. 7. 2005.

DEEP IMPACT je americká kosmická sonda (start 12. 1. 2005), od níž se 3. 7. 2005 oddělí měděný impaktor o hmotnosti 370 kg, který se vydá na samostatnou "sebevražednou" misi, kterou ukončí o den později srážkou s ledovým jádrem cílové komety. Tempel 1 patří mezi krátkoperiodické komety a kolem Slunce obíhá v prostoru mezi drahami planet Mars a Jupiter. Byla objevena v roce 1867. Komety zajímají astronomy především proto, že výzkum jejich stavby a složení může přinést zajímavé informace o původu celé sluneční soustavy, neboť jejich materiál nepodlehl od doby vzniku téměř žádným změnám.

ROSETTA nese na své palubě velmi citlivé přístroje, určené k výzkumu komety Churyumov-Gerasimenko, které budou prověřeny při sledování komety Tempel 1 před srážkou s impaktorem, během srážky i v období několika dnů po vlastní srážce. Ze vzdálenosti 80 miliónů km budou pozorovat kometu, která se bude při pohledu ze sondy nacházet 90° od Slunce. ROSETTA tak bude zaujímat ve vesmíru velmi výhodnou polohu pro pozorování celého úkazu.

Vzhledem k příznivé poloze sondy ROSETTA budou k pozorování srážky využity její přístroje MIRO (Microwave Instrument for the Rosetta Orbiter) a VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer). Přístroj MIRO se zaměří na určování chemického složení a teploty plynů v okolí kometárního jádra. VIRTIS bude analyzovat tepelné emise za účelem zjištění složení vyvrženého prachu a může tak odhalit mineralogické složení jádra komety.

Dalším přístrojem sondy ROSETTA, který se zapojí do pozorování, je zařízení s názvem ALICE, což je ultrafialový zobrazovací spektrometr. Pomocí něj bude provedena analýza plynů, unikajících z jádra komety po uskutečněném řízeném impaktu, čímž bude určeno jejich chemické složení.

Do pozorování se zapojí i zobrazovací systém OSIRIS (Optical Spectroscopic and Infrared Remote Imaging Systém), který bude pořizovat fotografie jádra komety z velké vzdálenosti. Astronomové doufají, že se jim podaří zrekonstruovat trojrozměrný model jádra a prachové obálky v jeho okolí, a to za využití dat z aparatury OSIRIS a z velkých pozemních dalekohledů.

Nejpodrobnější informace o kometě Tempel 1 však přinese sonda DEEP IMPACT. Hlavní část sondy prolétne v bezpečné vzdálenosti 500 km od jádra komety. Zjasnění komety (podle odhadu astronomů by se měla jasnost komety zvýšit v době srážky 15krát až 40krát) by mohlo být za určitých okolností pozorovatelné i pouhým okem. Bohužel v Evropě bude již den (ke srážce by mělo dojít 4. července v 7:52 SELČ), a tak se na kometu můžete podívat až ve večerních hodinách. Kometa se bude nacházet v souhvězdí Panny, poblíž jasné hvězdy Spica.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Martinek František   Zobrazeno: 7134x   Tisk
Bolid a meteorit s rodokmenem 9. 12. 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Zvířetníkové světlo, Venuše a Mars: To vše je nám nyní dostupné po setmění. Stačí jen jasná průzračná obloha a pokud možno tmavý výhled k západu, protože kvůli světlu z měst prostě toto slabé světlo jen tak neuvidíme. Jasnou Venuši si ale můžeme vychutnat poměrně vysoko na jihozápadě ještě za světla. Kousek nad ní je slabší Mars. Fotil Vilém Heblík na Pardubicku.
02.17 21:22 Astro M. Gembec

Detail jádra komety: Rosetta se prosmýkla jen asi 6 km od jádra komety 67P a pořídila zajímavé detailní záběry. Něco už je k vidění na webu ESA. Zdroj.
02.16 21:06 Astro M. Gembec

Hlubinami vesmíru s Dr. Adélou Kawka: Nově v archivu TV Noe
02.11 12:14 Astro J. Suchánek

Hlubinami vesmíru s Doc. Miloslavem Zejdou, o dvojhvězdách 1. díl: Premiéra v sobotu 7. února ve 20 hod. na TV Noe. Bližší info včetně repríz
02.05 12:40 Nezařazeno M. Gembec

VISTA – pohled skrz Mléčnou dráhu:

Nový infračervený snímek mlhoviny Trifid odhaluje vzdálené proměnné hvězdy.

Zdroj: ESO

02.05 10:35 Astro M. Gembec

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce